Což platí dvojnásob, když se pozemek nachází v sousedství lesa a o veškeré dění kolem jeví velký zájem malý vnouček a s ním starostlivá babička.
V takovém případě se do altánu musí ještě vejít příruční knihovna s řadou naučných publikací. „Nejfrekventovanější jsou atlasy našich ptáků a nezbytný dalekohled, aby bylo možné opeřence sledovat a spolehlivě je pokaždé určit,“ dozvídáme se.
A co všechno se dnes dá při okraji typického středočeského lesa kousek od Prahy spatřit? „Bezpečně jsme už s vnoučkem rozpoznali zvonka, stehlíka a konipáska. Občas sem zalétne také drozd, strakapoud a dokonce vrabčák už kolem našeho domu několikrát poskakoval,“ vyjmenovává naše hostitelka.
Ta pravá pohoda u lesa
Jak už to na světě chodí, potkali se dva. Jejich dospělé děti si již dávno žily po svém, a protože oba podnikali každý někde jinde, vídali se zprvu jen o víkendech. Následovalo společné bydlení v bytě na pražském sídlišti a odtud byl už krůček k rozhodnutí postavit si na svém. „Chtěli jsme výhled k lesu, protože z paneláku jsme na to byli zvyklí, a přednost měl směr na Šumavu, odkud pocházím a kam nás to stále oba táhne,“ přiznává paní domu.
Tip: Univerzální zahradní domek na dřevo i techniku Jako zajímavý nápad se jeví opodál situovaný domek na palivové dřevo, ve kterém se dočasně schová i zahradní technika. Majitelům vůbec nevadí, že je od velkého domu poněkud stranou a několika desítek kroků navíc v žádném případě nelitují. A to i v případě, že počasí venku velí zůstat raději doma v teple. O pohodlný přístup se totiž stará chodník z velkých šlapáků a tmavá břidlice mu opravdu sluší. |
A dodává, že když parcelu, na které se nakonec zabydleli, spatřila poprvé, trochu se zhrozila: „Vždyť je to ze dvou stran obklopené lesem, takže zahrada bude neustále zasypaná listím!“ Naštěstí manžel přispěchal s konejšivou odpovědí, že jsou to převážně duby, a ty své listy, jak známo, shazují postupně. „A tak dnes máme zahradu s několika vzrostlými duby,“ usmívá se spokojeně. „A má to i své kouzlo, protože nám tu například rostou hříbky a bedly.
Mělká jílovitá zem s kamenitým podložím ovšem má i jisté nevýhody, zvlášť pokud sem chceme něco nového vysadit. Když jsme se například rozhodli zpestřit větší plochu trávníku několika keřovými růžemi vyvazovanými k tubusům z ocelové sítě, bylo třeba jámy pro ně dolovat bagrem,“ směje se.
Samozřejmě už měli patřičné zkušenosti z předchozích let, kdy na parcele průběžně sami dosazovali pár vzrostlejších stromů blízkých okolní přírodě, mezi nimi například lípy. „Nechtěli jsme žádné túje, protože zahrada volně navazuje na lesní porost. Ovšem oddělená je od něj důkladným plotem kvůli divokým prasatům, kterých tu žijí početná stáda. Ten původní, spíše symbolický, nám totiž rychle rozebrala.“
Dům u slunečnic, kterému nechybí ani skleník
V úvahách, jakou zvolit zahradu k jejich novému dvougeneračnímu domu, měli jasno okamžitě. Samozřejmě s ohledem na zmíněné okolnosti. Ale i přesto si nebyli docela jistí, neboť chtěli i rozlehlý trávník, tedy spíše louku, s možností her pro děti a životním prostorem pro hafany. Žádali také užitkovou část s pěstitelským zázemím a pestrou předzahrádku vpředu.
Obrátili se tedy na specializovanou firmu a nestačili se divit, jak bylo ve vypracovaném projektu všechno přeplácané a podivně „rozbité“. „Naštěstí jsme pak objevili zahradníka, který dokázal akceptovat náš vlastní výkres a vtiskl zahradě nastíněnou tvář,“ vzpomíná paní Marta.
