Jarním řezem podpořte přirozený růst stromu, nebojujte s ním, radí zahradník

Jaro se nedočkavě dere ke slovu, je načase zkontrolovat, jak jsou na tom dřeviny na zahradě. A je ideální čas na řez jádrovin, tedy jabloní, hrušní či kdouloní. Víte, co tímto jarním řezem způsobíte? V jakém období naopak stříhat peckovinové stromy a kdy lze během roku znovu sáhnout s pilkou či nůžkami v ruce i do jabloní?

Odborník na přírodní zahrady, zahradník Michal Plundra pro Receptář prima nápadů vysvětlil, kdy během roku a za jakým účelem ovocné stromy s citem a láskou přistřihnout.

„Předjaří je vhodné především pro takzvaný zimní řez jádrovin: jabloní, hrušní či kdouloní. Provádíme ho nejčastěji v únoru či březnu, tedy v období vegetačního klidu. Naproti tomu peckoviny – švestky, meruňky, broskvoně, třešně – řežeme až v době vegetace, respektive později na jaře, když jsou stromy v květu. Anebo nejpozději po odplození, tedy až v červenci či srpnu,“ popisuje Michal Plundra několik možných variant.

Jak podle odborníka na zimní řez jádrovin

Řezem v předjaří tak jádroviny zmladíte a podpoříte růst nových výhonů. „Rostlina pak ve vegetaci vyhodnotí, že během zimy přišla o nějaké větve, a snaží se to dohnat růstem nových letorostů,“ vysvětluje odborník na přírodní zahrady.

A pokud chcete podpořit kvetení, můžete u jádrovin provést ještě doplňkový letní řez. Proč na to strom zareaguje právě tvorbou květních pupenů? „V tu chvíli strom vyhodnotí, že někdo usiluje o jeho život možná už definitivně, a tak začne vytvářet květní pupeny do příštího roku – aby se tak zachránil v podobě potomstva, což bude mít příznivý vliv na úrodu v následujícím roce.

Stromky klidně sázejte až do jara, pokud nemrzne. Hlavně je zalijte

Snažte se pochopit, jak stromy rostou

Kdo chce o stromy opravdu správně pečovat, měl by se snažit pochopit dynamiku jejich růstu. Mají totiž zakódované geneticky, jak má jejich koruna vypadat, a budou se vždy snažit k té podobě dobrat.

„Nemá proto smysl se stromy bojovat. Naopak bychom je měli podpořit v tom, aby rostly tak, jak mají,“ vysvětluje Plundra a naznačuje, že přirozený tvar koruny má zhruba podobu kuželu.

Sazenice stromů vybírejte pečlivě, berte je jako dlouhodobou investici

Hlavní osu stromu tvoří tzv. terminál a po jeho obvodu několik kosterních větví. „Právě to se snažíme zapěstovat u stromku už od prvních let,“ dodává, proč je dobré stromek správně ošetřovat hned, jak ho přivezeme ze školky a zasadíme.

Podle jakých principů řez udělat?

„Na terminálu realizuje stromek svoji potřebu růst do výšky, na postranních větvích zakládá plodný obrost. Ten se nejlépe zakládá na větvích v úhlu zhruba 60 stupňů až roviny,“ vysvětluje Michal Plundra .

Proč? Ve chvíli, kdy se větve váhou ovoce začnou sklánět k zemi, stromek začne jejich potenciál nahrazovat novými výhony. Spodní větve pak postupně zasychají a odumírají.

„Naší snahou by proto mělo být udržet větve co nejdéle v těchto fázích vitality – tedy odstřihávat již odplozené a bránit tomu, aby stromek nasazoval co nejkolmější větve. Ty ho totiž zahušťují a berou mu sílu, kterou by měl dávat do plodu,“ popisuje zkušený zahradník.

U mladých stromků je třeba správně zapěstovat korunku.

Z kosterních větví odstraňte výhony směřující do koruny.

Po správném řezu se rány stromku pěkně zahojí.

Terminál stromu byste pak měli nanejvýš zakracovat, ale neodstraňovat ho, protože je pro strom důležitý, takže by se ho hned pokusil znovu nahradit. „Pokud terminál odstraníme – jsou takové přístupy a smysl dávají na stinných stanovištích nebo ve vyšších polohách – musíme se připravit na větší pracnost,“ vysvětluje Plundra, že to už je postup pro pokročilé.

Každý další rok pak totiž stromek vyžene spoustu kolmých výhonů, tzv. vlků, které se snaží hlavní osu stromu nahradit. Vlky se samozřejmě vyskytují u přirozeného tvaru koruny také, nicméně ve výrazně menší míře.

Jak na řez jabloní, hrušní, angreštu či rybízu, aby byla bohatá úroda

U postranních větví je podle odborníka na přírodní zahrady potřeba odstraňovat výhony směřující kolmo do koruny, dále ty, které se vzájemně kříží, a samozřejmě ty slabé, uschlé nebo nějak napadené.

„Řez provádíme na větevní kroužek, což je ztloustlý prstenec v místě, kde větev vyrůstá z jiné větve (nebo kmene), a kde se také po řezu rána nejlépe hojí, protože se zde nachází nejvíce hojivých pletiv,“ radí zahradník. Nenechávejte tedy rozhodně po odstřižených větvích žádné kolíky, které by zasychaly a nekróza by se pak mohla začít šířit do živého zdravého pletiva.

Podívejte se na video, praktická ukázka vám řekne rozhodně nejvíc. A střihem či řezem – nůžkami nebo pilkou – prosvětlená koruna vám rozhodně bude vděčná.

Strom totiž přirozeně tvoří větší množství plodonosných větví, než bychom potřebovali, protože mu jde o to, aby vytvořil co největší množství semen v plodech. „My jako pěstitelé zase chceme vytvořit co nejkvalitnější plody, proto musíme stromek prosvětlovat, aby mohly plody dobře vyzrávat,“ vysvětluje Michal Plundra.