Jak jste prožíval horší období jako hráč?
Je to součást sportu. Profesionál se musí naučit pracovat stejně, když se daří, i když to zrovna nejde. Zítra je nový den, nemůžete se dívat, co bylo včera. Jen se z toho poučit a jít zase dál.
Musíme být pozitivní, nalít klukům zpátky do žil elán a radost z hokeje.
Uzavíral jste se do sebe, nebo jste chtěl raději situaci rozebírat?
Tohle není o mně. Nechci povídat o sobě. Každý si musí najít, jak on sám může nejlépe pomoci týmu, aby měl úspěch.
Odkoukal jste nějaký návod od svých trenérů? Třeba od člena síně slávy Jacquesa Lemairea, pod nímž jste zažil debut v NHL?
Každý trenér člověka obohatí. Tento muž mi také mnoho dal, měl plno vynikajících věcí, které s námi zkoušel dělat. Nyní si to samozřejmě pamatuji a snažím se fungovat podobně, abych pomohl týmu zase se nastartovat.
Jaký byl jeho recept při šňůře proher?
To se nedá říct jedním slovem ani jednou větou. Je toho více. Nechci však mluvit o sobě, jsme tu kvůli Kometě, já jsem součástí týmu a snažím se, aby tento tým uspěl.
Co je tedy potřeba, aby se tým vymanil z krize?
Tvrdá práce, detaily. Věci, které se naučíte za celý hokejový život a učíte se je každý den. Hokej se tolik nemění, byť je možná rychlejší a je v něm více kontaktů a přímočarosti. Na konci však tyto detaily rozhodují, zda máte úspěch, či nikoli. Ve výsledku je to o tom, zda dokážete přejít jeden na jednoho nebo jestli zvládnete někoho přehrát. To se nemění. Jako trenér jsem zodpovědný za celý tým, abych mu dokázal tyto malé detaily ukázat a pomohl podat co nejlepší výkon. Možná se nacházíme v části sezony, kdy se kluci hledají a potřebují najít, kdo jsou. To je ale na nás trenérech, abychom jim ukázali cestu, která z této situace vede.
Jaroslav ModrýRodák z Českých Budějovic odehrál 753 utkání v NHL za New Jersey, Ottawu, Los Angeles, Atlantu, Dallas a Philadelphii. Po návratu do Česka oblékal řízný obránce dres Liberce a Plzně. Jako trenér začínal v USA v univerzitním hokeji a propracoval se až na pozici asistenta v AHL, tedy druhé nejvyšší soutěže po NHL. V roce 2021 převzal jako hlavní kouč České Budějovice, s nimiž vybojoval třetí místo v extralize. Po neúspěšném vstupu do aktuálního ročníku byl odvolán, následně zamířil v roli asistenta do Brna. |
Má zámořská AHL, kterou jste si vyzkoušel v pozici asistenta trenéra v Ontario Reign, protokol pro zvládání delší výsledkové krize?
Má. A když jej najdete, budete mít úspěch. Je to otázka zkušeností. Je to podobné jako u hráčů. Máte hráče bez zkušeností, kterým něco chybí, zatímco ti ostřílenější jsou efektivnější. U trenérů je to stejné. Všechna videa a datové analýzy jsou pouze trenérskou pomůckou, není to to nejdůležitější. Kolikrát poplácání po rameni nebo pochvala drobnosti na střídačce může posunout hokejistu dál, než když mu vyjedete komplikovaný vzorec a sestříháte video. To je ale koučink. Je to umění komunikovat, poslouchat hráče, jak to vidí oni, a z toho pak umět vybrat radu, která mu může pomoci dále.
Hraje psychologie v trenérském řemesle v horším období důležitější roli?
Když se vám daří, přejdete i věci, které neděláte dobře. Když to nejde, každá maličkost vás táhne dolů. Proto tyto detaily musíme vychytat, abychom si neubližovali sami. Nemůžeme dávat soupeři věci, které proti nám okamžitě použije. Pak přichází také přemíra snahy, kdy děláme ještě větší hlouposti. Často je tak správnou cestou věci zjednodušit a vrátit se k těm nejmenším, které ale nakonec tým zdobí. Vyhrávat osobní souboje, zablokovat střelu, vyhodit puk ve správný moment. Ono to zní hrozně obecně, ale to jsou věci, které dělají rozdíl.
Na začátku to je jistě správný recept, lze jej však aplikovat dvacetkrát po sobě?
Bez tohoto obrat nepřijde. Nemůžete přijít s komplikovaným řešením, které hráče jen paralyzuje.
Když to pořád nejde, je třeba vůči hráčům postupně přitvrzovat, nebo k nim být naopak shovívavější?
Nejsem psycholog, do hloubky o tom nechci mluvit. Ptejte se ke Kometě, nejsem žádný profesor.
