V pátek odpoledne se rozhodne o podobě nejvyšší hokejové soutěže v Česku. Poslední slovo má mít výkonný výbor svazu, jenž bude schvalovat návrh klubů, se kterým souhlasilo deset ze čtrnácti účastníků, jeden se zdržel.
Kluby chtějí v extralize zachovat čtrnáct týmů, jsou i pro návrat baráže |
To je na první pohled jasná a legitimní většina. Jenže extraligu řídí svaz, který má poslední slovo.
Za normálních okolností by hlasování výkonného výboru bylo formalitou, ovšem tentokrát to rozhodně neplatí. Na první pohled je zřejmé, že zde dochází k bitvě o moc, která tak trochu připomíná Kocourkov.
Něco podobného ostatně zažili na Slovensku. Tamní Ligová rada po vypuknutí koronavirové krize rozhodla, že navzdory nedokončenému ročníku udělí titul Banské Bystrici. To vyvolalo velkou nevoli ve vlivných klubech jako Slovan Bratislava a Košice. A přestože se šéf Ligové rady Richard Lintner odvolával na soutěžní řád, svaz titul zrušil.
Nesestupová varianta dává možnost úniku z problémů, říká Řezníček |
V Česku se kvůli koronaviru řeší budoucnost extraligy. Nezasvěcený fanoušek ovšem netuší, že jde jen o zástěrku vnitřních rozporů uvnitř hokejového hnutí, které trvají už nějakou dobu.
Vše totiž začalo loňským rozhodnutím svazu o přímém sestupu a postupu do nejvyšší soutěže. Tento návrh protlačil právě Král navzdory tomu, že si kluby předtím rozhodly o zachování baráže. Tehdy byl poměr jejich hlasování ještě jasnější než letos - dvanáct ku dvěma.
Výkonný výbor přesto na názor účastníků nehleděl, za což u většiny veřejnosti sklízel chválu. Hlavním argumentem byla sportovní férovost, která dává logiku. Na druhé straně však stojí kluby, jež se hájí tím, že právě ony shánějí peníze a tedy zajišťují funkčnost soutěže, tudíž mají právo rozhodovat nebo se minimálně spolupodílet na regulích.
Baráž je pro ně zárukou. Jakousi poslední instancí, která jim může zachránit zpackanou sezonu. V posledních letech se o tom přesvědčily především Pardubice. Není divu, že (nejen) odtud je slyšet otevřená kritika Krále (potažmo celého svazu) a jeho nerespektování přání klubů.
Ty po jeho otevřeném vyjádření o tom, že pro jejich návrh „ruku určitě nezvedne, protože ho zaskočil a šokoval“, dopředu tuší, že podobně mohou hlasovat další členové výkonného výboru. A že jejich snaha bude přebita silou. Stejně jako několikrát v minulosti.
Král by měl respektovat náš postoj, odmítají extraligové kluby kritiku |
„Jestli se nebude brát v potaz většinový názor klubů, tak si myslím, že je to velice nešťastné řešení,“ řekl diplomaticky plzeňský Tomáš Vlasák.
„Rétorika pana Krále je stejná od doby, co se odhlasoval přímý sestup, takže jde proti většinovému návrhu APK. Svaz by ale měl přihlédnout k návrhu klubů,“ přidává se pardubický Dušan Salfický.
Co se tedy stane, pokud výkonný výbor půjde skutečně proti klubům? Extraliga se bude v nové sezoně hrát za stejných pravidel jako dosud. Tedy se čtrnácti účastníky a s přímým sestupem a postupem. Hradecký manažer Aleš Kmoníček s tímto scénářem počítá: „Ta varianta je hodně reálná.“
Pokud se tak stane, může to napříč kluby nastartovat další pokus o osamostatnění, tedy převzetí moci nad extraligou podobně jako ve fotbale.
