Když vyjel na rozbruslení, měl husí kůži. Útočník Cienciala se po výměně z Pardubic vrátil do mateřského Třince po čtyřech letech a téměř devíti měsících. A hned dvakrát skóroval.
„Jsem rád, že mi to tam dneska padlo a hlavně, že jsme vyhráli,“ prohlásil.
Třinečtí fandové ho uvítali transparentem s nápisem: „Vítej zpátky doma, Činel!“
„Bylo pěkné, jak mě přijali, že nezapomněli, že jsem synek z Třince,“ řekl Cienciala.
Jaké bylo obléct znovu třinecký dres?
Pořád to je klub, ve kterém jsem vyrostl, hrál jsme tady od přípravky až po áčko. Moje srdce vždy zůstalo v Třinci. Na rozbruslení jsme měl husí kůži, takže něco na mě tady dýchlo. Během utkání jsem to už ale nevnímal a soustředil se na výkon.
Boleslav překvapila Spartu, Třinec zdolal Kometu. Kladno dál čeká na výhru |
Při prvním gólu jste střílel od modré čáry, ale sudí ho nejprve neuznali kvůli postavení vašeho spoluhráče v brankovišti. Názor změnili po trenérské výzvě. Děkoval jste trenérům, že si ji vzali?
Jo, už jsem jim děkoval, protože jak jsem to viděl zpomaleně, nebyl jsem si jistý, zda rozhodčí gól uznají, nebo ne.
Vysvětlili vám pak rozhodčí, proč branka nakonec platila?
Nevím, nepátral jsem po tom. A už mě to nezajímá (usmívá se).
Zápas jste do stavu 3:0 ovládali, ale když Marcinko snížil, Kometa začala být hodně nebezpečná. Souhlasíte?
Jo, ten gól je nakopl. Byla škoda, že jsme na konci naší přesilovky (vteřinu po ní) dostali gól, ale i tak jsme utkání zvládli a vyhráli. Jsou to parádní body do tabulky.
Hrál jste v útoku s Petrem Vránou a Kanaďanem Adamem Helewkou, který nastoupil za Třinec poprvé. Zdá se, že vám spolupráce fungovala.
Asi jo, ale vše si ještě potřebuje trochu více sednout, abychom věděli, co od sebe čekat. Nicméně na první zápas, že jsme spolu trénovali asi patnáct minut, to nebylo špatné. Teď máme v týmu velkou marodku, trenéři lepí sestavu všelijak. Těší mě však, jak nám zápas vyšel a doufám, že to tak bude pokračovat.
Hráči Třince se radují z gólu proti Kometě.
Po výměně se jednalo o váš druhý zápas za Třinec. Byl jste rád, že ten první jste odehrál venku, byť v Pardubicích, odkud jste přišel?
Bylo to velmi divné, že jsme jeli rovnou do Pardubic. Také tam to pro mě bylo emotivní, strávil jsem v pardubickém týmu tři sezony. Lidé mi také pěkně poděkovali, takže si cením fanoušků jak v Pardubicích, tak v Třinci.
Třinec má čtyři tituly za sebou. Dá se říct, že jste přišel do rozjetého mužstva?
Nevím, budu se ale snažit rychle zapadnout. Některé kluky znám, nebude to pro mě problém.
A zázemí máte v Třinci jako dříve?
Ne, to jsem se do starých kolejí nevrátil. Provizorně bydlím u mamky. Mám už přece jen dítě, takže hledáme s manželkou bydlení. Nějak to musíme v následujících dnech dořešit.
Hrajete s číslem 92 a bez jmenovky...
Protože mi ještě nestihli vyrobit dres.
Takže budete mít své číslo 81?
Ano, bude to znovu osmdesát jednička.
