Vydobyl si pevné místo v sestavě hokejových mistrů. Po únorové reprezentační přestávce si však musel David Šťastný nedobrovolně sbalit bágl. Ještě jeden zápas za PSG Zlín a 21letý útočník by se nesměl v této sezoně vrátit do druholigového Přerova.
„Mrzí mě to, raději bych hrál extraligu. Ale oba kluby měly vzájemnou dohodu, ještě než jsem šel do Zlína,“ připomíná Šťastný pravidlo, podle něhož může v jedné sezoně nastoupit ve vyšší soutěži na střídavý start jen k 25 duelům. Jinak by jeho mateřský klub přišel před vyvrcholením sezony o svou oporu.
Nezkoušel jste vedení Přerova obměkčit?
Bylo mi jasně řečeno, abych hrál za Přerov. Klub má ambice, chce postoupit do první ligy.
Takže motivaci jste neztratil?
Mám ji pořád. Nikdo neví, co se může stát. Klidně se můžu do Zlína ještě vrátit v této sezoně, pokud už bude mít Přerov po play–off. Všude se snažím hrát stejně.
Jezdíte na domácí zápasy Zlína?
Páteční s Plzní jsem sledoval v televizi, protože se o mě pokouší nějaká viróza. Ale pokud budu moct, přijedu kluky podpořit.
Na podzim jste přišel do posledního týmu extraligy a odcházel ze sedmého. Rozdíl v atmosféře byl velký, že?
Bylo znát, že se na začátku dlouho nevyhrávalo. Pomalu a jistě jsme se ale zvedali a teď jsou na tom kluci výborně.
Poskočil jste o dvě soutěže. Neměl jste obavy, jak to zvládnete?
Zpočátku jsem byl opatrný. Ale jak jsem extraligu poznával, bylo to lepší. Užíval jsem si to, do budoucna mi to může jenom pomoci.
K úplné spokojenosti vám chyběl jen gól, že?
Přiznávám, že mě to štve. I když jsem hrál ve čtvrtém útoku, šance jsem měl. Asi největší na Slavii, kde jsem neproměnil trestné střílení. Ale věřím, že se premiérové branky v extralize brzo dočkám.
Trenér Vlach vás chválil, ale také říkal, že musíte přidat, hlavně v efektivitě. Souhlasíte?
Na zakončení musím určitě zapracovat. Dělá mi problém také ve druhé lize.
Tam ale patříte k nejproduktivnějším hráčům.
Body sbírám, ale vypracuju si tam daleko více tutových možností. V extralize je na všechno strašně málo času, hned mě nenapadne nejlepší řešení.
Vsetínský brankář Hromada, který také pomáhal Zlínu, tvrdil, že chytat extraligu a druhou ligu není zase takový rozdíl. Pro hru v poli to ale neplatí, že?
Nedá se to srovnávat. Extraligové týmy jsou strašně takticky vyspělé, herní projev týmů ve druhé lize je úplně někde jinde.
Ve Zlíně jste trénoval každý den. Co v Přerově?
Také každý den, ale až podvečer kolem šesté. Ráno využívám čas na posilovnu. Ve Zlíně jsem si zvykl na dopolední tréninky. Je to lepší, protože člověk má po ránu plno energie.
Ptát se vás, jestli chcete příští sezonu hrát ve Zlíně, je asi zbytečné, že?
To rozhodně. (úsměv) I kdyby přišla nabídka odjinud, Zlín je pro mě prioritou. Znám to tam, prostředí se mi líbí.
Naznačili vám ve Zlíně, že vás budou chtít?
Když jsme se loučili, říkali, že je mrzí, že nemůžu zůstat. A něco jsem zaslechl od trenérů v Přerově, že má Zlín zájem.
S Přerovem vedete ve druhé lize skupinu Východ. Na co si troufáte?
V klubu chtějí do první ligy a myslím, že je na čase. Letos se nehraje baráž, taková šance už se nemusí opakovat. Ideální scénář by byl vyhrát s Přerovem play–off a pak stihnout vyvrcholení extraligy ve Zlíně. Časově by to mohlo vyjít.
Kdo je pro vás největším konkurentem? Vsetín, který má podobné ambice?
Mají silné mužstvo, ale na ně se nám daří, porazili jsme je ve všech čtyřech vzájemných zápasech. Nepříjemnější je pro nás Poruba nebo Technika Brno.
Jsou pro vás zápasy proti Vsetínu specifičtější, když za ně chytá Hromada?
Dříve jsem ho tolik nevnímal. Ale od té doby, co jsme se potkali ve Zlíně, už to neplatí. Jeden den jsme spolu hráli v Plzni a na druhý den proti sobě ve druhé lize. Bylo to hodně zvláštní. Když mi chytne nájezd, poklepu mu po betonech. Když mu dám gól, něco prohodím. Ale všechno probíhá v přátelském duchu.