Fanoušek v šatně Komety? Nesmíme před lidmi zavírat dveře, tvrdí šéf Zábranský |
To přece je o Kometě. Chcete po hráčích, aby přidali, nebo jim ustupujete?
Nebudu vám říkat detaily, nebudu nikomu dávat náboje. Jen říkám, že jsme v části sezony, kdy jsme dost blízko spodku tabulky, přijdou důležité zápasy a my musíme být připravení, jak nejlépe dovedeme. Snažíme se klukům ukazovat systém, který musí dodržet a přinese nám úspěch.
Našel jste společný kurz s majitelem Liborem Zábranským?
V životě jsou výzvy, které vám nabízí pracovní příležitosti. Nejdete tam pracovat kvůli penězům, ale kvůli lidem. Já s Liborem a hlavním trenérem Patrikem Martincem pracovat chci. S Patrikem už máme společnou historii a s Liborem jsem věřil, že najdeme společnou řeč, protože jsem viděl, co s Kometou dokázal.
Současné rozpoložení Komety vás neodrazovalo?
Nikdo vám nedá tým, který vede extraligu. Dostal jsem tady výzvu, jsou tu lidé, se kterými chci pracovat, a to stačí.
Jak je nastavená vaše spolupráce s Patrikem Martincem? V Českých Budějovicích jste byl hlavním trenérem vy, teď jste oficiálně asistentem.
Spolupráce je stále stejná a na papíře je to psané správně. Patrik je hlavní trenér a nese poslední, rozhodující slovo. Když se mu něco nebude líbit, on o tom rozhodne. To ale vůbec není problém, respektujeme se a víme, že se snažíme oba posunout náš tým stejným směrem vpřed. Patrik si táhne víc útočníky, já se věnuji obráncům a to se nemění. Jsme na jedné lodi.
Jak se vlastně odřezává pocit zmaru, který se prohlubuje už dvacet utkání?
Jak? Začíná u vás, u médií. Vezměte si stejné sklenice, které jdou pojmenovat jako poloprázdná a poloplná. A naučte se hledat ty poloplné. Pořád se tu hrabeme ve věcech, které už nemůžeme ovlivnit. Buďme tedy pozitivní, zítra je nový den. Buďme připravení, snažme se být co nejlepší. Ať je to ten nejlepší trénink v kariéře. Pak přijde pátek, jede se do Prahy do O2 areny. Není moc pěknějších míst, kde hrát hokej, zvlášť ne u nás v Česku. Připravme se tedy na pátek, což bude náš hokejový svátek. Přijeďme tam a hrajme nejlepší hokej. To je ta poloplná sklenice.
Rozpaky a zklamání. Každé další utkání je bojem o záchranu, zní z Komety |
Takže se i současnou situaci snažíte brát s optimismem?
Mám se šťourat ve věcech, které nezměním, být negativní, a to mi má pomoci? Kdybych měl zpětně probírat těch dvacet nebo pětadvacet posledních zápasů, tak se z nich samozřejmě učíme a hledáme pozitivní věci. Musíme nalít klukům zpátky do žil elán a radost z hokeje. Musíte být pozitivní, plní energie, co jinak chcete hrát? Když si budeme pořád říkat, kdy a kde jsme prohráli, tak to nikam nepovede.
Kritika ovšem přece nepřichází jen z médií, ale také od fanoušků. Po zápasech pískají, v Třinci hráčům sebrali dresy, hala zdaleka není vyprodaná. Zdá se, že v dříve soudržné komunitě Komety jsou trhliny.
Já nevím, jsem tu krátce. Nemohu mluvit z historického kontextu, co se tady dělo mezi fanoušky a klubem. Já za sebe říkám, že vidím snahu, práci, pokoru. Nemám žádný problém s hráči pracovat, nejsou tu žádné spory a snažíme se společně odpíchnout od pozitivních věcí. Že je Kometa rodina, komunita, to samozřejmě vím. Vidím, jak Liborovi záleží na každém detailu, jak se chová k lidem uvnitř klubu, ke mně, a vy mi tady vytahujete, že se tato komunita trhá. Já s tím nesouhlasím, se mnou každý den někdo komunikuje, abychom udělali správné rozhodnutí a posunuli se jako klub.
Neměl jsem na mysli klub samotný, ale nespokojenost fanoušků, kterým mimo jiné vadí i určitá uzavřenost Komety.
Udělejte mi laskavost. Ptejte se mě na hokej, a ne na vazby, které jdou mimo mě. Co s tím mám dělat? Chcete vědět, zda chodím s fanoušky na pivo?
Ptám se vás jako trenéra týmu, který se objektivně nachází v krizi, což vidí i fanoušci. Nechci vytvářet svár mezi nimi a klubem...
... ten jste ale nyní vytvořil.
