Lahev po půl hodině na slunci | foto: Marek Burza

Řasy, nebo sinice? Závadnost vody zjistíte pomocí Maršálkova testu

  • 2
Pravidelně po delším období horka se zhoršuje kvalita vody ke koupání v přírodních nádržích. Pokud si nejste jisti, zda zelená barva znamená jen zvýšený obsah řas, anebo nebezpečných sinic, můžete to zjistit jednoduchým pokusem s PET lahví od minerálky.

Sinice (v odborné literatuře nazývané také cyanobakterie) obsahují toxiny, které se mohou projevit v lepším případě alergií, v horším záněty očí a spojivek, žaludečními obtížemi, bolestí hlavy, malátností, oslabením imunity, až poruchou funkce jater a možným vznikem rakoviny při dlouhodobějším kontaktu. 

Na hladině vodních nádrží se objevují ve formě takzvaného květu. Ne vždy však zelená voda musí znamenat, že obsahuje sinice. Někdy to mohou být jen neškodné řasy. Každopádně je ideální znát kvalitu vody, ve které se hodláme koupat.

Asi nejbezpečnějším zdrojem informací je stránka Ministerstva zdravotnictví České republiky s jejich aplikací Koupací vody, kde najdete aktuální informace. Je pochopitelné, že tam najdete hlavně větší nádrže, kde se soustřeďují větší davy návštěvníků, každé vesnické cachtadlo tam nehledejte.

Pomůže obyčejná PET lahev

Sinice se od řas, které se najdou v drtivé většině přírodních koupališť, se na první pohled špatně rozeznávají. Pokud se octnete na břehu lákavého rybníka, máte jednoduchou možnost, jak si otestovat vodu pomocí petky. Zvláště v období s přetrvávajícími vysokými teplotami můžete provést jednoduchý amatérský Maršálkův test. 

Několik rad:

  • Nekoupejte se nikdy na místech evidentně znečištěných odpadními vodami (pod výpustí i vyčištěných odpadních vod, dešťových kanalizací).
  • Dbejte doporučení hygieniků a tam, kde to nedoporučují, se nekoupejte.
  • Pokud sami trpíte nějakým infekčním onemocnění, buďte k ostatním ohleduplní a nekoupejte se.

Zdroj: MZCR.cz 

Naplňte PET lahev až po okraj vodou a nechte ji alespoň dvacet minut na slunci. Podle toho, kolik je ve vodě sinic, mohou na hladině vytvořit tenký prstenec nebo dokonce i silnější vrstvu. A pokud jsou to jen řasy, zůstanou homogenně rozptýlené ve vodě nebo klesnou ke dnu.

Problém je trochu v tom, že v některých rybnících je tolik řas, že se výsledek tak trochu špatně „odečítá“. Jako se nám to stalo například u pražského Šeberáku před několika lety. Ostatně na video z tohoto pokusu se můžete podívat zde.

14. července 2011

Ale přesto je zřetelné, že část sinic začala na horní části lahve „kroužkovat“ a část řas se začala shromažďovat u dna.

Provozovatel koupaliště obvykle vyvěsí ceduli s údajem, že koupání se nedoporučuje. Ale existují i lidé, kterým ani toto upozornění jako výstraha nestačí. Přesto se obecně doporučuje, aby se koupající v těchto případech co nejrychleji osprchovali čistou vodou.

Co může způsobit onemocnění

Ve vodě v nádrži nebo řece, kam se chodíme v létě koupat, žije celá řada organismů: ryby, perloočky a mnoho dalších většinou pouhým okem neviditelných nebo jen obtížně viditelných organismů (například řasy, sinice, bakterie). Pro většinu z nich představuje voda domov – jinde ani žít nemohou. 

Zlomek přítomných organismů však pochází z odpadních vod, z výkalů zvířat, které byly do vody spláchnuty při dešti, z polí hnojených chlévskou mrvou nebo třeba i z těl lidí, kteří se přišli do vody koupat, připomínají materiály Ministerstva zdravotnictví České republiky. Těmto organismům se ve vodě příliš dobře nedaří, zpravidla se zde nemnoží a většinou rychle hynou. Jejich přirozeným prostředím jsou těla zvířat a lidí. 

Většina z nich je pro člověka naprosto neškodná. Mohou se však mezi nimi vyskytnout i takové organismy, které – pokud se dostanou do lidského těla – mohou způsobit různě závažná onemocnění.

Nejčastějším onemocněním jsou střevní a žaludeční potíže. Dalšími projevy spojené s koupací vodou mohou být různá horečnatá a zánětlivá onemocnění uší a očí. 

Onemocnění způsobují viry, bakterie či prvoci. Tyto patogenní organismy vstupují do těla většinou při náhodném polknutí i malého množství vody.

Někdy může u dojít i ke vzniku takzvané cerkáriové dermatitidy. To je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním, které trvá obvykle několik dní. 

Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové především rodu Trichobilharzia, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky (například divoké kachny).