„Když jsem přijel do Varů, měl jsem sezení s trenéry, kde mi byla oznámena moje pozice v týmu,“ říká náhradník Tomáše Závorky a Vlastimila Habala.
„Udržuji se v kondici, jak nejlépe to jde. Mám dva tréninky denně a jsem připravený, kdyby se klukům přede mnou cokoliv stalo, abych mohl naskočit,“ popisuje Honzík.
Namísto toho, aby se o extraligu pral přímo na ledě, prožívá barážové zápasy pouze z hlediště. „Na obou domácích zápasech jsem byl. Samozřejmě je to něco jiného. Přeci jen, celou sezonu jsem chytal,“ říká Honzík. „Ale prostě teď jsem zpátky ve svém mateřském klubu, smířený s tím, jakou roli mám.“
S bývalými spoluhráči z Jihlavy je však stále v kontaktu. „Hlavně s varskými kluky si píšeme,“ prozrazuje. „Ale třeba taky s Kubou Škarkem řešíme, jak jednotlivé zápasy vypadaly a jak se mu chytalo,“ zmiňuje někdejšího kolegu z jihlavského brankoviště.
Právě pro mladého Škarka, který se po Honzíkově návratu do Varů stal pro závěr sezony brankářskou jedničkou Dukly, je baráž velkou školou. „Určitě to pro něj není jednoduché, protože je mu furt jen šestnáct let,“ uvědomuje si Honzík.
„Na druhou stranu, on už si v první lize nějaké jméno udělal. Takže nízký věk ho neomlouvá,“ pokračuje. „Myslím ale, že se s tím pere statečně. Má to v sobě.“
Dosavadní průběh prolínací soutěže Honzíka nepřekvapuje. „Všichni vidí, že je vyrovnaná. Kluby z extraligy hlavně v domácích zápasech ukazují svoji kvalitu. Ale i oba prvoligové týmy předvádějí sympatické výkony,“ myslí si mladý gólman.
„Určitě nejsou v soutěži jen do počtu, mohou potrápit každého. Takže si myslím, že zajímavé to bude až do konce,“ netroufá si tipovat, jak baráž dopadne.
Ve čtvrtek odpoledne nedokázal Honzík říct ani to, zda se na dnešní duel do Jihlavy přijede podívat. „Uvidím, musím se domluvit s klukama. Přeci jen jsou to tři hodiny cesty - a vlastně pouze na otočku,“ uvědomuje si. „Ale určitě bych se přijel podívat rád.“
