. Test pevnosti!Rostliny se přichycují háčkovitými chlupy na živočichy, při důrazném pohybu ale někdy spadnou. To ovšem neplatí u svízele přítuly, jehož chlupy se přichytí tak dobře, že s sebou živočich často veze celou rostlinu! |
1. Návnada na drobné přenašeče
Některým rostlinám poslouží k transportu živočichové, kteří ovšem nepracují zadarmo! Dymnivky, vlaštovičník či biky mají semena opatřena masitým výrůstkem (odborně se nazývá ariloid), který často obsahuje olej či tuk (tzv. elaiosom).
Lidově ho označujeme jako masíčko - pochutnají si na něm 
hlavně mravenci. Ti semena s masíčkem vyhledávají a přenášením je rozšiřují po okolí. Odborně se takové šíření nazývá myrmekochorie. Když utrhnete lusk známého vlaštovičníku a vydrolíte semena, můžete si snadno toto masíčko prohlédnout.
2. Přichytit a vzhůru na cestu!
Jiné rostliny zas zkoušejí svá semena svézt zadarmo. Ta však nesmí být moc velká a těžká. Stačí se totiž jen zachytit a pevně držet! K tomu slouží rozmanitá příchytná zařízení jako pevné tvrdé háčky lopuchu (známé čumbrky, které tak dobře drží i na tričku či v dlouhých vlasech), jemné háčky u kuklíku nebo téměř neviditelné háčkovité chlupy u svízele přítuly.
3. Na křídlech ptáků
Další 
možností je nabídnout něco dobrého ptákům a létajícímu hmyzu. Tak se semena dostanou určitě nejdále. Jak je ale známo, letecká doprava je ze všech nejdražší. Je tedy třeba vytvořit dostatečně velký a lákavý plod, aby si ho ptáci všimli.
Semeno musí být také opatřeno velmi pevným a odolným osemením, jinak by ho pták po pozření strávil. Tento způsob přepravy využívají především stromy (třešně, jeřáby, kalina, dřín a další).
Některé rostliny jsou dokonce na ptácích natolik závislé, že jejich semena nemohou vyklíčit dokud neprojdou trávicím traktem živočicha.
