Majitel domu v Jemníkách u Mladé Boleslavi našel na dvoře amura.

Majitel domu v Jemníkách u Mladé Boleslavi našel na dvoře amura. | foto: Michal Sváček, MAFRA

Ryby spláchnuté povodní se už nazpět nevrátí, jezy to neumožňují

  • 22
Část ryb uhyne v jezerech, která se vytvoří na zaplavených loukách a polích, část ryb odplave po proudu. Jsou splaveny do nižších partií toku a rády by se po opadnutí velké vody vrátily zpět na své původní stanoviště, což jim bohužel většina našich jezů a přehrad neumožní.

"Pro Český rybářský svaz znamená povodeň jistě určité škody. Povodní budou zasaženy některé líhně či rybochovná zařízení, místy může při extrémní povodni dojít k odnesení velkého množství bentosu, tedy vlastně potravní základny ryb," vypočítává ichtyolog Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

Podle něj nicméně povodeň přináší i pozitiva. Dochází k přirozenému formování koryta toku, vzniku tůní, které se stanou úkrytem ryb před predátory, a při nízkých průtocích dojde k vytvoření nových štěrkových lavic, které poslouží k výtěrům litofilních druhů, dochází i k odhalení kořenů stromů, které opět mohou posloužit jako úkryty i třecí substrát.

Zároveň ale přiznává, že jsme si to způsobili sami. "Byli jsme to právě my, lidé, kteří v Čechách začali pěstovat obilí – původně stepní trávy – a vytrvale jsme vysoušeli mokřady a bažiny, kde nám obilí nerostlo. Byli jsme to my, kdo kácel původní lesy, schopné díky vazbě mezi stromy, houbami a mechy zadržet větší množství vody než jakákoliv přehrada. Zastavěli jsme rozsáhlé plochy, z kterých teď odtéká voda nikoliv postupně, nasávána a zadržována rostlinami, ale rázově, vedena v potrubích," říká.

Pole jsme spojili do rozsáhlých celků bez remízků, které by zadržely splachovanou ornici. A napřimujeme koryta potoků a řek, není tedy divu, že korytem voda prolétne jako blesk a níže po proudu udeří s trojnásobnou silou.

Souhlasí s ním i aktivní rybář a šéfredaktor rybářského časopisu Kajman Radek Filip. "Ke ztrátám na rybách dochází po vyplavení do luk a polí s následným poklesem hladiny. Tyto ryby bývají zabity a snědeny lidmi, nebo umírají udušením. Jenom málo z nich najde tůň, která si drží vodu celoročně. Pokud chce někdo rybám pomoci, měl by se snažit přenášet právě tyto ryby zpět do revíru. Mnoho ryb je rovněž pomláceno (například po propadu přepadem přehrady) nebo udušeno bahnem," popisuje.

Vzhledem k tomu, že podobná povodeň proběhla nedávno, lze vysledovat, že následky budou podobné jako v roce 2002. Tehdy se výrazně změnila druhová obsádka některých revírů.

Například na dolním Labi po roce 2002 výrazně přibylo sumců, dočasně ubylo bolenů, kteří byli vyplaveni do Německa. Bezprostředně po povodni tu přibylo candátů, kteří se ovšem brzy vytratili (možná pod vlivem změny sedimentu dna).

Jsou ovšem i revíry, které si "polepšily". Takovým příkladem je Orlík, kde skončilo mnoho kaprů z jihočeských řek a rybníků.

Obecně se dá říci, že povodeň nejvíce zasáhne křehké populace ryb na horních a středních tocích řek. Ryb může přibýt na místech, kde nalezly klidnější vodu, například ve slepých ramenech, pískovnách spojených s řekou, tůních v lukách, přehradách či některých rybnících.