„Adept na umístění v první desítce draftu,“ píše o něm Scott Wheeler z renomovaného serveru The Athletic.
„To slyším poprvé,“ komentuje chválu Jiříček skromně. Je největší českou nadějí na červnovou přehlídku nadějí. Sám ví, že musí podávat i nadále skvělé výkony, a to především stabilně.
„Samozřejmě to potěší, ale draft je ještě strašně daleko. Je před námi celá sezona, prognózy se budou ještě hodně měnit,“ tuší Jiříček. „Postupem času vylítnou jiní kluci, od kterých se to nečekalo, nebo naopak někdo spadne. Nepřeceňoval bych to, pořád jsme mladí hráči, kteří se neustále vyvíjí. Výkonnost se strašně houpe, pár zápasů se vám nepodaří, trenér vás sesadí a je těžké se dostat zpátky. Je to hodně brzká předpověď, ale potěší.“
Sedmnáctiletý obránce žádný tlak necítí, dokonce si ani nepřipouští, že by šlo o nějak výjimečně přelomovou sezonu.
„Každá sezona je důležitá. Draft neřeším, chci odvádět výkony, které mi samozřejmě můžou pomoct, ale pomůžou hlavně týmu,“ tvrdí.
Mladého obránce čeká další rok v Plzni, kde se už loni probojoval do seniorského áčka. Patřil mezi osmičku beků, kteří se v sestavě točili. Když se do ní dostal, hrál i přesilovku.
Celkem naskočil do 34 utkání a posbíral devět bodů za tři góly a šest asistencí.
Z týmu odešel defenzivní specialista Roman Vráblík a s ním také Matěj Stříteský. Naopak přišli zkušení Dominik Graňák s Jakubem Kindlem.
„Uvidíme, jaká bude moje role. Za týden začíná liga, tam se to vykrystalizuje, ale v každém tréninku i zápase se hraje o místo. Výkony a momentální forma rozhodne o tom, jestli budu hrát přesilovky a oslabení,“ říká.
Jiříček byl vždy ofenzivním obráncem, už v mladším dorostu sbíral více než bod na utkání a i jako šestnáctiletý mezi juniory si držel velmi vysokou produktivitu. Vždyť beka z něj udělala právě Plzeň až při příchodu z Klatov v deváté třídě. Do té doby hrál v útoku.
„Jiříček je skvělý v přechodové fázi hry, neustále se snaží podporovat útok. Samotnému mu nedělá problém zavést puk do útočného pásma,“ vystihuje Wheeler největší přednosti české naděje.
„Myslím si, že plusů v mé hře je ještě o něco více, ale není to tak, že bych byl v útočné fázi bezchybný. Navíc obránce musí hlavně bránit a na tom musím zapracovat. Stejně tak i na fyzické připravenosti,“ přiznává.
„Jiříček má ve hře přehled, hodně myslí na útok,“ chválil obránce krátce po posledním juniorském mistrovství světa plzeňský asistent Jaroslav Špaček. „David se po šampionátu dvacítek zlepšil. Začal hrát agresivněji v obranném pásmu,“ všiml si.
Jak Jiříček ostatně řekl už v červnu, nevydrží dlouho sedět. Neustále potřebuje něco dělat a na trénincích si rád přidává. Právě pracovitost se pak ukáže v klíčových momentech.
Odchod nebyl nikdy blízko
Mnozí čeští hráči odchází už v útlém věku do zámoří nebo na sever do Finska a Švédska. Jan Myšák, Pavel Novák nebo Adam Raška - ti všichni byli v roce 2020 draftováni do NHL z kanadských juniorek.
Zato Jiříček zvolil českou cestu. „Zatím nebyl důvod odcházet,“ říká jasně. „V Plzni mi na kluka s mřížkou dali hodně prostoru, za což jsem strašně rád. Měli se mnou velkou trpělivost. Jsem Plzni vděčný, a proto jsem zůstal. Samozřejmě když člověk nehraje, tak změnu potřebuje, ale já jsem zatím šťastlivec a na led se dostávám celkem dost.“
Odejít ale mohl. V roce 2020 ho do kanadské juniorské Western Hockey League draftoval tým Spokane Chiefs. „To byla taková nouzová cesta, jakási druhá varianta. Pryč z Plzně jsem ale nechtěl, navíc byl covid, takže kdoví, jestli bych se tam vůbec dostal,“ upřesňuje.
Do zámoří se ale může vydat například za rok po draftu. Vybírat bude pravděpodobně ze tří možností: setrvání v Plzni, odchod do kanadské juniorky, nebo proniknutí do farmářské AHL.
„Uvidíme, jaké budu podávat výkony, to bude nejdůležitější. Pak je to o tom, co si přeje tým v NHL a jak se s ním domluvím,“ komentuje.
Právě tuto cestu zvolil například Stanislav Svozil, který v srpnu podepsal smlouvu s Columbus Blue Jackets a domluvil se na přestupu do Regina Pats z WHL.
Vybrán byl ve třetím kole. Kdyby s jednou z reprezentací slavil zisk medaile, mohl se dočkat i vyššího umístění.
Úspěch na MS pomůže individualitám
Jiříček na poslední mistrovství světa osmnáctek nevzpomíná zrovna v dobrém. Český tým neuspěl už ve čtvrtfinále, to si navíc Jiříček ani nezahrál. Ve zápase s Ruskem ve skupině schytal přímo do ruky tvrdou střelu, která zlomila nejen hokejku, ale i jeho ukazováček.
Příští rok už na šampionátu do osmnácti let bude chybět, nesplňuje věková kritéria. Avšak tuší, co dotáhne Čechy k medaili jak na osmnáctkách, tak na dvacítkách.
Kdo by mohl „vyletět“?„Zmínil bych Davida Moravce. Proti němu hraju už dlouho, čeká ho draft do NHL a je důležitou součástí naší dvacítky. Moc se o něm nemluví, ale právě on by mohl vyletět. Opravdu skvěle pracuje,“ chválí svého spoluhráče z reprezentace Jiříček. |
„Abychom byli na MS konkurenceschopný tým, musíme všichni tvrdě makat. Nemůžeme hrát na individuality, nejsme takoví hokejisté, abychom si to mohli dovolit. Musíme hrát týmově a pokud uspějeme, vzbudíme i zájem u týmů v NHL.“
Na úspěch ze světových šampionátů čeká osmnáctka už sedm let. V roce 2014 ve Finsku podlehla až ve finále Spojeným státům. To na dvacítkách od zisku medaile uplynulo dokonce šestnáct let.
Právě na reprezentačních akcích bývá v hledištích největší zastoupení skautů.
„Teď v Hodoníně na Turnaji čtyř zemí jsme si skautů všimli, ale jakmile jsme skočili na led, tak splynou s ostatními diváky a vůbec neřešíte, kdo je kdo,“ přiznává.
„Nicméně existují všelijaké aplikace a programy, kde můžou skauti vidět všechny zápasy a střídání různě sestříhaně. Technologie je tak propracovaná, že to není o pár zápasech, kde bych musel přepnout na vyšší level.“