Dlouho v sezoně chyběl vinou zranění. Pak naskočil a ukázal, že s ním by mužstvo bylo silnější. Jenže kdyby...
Marcel Haščák chyběl a Energie za necelý týden začne baráž. Slovenský reprezentant doufá, že se jeho tým probere a začne podávat lepší výkony. „Jinak budeme za blbce,“ uvědomuje si.
Spojovaný s karlovarským sestupem nechce být žádný z hokejistů. Hrozba je reálná. „Musíme všechno hodit za hlavu, jít do baráže s čistým štítem,“ nabádá své spoluhráče.
Marceli, pořád porážky a porážky. Máte myšlenky na hokej?
Nevím, co k tomu mám říkat a povídat. (povzdech) Třeba proti Vítkovicím nám soupeř trefí dva hráče a zraní je. A my ani nejsme schopni se jim postavit, zastat se svých spoluhráčů. Pokud se neprobudíme, nebudeme hrát a makat jeden za druhého, nemůžeme hrát hokej. To není hokej. Prohráváme každý zápas a nejsme schopni dělat ani základní věci. Někoho trefit, pomstít se za svého parťáka.
Tohle vás štve hodně?
Samozřejmě. Vždyť se na to podívejte, jak pak působíme. Musíme být jako tým, postavit se jeden za druhého a být jeden chlap. Takové maličkosti jsou strašně důležité a my je neplníme. Pak nemůžeme vyhrávat zápasy.
Dá se číselně vyjádřit, jak velkou roli hraje hlava a psychika?
(přemýšlí) Myslím, že kluci a my všichni už si musíme uvědomit, že teď přichází nejdůležitější část sezony. Přece nikdo z nás nechce být podepsaný pod tím, že Karlovy Vary vypadnou z extraligy. Každý z nás je za výsledek zodpovědný. Musíme se probudit a hrát to, na co máme. Nemůžeme hrát velký hokej, dělat na ledě nějaké parádičky a podobně. Zodpovědně poctivě bránit. Všechno tohle si před baráží musíme uvědomit.
Všichni hráči říkají, jak chtějí a musí zabrat. Ale kdy a co mužstvo nakopne?
Potřebujeme se něčím nakopnout a dostat trochu nahoru. Já si myslím, že zrovna tím, když se postavíme jeden za druhého a budeme tým. Určitě je třeba pomáhat i brankářům.
Energie nezažívá pravidelně tak černou sérii, deset zápasů porážek.
Na to se vůbec nesoustředím. Snažím se hrát hokej a podobné okolní vlivy nevnímat. Čeká nás klíčová část sezony, ve které potřebujeme předvést nejlepší výkon. Všechny podobné statistiky nás nesmí zajímat. My potřebujeme zapomenout, hodit základní část a play-out za hlavu. Nemít v hlavě, že jsme tolikrát a tolikrát, s tím a s tím prohráli. Hlavně potřebujeme vyhrávat v baráži. Nic jiného nás nezajímá.
Hodně nepříjemné jsou porážky v play-out? Toužená pohoda nepřišla...
To, v jaké jsme teď situaci, nám může jen pomoct. Jdeme do baráže s čistým štítem. Půjdeme zápas od zápasu. Vykašleme se na dosavadní výsledky, předešlé prohry a začneme od nuly.
Půjde to vůbec?
Myslím, že ano. V životě jsem nehrál baráž, play-out, nebo něco podobného. Ale pořád jde o hokej, pořád je to hokej, ta samá hra. Pokud budeme hrát jako tým, padat do střel, blokovat, pomáhat si, vyhrávat souboje, můžeme uspět. Nemyslet si, jak skvělí jsme hokejisti a že máme na víc. Tady je baráž a tak to je. Týmy v play-out nám zase ukázaly, jak jednoduché to je.
Věříte, že změníte přístup a výkon?
Zápasy play-out nám daly dostačující facku, abychom se probudili. Jestli ne, budeme za blbce.
Zajímali jste se už o soupeře pro baráž?
Vůbec. Nezajímá mě to. Chci do baráže jít s čistou hlavou, brát každý zápas jako existenční a zkrátka tu skupinu zvládnout.
Jaký význam měl společný týmový týdenní pobyt na Božím Daru?
Určitě to k něčemu bylo. Řekli jsme si určité věci, probrali jsme si minulé zápasy. Některé naše výkony byly opravdu ostuda a hanba. Každý z nás si to musí uvědomit a nehrát stejně v baráži. Hrát hokej, na který máme. Bojovat a bránit.
Jak se po zranění a v dané situaci cítíte? Návrat velkolepý, ale teď už se tolik nedaří.
Hrálo roli právě, že jsem přišel s čistou hlavou a hrál jsem svůj hokej. Byl plný energie, euforie. Ale zase jsem spadnul do té špatné nálady, do té nepohody. Začal jsem číst různé nesmysly. Musím začít sám od sebe, vyčistit si hlavu a přistupovat k hokeji jako po zranění.
