„Osídluje hlavně příbřežní partie. Je velmi teritoriální, takže si hodně hlídá svá místa. Je to dravá ryba, takže požírá plůdky ostatních ryb,“ varuje rybář Miloš Marek, který nám ukázal, jak hlaváč vypadá ve vodách Labe.
V českých a moravských vodách těchto ryb žije odhadem několik tisíc. Zatím se vyskytují na jižní Moravě v Dyji a Moravě a nedávno se dostal i do Labe.
„Do Labe se dostal zřejmě kvůli lodní dopravě tím, že dospělí jedinci nakladli jikry na trup lodi,“ vysvětluje rybář.
Severočeský územní rybářský svaz vyzval rybáře, aby posílali zprávy o výskytu hlaváče a pomohli monitorovat jeho populaci.
Hlaváč dorůstá zhruba 20 centimetrů. Žije u dna, kde se pohybuje přískoky, protože mu chybí měchýř.
Rybáři by tuto rybu neměli používat jako nástražní a po chycení ho nevracet do vody. Jiný způsob boje s hlaváčem není a rybáři doufají, že si s ním příroda poradí podobně jako se sumečkem americkým, který desítky let okupoval české vody a po povodních v roce 2002 vymizel.
Původně se hlaváč černoústý vyskytoval podél celého pobřeží Černého a Azovského moře, odkud proniká do delt a dolních toků řek (Dunaj, Dněpr, Dněstr, Bug), dále obývá úmoří Marmarského moře a žije i v Kaspickém moři (odkud proniká například do Volhy). Z výše uvedeného je patrné, že se jedná o rybu snášející široké rozpětí podmínek a schopnou žít ve slané i sladké vodě (proudící i stojaté).
Důkazy o poškozování původních rybích populací agresivními zástupy hlaváčů existují v zahraničí, například z Baltského moře. Zde se hlaváč dostal už v 90. letech. A za tu dobu se tento druh velice hojně rozšířil a aklimatizoval. Některé odborné zdroje hovoří o tom, že hlaváč černoústý velmi závažně poškozuje tamní populace platýsů.
Další obrazové důkazy například zachycují, jak hejna hlaváčů decimují hnízda větších ryb. Například v USA, kde hlaváči likvidují okounka pstruhového.
