Víte, koho mají Češi v základní skupině?
Tak to vůbec nejsem schopný říct.
Zkoušel jsem vás, jak moc už na šampionát myslíte.
Zatím ani trochu. Je to daleko a o místa v týmu bude velký boj.
Bez šance ale určitě nejste.
Jeden nikdy neví. Je důležité být dobře nastavený v hlavě. Udělat maximum, abych se v týmu udržel co nejdéle. Mohou přijít zranění, otázkou je, kolik kluků přijede z NHL. Určitě tam nechci jet na jeden zápas a zase domů. Čím víc jich bude, tím lépe.
Zvládl jste už po hořkém konci ve čtvrtfinále přepnout hlavu?
Jo, i když to nebylo lehké. Byl jsem otrávený a naštvaný, protože jsme byli blízko postupu do semifinále. Týmové povinnosti skončily, ale když přišel telefonát z reprezentace, tak jsem musel otočit. Nicméně je to reprezentace, na tu se každému sportovci otáčí snadno.
37 kanadských bodů (11+26)posbíral ve 41 odehraných zápasech základní části. |
Jakým je pro vás pozvánka do seniorské reprezentace milníkem v kariéře?
To je sen každého kluka. Jsem nadšený. Je to i odměna za výkony v celé sezoně. S týmem jsme to bohužel do semifinále nedotáhli, ale se spoluhráčem Ádou Kubíkem máme alespoň šanci si napravit smutný závěr sezony. Je to taková příjemná kompenzace.
Co od vás očekává hlavní trenér Radim Rulík?
Když mi volal, tak mě chválil za celou sezonu i play off. Líbil jsem se mu a pozvánku jsem si podle něj zasloužil. Jsem rád, že jsem v Budějovicích dostal příležitost a mohl tady restartovat kariéru. Řada lidí to brala jako krok zpátky, já naopak jako krok vpřed. S týmem jsem trénoval už v létě a věděl jsem, do čeho jdu.
Útočník Jáchym Kondelík z Budějovic se zlobí poté, co mu třinecký obránce Adam Smith přesekl hokejku.
Nedoufal jste, že vám z národního týmu zavolají už na nějakou akci v sezoně?
Byl jsem v Česku krátce. I pro reprezentační trenéry je to těžké. V Americe o mně nikdo moc nevěděl, ani jsem tolik nehrál. Těžko mě pak i někdo mohl doporučit. Nebyl jsem zkrátka tolik na očích.
Jak jste na tom fyzicky po konci klubové sezony?
Myslím, že jako celý tým jsme byli výborně fyzicky připravení. I když v tom sedmém zápase nám trošku síly došly. Měli jsme zapnout dřív, ne až za stavu 0:3. Semifinále by pak startovalo za tři dny, ale i díky euforii bychom rychle zregenerovali. V tom je psychika důležitá.
4 gólyvstřelil v deseti duelech v play off. Zaznamenal také šest asistencí. |
První dva zápasy v přípravě se hrají v Karlových Varech, 18. dubna pak tým nastoupí v Budějovicích proti Rakousku. Je domácí zápas váš dílčí cíl?
Ano, je to krátkodobý cíl. Bylo by krásné zahrát si v Budějovicích před vlastními fanoušky. Pamatuji si, že se tady hrálo před několika lety. Koukal jsem tehdy na Jirku Novotného a říkal jsem si, že je hustý, že takové hráče tady vidím. A teď si mohu v podobné pozici doma zahrát, to by bylo neskutečné.
Kemp před mistrovstvím je ošidný, můžete ho brzy opustit, rvát se o místo do poslední chvíle nebo se na šampionát dostat. Je to náročné na psychiku?
Nedá se o tom takhle přemýšlet, pořád je to reprezentace. Beru to tak, že budu mít možnost trénovat se skvělými hráči, jako je třeba Roman Červenka. Celý život jsem na něj koukal v televizi a bral ho jako vzor. Teď s ním budu na ledě a snad mu budu moci i tykat.
Šampionát zůstává snem?
Ano. Je to takový dětský sen, ale vlastně i ten aktuální. Účast na domácím mistrovství světa, to je ultimátní cíl pro každého. Ale zatím na to nemyslím.
Zpátky ještě k Motoru. Na co jste si nejdéle zvykal po návratu ze zámoří?
Na velikost hřiště. V Česku jsou kluziště větší, extraliga je trochu pomalejší, ale zase o to více silovější. Mně to sedlo, dostal jsem důvěru od trenérů, snad jsem ji i splatil. Věřil jsem, že návrat do Motoru bude to nejlepší. Řekl bych, že se to vyplatilo.
Budějovický útočník Jáchym Kondelík (21) si při rozehrání akce kryje kotouč před napadajícím třineckým forvardem Patrikem Hrehorčákem.
Jako tým jste za celou sezonu neměli výraznější krizi. Byl to základ úspěchu hlavně v dlouhodobé části?
Rozhodně. Máme mladý tým, ale zároveň jsou v něm zkušení hráči, jako jsou Milan Gulaš, Lukáš Pech nebo Milan Doudera, kteří nám hodně pomáhali. Třeba když jsme doma dostali 1:8 s Libercem a byli trochu nervózní, tak nás uklidňovali. Vyříkali jsme si to a do dalšího utkání šli s čistou hlavou.
Když jste zmínil Pecha, v play off jste ho v jednom z rozhovorů označil za bojovníka, který s nadsázkou i v 55 letech skáče po hlavě do střel. Jak to vzal váš 40letý spoluhráč?
To byl vtip, kterého se novináři hned chytli a bylo to v titulcích. Pecháček je borec, který srandu vzal a pochopil. Zasmál se tomu. On má i v jeho letech víc vlasů než já, takže to já spíš vypadám na pětapadesát. Takové osobnosti, jako je on, jsou v kabině potřeba.
Pod tlakem je Třinec, cítí budějovický Kondelík. Ocenil i „55letého Pecha“ |
Na co může dosáhnout Motor v příštích letech?
Jako klub máme dobrou budoucnost. Kostra týmu je vhodně poskládaná. Je to kvalitní mix mladých a zkušených hráčů, od kterých se můžeme učit. Ale pozor, posílí i týmy, co letos neměly dobrou sezonu.
Smlouvu máte ještě na rok. I kdyby o vás byl zájem, tak se chcete po letech v zámoří usadit a trochu stabilizovat?
Od vedení už jsem slyšel různé varianty a domlouváme se, jak to bude dál. Byl bych rád, kdyby se to povedlo. Teď je to v jednání, ale přeji si zůstat. Vždy jsem věděl, že když se budu vracet, tak Budějovice budou variantou číslo jedna.
