Pásy divokých lučních květin vyseté napříč lány kulturních plodin by mohly pole...

Pásy divokých lučních květin vyseté napříč lány kulturních plodin by mohly pole ochránit před škůdci místo pesticidů, aniž by to snížilo výnosy. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Pásy lučních květin by mohly ochránit pole před škůdci místo pesticidů

  • 41
Podle britských zemědělských odborníků by šest metrů široké pruhy lučních květin vyseté vždy po 100 metrech od sebe, pomohly chránit před škůdci lány kulturních plodin. A to natolik, že by se daly přinejmenším snížit běžně aplikované dávky pesticidů na minimum. Testy zahájili na podzim, potrvají pět let.

Britští zemědělci si dobře uvědomují, že ornou půdu nelze do nekonečna zatěžovat používáním vysokých dávek chemických látek na ochranu rostlin. Aktivně proto hledají šetrnější cesty, jak rostliny ochránit před škůdci a minimalizovat použití pesticidů, aniž by to snížilo výnosy.

Momentálně se snaží využít toho, že přítomnost užitečného hmyzu, jako jsou včely, pestřenky či brouci snižuje na polích výskyt škůdců a ornici prospívá. Na patnácti velkých zemědělských farmách proto zkoušejí dát prostor těmto přirozeným predátorům škůdců (například mšic) a nalákat je na svá pole.

Zahrady se bez chemie obejdou, stačí vědět jak

Květiny tu mají tisíce barev a vůní a jsou živoucí továrnou na lidské zdraví a...
Na 4,5 hektarech zahrad a vlastních a pronajatých polností se pěstuje několik...

Prostě tak, že pásy kulturních rostlin, například obilovin, proložili šest metrů širokými pásy planých lučních květin - jetele, kopretin apod. Začali s tím na podzim u ozimých obilovin.

Celkově tvoří tyto pásy dvě procenta rozlohy pole, což by podle odborníků mělo stačit pro uživení dostatečného množství přirozených predátorů, kteří pomohou ochránit před škůdci kulturní plodiny pěstované okolo.

„Když si představíte, jak je velký třeba střevlík, a vedle toho velikost pole, není reálné, aby se dostal někam doprostřed obrovského lánu,“ vysvětlil pro britský The Guardian profesor Richard Pywell. Nicméně šest metrů široké pruhy lučního jetele, kopretin nebo divoké mrkve vyseté každých sto metrů od sebe už by mohly zabránit napadení pěstovaných plodin nežádoucími škůdci.

Tento experimentální projekt, který je realizován ve spolupráci s Centrem pro ekologii a hydrologii (CEH), bude na zmíněných 15 farmách testován po dobu pěti let. Zemědělští odborníci věří, že v konečném výsledku by takto využité polní kvítí mohlo pomoci snížit masivní nadužívání pesticidů rozprašovaných proti škůdcům. Byl by to další krok k ochraně orné půdy a popření rozšířeného mýtu, že bez pesticidů se lidstvo neuživí.

Podobné omezení používání pesticidů testuje i Švýcarsko, kde vysévají pásy divokých lučních květin například mezi lány kukuřice. Právě ta patří mezi plodiny výrazně znehodnocující kvalitu orné půdy kvůli vysokým nárokům na ošetření pesticidy. Jejich rezidua pak zůstávají v půdě a dostávají se i do spodních vod. 

To se dotýká každého z nás. Například podle výsledků monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu jsou takto znečištěny dvě třetiny sledovaných kontrolních vrtů. A téměř  polovina z nich dokonce přesahuje limity pro výskyt pesticidů v podzemní vodě.