„Obrovská úleva,“ oddechl si útočník David Bartoš poté, co Znojmu vystřelil výhru 4:3. „Málem jsem se tam ani nedobelhal. Viděl jsem, že s Coltonem (Yellow Hornem) jedeme dva na jednoho, on se tam nějak zavřel, tak jsem koukl na brankáře a zkusil jsem to na vzdálenější tyč. Naštěstí to tam padlo.“
Už bylo na čase. Orly dusila série sedmi proher a v neděli měli poslední možnost ji utnout ještě před reprezentační pauzou. „Člověk to vnímá, i když se snažíme na to nemyslet,“ přiznal Bartoš. „O to víc si teď budeme vážit každého vítězství.“
K tomu nad Innsbruckem Znojemské nakopla scéna z první přestávky, kterou ztropil jejich trenér. „Dost dobře nevím, co jsem říkal, ale hlasitý jsem byl hodně. Měl jsem nějaký amok,“ líčil Roman Šimíček.
„Nečekal jsem na nic, hned jsem vletěl do kabiny a udělal rozruch. Házel jsem tam věcmi, takového mě kluci ještě neviděli. Jak jsem to cítil, tak jsem to udělal, nepřemýšlel jsem nad ničím, chrlil jsem to ze sebe. Očividně to zabralo, protože druhá třetina byla úplně jiná.“
Tu první mdlí Orli prohráli 0:2. „Sami jsme si říkali, že byla hrozná. Nebruslili jsme, byli jsme úplně zbytečně vylučovaní. V kabině jsme si to důrazně řekli a od druhé třetiny to začalo nějak vypadat,“ popisoval Bartoš. „Co jsme předvedli první třetinu, to s hokejem nemělo nic společného. Takhle nemůžeme přistoupit k ani jednomu zápasu, ani jedné minutě. Za to se snad fanouškům omluvíme i veřejně,“ prohlásil Šimíček.
Od druhé periody už si Orli počínali jako dravci, kteří se vrhají na kořist. I když jim po vyrovnání na 2:2 Innsbruck znovu odskočil, domácí se rvali až do konce. „Věřím, že jsme si konečně uvědomili, jakým stylem přistoupit k zápasům. Musíme hrát tak, abychom se vzájemně mohli podívat do očí,“ poznamenal Šimíček.
Jeho tým se během černé šňůry zřítil ze špice EBEL na současnou osmou pozici. „Leželo to na všech, i na mně. Byl jsem z toho špatný, pořád jsem nad tím přemýšlel,“ sdělil Šimíček. „Jako trenér na sobě ale nemůžu nechat nic znát, snažím se být happy. Člověk to zkouší po dobrém, po zlém, někdy se snaží sehrát nějaké divadlo, aby to tým nakoplo. Ale cesta z krize je vždy hrozně složitá.“
