"Místo toho jsem dostal dvě výplaty a poslali mě domů."
Ruský tým se dostal do finančních potíží a většině svých hráčů dal zelenou k odchodu. "Po deseti dnech jsem si tam zvykl, pravidelně jsem chytal. Za měsíc oznámili krach," podotkl mistr světa z Vídně.
Do Lady přišel jako brankářská jednička. Zpočátku pravidelně chytal.
Často si šel pro cenu určenou nejlepšímu hráči utkání. Jeho průměr se držel na 1,8 gólu na utkání, později klesl na 2,27. "Na průměrného gólmana to nebylo špatné," usmál se Svoboda.
Takhle ho totiž označil trenér Vorobjev. Vysvětlil tím ruským novinářům, proč najednou není v brance česká posila, ale mladík Košečkin.
"Při loučení mi trenér říkal, že se musel držet pokynů zvrchu," řekl Svoboda. "S tím jsem i pochopil, proč jsem zničehonic přestal chytat. Nařídilo mu to vedení klubu, aby mi nemuseli platit prémie."
Země neomezených možností mu ukázala svou tvář. Přesto odchodu do Ruska nelituje. "Do života to bylo dobré. Tam naučí poslouchat každého. Šlapal jsem jako hodinky," tvrdí gólman.
Přesto je rád, že nezažil ruský dril během letní přípravy. Ale v sezoně si ho užil. "Trénovali jsme dvakrát denně hodinu a půl. Pan Vorobjev je hodně tvrdý trenér," poznamenal Svoboda, který přijel domů o šest kilogramů lehčí.
"Ale když jsem nechytal, ještě si na ledě a v posilovně přidával." Není ani divu. Jinak se v Togliatti nudil. Neměl s sebou rodinu, s týmem byl neustále zavřený na báze.
"Pouze jednu noc a den v týdnu jsem trávil na hotelu," prozradil Svoboda. Jediné zpestření mu připravili krajané, kteří v tamní automobilce pracují. Právě díky nim se naučil hrát mariáš.
"S nimi jsem trávil noc mimo tréninkovou bázu. Dali jsme pivko a zahráli karty," usmál se gólman. "Škoda, že jsem je poznal až tři týdny před mým odjezdem."
Teď trénuje s Pardubicemi, jimž stále patří. A hledá si nové angažmá.
Není to pro něj neznámá situace. Po příchodu Jána Lašáka na východ Čech se vloni až na konci léta domluvil na působení v německém Norimberku.
Letos na smlouvu s Togliatti čekal ještě déle. A nyní? Zájem o něj projevilo několik českých klubů a dva zahraniční týmy. Prý by se nebránil ani návratu do Ruska.
"Vše je ale v jednání," podotkl brankář. "Nevím, zda budu chytat za týden nebo třeba až za měsíc."
A Pardubice? "Jsem připraven tady chytat. Záleží ale na vedení klubu," řekl Svoboda. "Ale asi to je nereálné. Já i Jánko chceme chytat a ne druhému krýt záda."
