„Je to paradox, protože táta pak vůbec nechtěl, abych šel do hokejové branky. Ví, že gólman může být jen jeden. Jenže mě to odmalička táhlo mezi tyče, chtěl jsem tým vždycky zachraňovat, chytat puky. Takže to bylo moje rozhodnutí. Ale teď už je, myslím, za to táta rád,“ usmívá se dvacetiletý Pavlát.
Minulou sezonu odchytal 52 zápasů v prvoligovém Chomutově, měl největší zátěž ze všech brankářů soutěže. A tam ho také měla vyhlédnutého Plzeň, se kterou se domluvil na roční smlouvě.
Se slavným Dominátorem se Pavlát nikdy nepotkal, ale z úcty k němu už v Chomutově nosil na dresu Haškovo číslo 39. Stejné si vybral také v novém týmu. „Byl nejlepší na světě. Vždycky chytil puk, i když to vypadalo, že se v brance občas jen tak rozplácl. Byl prostě jedinečný,“ vypráví s respektem.
Sám talent ještě rozvíjí. Začínál v rodném Táboře, už ve třinácti letech se však přesunul do Chomutova. Tam strávil dalších sedm roků a v prosinci 2017 si poprvé zachytal nejvyšší soutěž. Byla to hořká premiéra právě proti Plzni. V brance vydržel 26 minut a po čtyřech gólech smutně odklouzal pryč.
Teď už je úplně v jiné pozici.
„Zase konečně trénuji s extraligovým týmem a v Plzni je to úplně super. Když přišla nabídka, nerozmýšlel jsem se ani chvíli. Doufal, jsem, že by po minulé sezoně mohla přijít nová motivace,“ líčí Pavlát, ale zároveň dobře ví, že mezi oběma soutěžemi je značný rozdíl. „Bude to docela velký skok. V extralize jsou daleko vyspělejší hráči, v první lize se pohybuje hodně mladých. A právě ta zkušenost dělá nejvíc.“
V brankovišti Škody vytvoří tandem se svým jmenovcem Frodlem, který je o tři a půl roku starší. Totožný scénář? I Frodla si Plzeň vytáhla jako nadějného mladíka z první ligy a ten v extralize hned navázal na výtečné výkony z pražské Slavie. „Vycházíme spolu úplně parádně, Dominik je super kluk. Já doufám, že to tak bude pokračovat celou sezonu,“ míní jeho mladší parťák.
Je další v řadě talentů, které v Plzni „piplá“ kouč gólmanů Rudolf Pejchar. Mazanec, Machovský, Svoboda, Frodl... Všichni jsou teď v extralize jedničkami, první tři zkusili i štace v zámoří. „Byl bych strašně rád, kdybych na ně navázal. Za panem Pejcharem jsem jezdil už v šesté třídě na gólmanské tréninky, ještě z Tábora,“ vzpomíná Pavlát.
Zatřpytí se v Plzni i díky Pejcharovi další gólmanský drahokam?