Tip na originální paravan Laťové stínovky interiér altánu účinně ochrání před silnějšími poryvy větru, ale za chladnějšího počasí nepříjemný průvan neodcloní. Řešení problému se nakonec našlo rychle a velmi jednoduché: Z látky s pečlivě vybraným vzorem stačilo nechat ušít na míru žaluziovému „žbrdlení“ po obvodu závěsný textilní paravan, který se k lamelám uvazuje pomocí tkanic. Barevně sladěné jsou i sedáky na lavicích a židlích u stolu. |
„Úspěšně se zhostil veškerých terénních úprav, založil kamenité partie u příjezdové cesty a sehnal také kámen ladící s fasádou domu. Položil mimo jiné chodník z břidlice k zahradnímu domku s palivem a na nářadí. Průběžně jsme ale zjišťovali, že jeho práce při ozeleňování pozemku vyžadovala důslednou kontrolu, neboť první stromky a keře vkládal v kamenité chudé zemi do mělkých jamek. Což byla zásadní chyba.
A tak jsme se nakonec sázení stromků i keříků do důkladných jam v jednotlivých ostrůvcích zeleně zhostili sami. A protože rostliny vyžadovaly častou zálivku, došlo i na zavlažovací systém, nikoli však celoplošný. Voda je na pozemku rozvedená do osmi bodů, kde je možné připojit hadici s postřikovačem, takže jednotlivé partie zavlažujeme podle potřeby individuálně a samozřejmě akumulovanou dešťovkou.“
Podle vlastních plánů zrealizovali také užitkové zákoutí na druhé straně parcely. Logicky co možná nejdál od lesa, aby dosáhli na lepší zem, kterou ještě olemovali dřevěnými sloupy. Jako výhodná se zde ukázala ranní a pak až odpolední sluneční expozice, takže pěstování vlastních ekologických brambor a jiné zeleniny propadli natolik, že si tu zbudovali i skleník.
Fialově modrá levandule v kombinaci s červenými růžemi spolehlivě opticky rozbíjí velké dlážděné plochy před domem.
Stavebně, proporčně i materiálově se altán podařilo zdárně sladit s domem v jeho bezprostřední blízkosti.
A záhonky vpředu před domem logicky vyčlenili pro květiny. Převažují v nich kopretiny, rudbekie a nechybí ani růže s podrostem z modrých levandulí. Navíc odtud každým rokem svítí jako maják do okolí obří, často i přes tři metry vysoké slunečnice. „Díky nim nás ve vesnici najde každý, stačí se místních zeptat na dům u slunečnic,“ směje se paní Marta.
Pohoda v altánku přišla až nakonec
Samostatnou kapitolu tvoří zmiňovaný altán. „Ačkoli zde vyrostl jako poslední, ale na vyčleněném čtverci jsme s ním počítali už od samého začátku. Podobně jako s navazujícím jezírkem, na které jsme si ovšem netroufli s ohledem na přítomnost malých dětí,“ vysvětluje naše průvodkyně.
Pobyt na palubové terase u jezírka před altánem je v létě opravdovou radostí.
Palubová terasa před altánem se „vznáší“ nad hladinou přilehlého jezírka.
Kolem altánu vedou až k domku na dřevo pohodlné šlapáky z tmavé břidlice.
„Jakmile povyrostly, svěřili jsme vše architektce, která původně navrhovala celý dům. A domek stojící vlastně hned vedle vyřešila geniálně. Tesaři ho pak postavili, krbaři dali dohromady krb a já nechala dovnitř vyrobit na míru nábytek z poctivého dubového dřeva, které je velice odolné. To proto, že altán je vlastně ze všech stran otevřený, což ovšem elegantně řeší pohledné a na pohled vzdušné laťové stínovky. Uvnitř je tedy o závětří a příjemnou pohodu postaráno. A navenek ji od jara do podzimu dotváří bezpočet závěsných květin a velkých pestře osazovaných nádob u břehu jezírka.“
