Výrazný nárůst případů, kdy se psovi uhnízdí v plicích červi postupně putující do srdce, sledují epidemiologové v Rumunsku, Maďarsku, ale také v sousedním Slovensku. Veterináři proto radí své čtyřnohé mazlíčky při zahraničních cestách preventivně chránit.
Léčba onemocnění je totiž mimořádně náročná a zdlouhavá. Nemocný pes navíc šíří nákazu dál.
Mohou za to komáři
Přenašečem nepříjemného parazita jsou komáři. Ve chvíli, kdy komár saje krev ze psa, infikuje jej zárodky, které se v průběhu několika měsíců vyvinou uvnitř těla zvířete v dospělé červy. Ti mohou dosahovat délky až 30 cm. Dospělci parazitů následně produkují nové larvy, jež se prostřednictvím komára dostávají do organismu dalších psů.
Hlavní riziko léčby spočívá v tom, že velké množství usmrcených parazitů může způsobit vznik krevních sraženin – tromboembolii. Je třeba vždy dopředu zvážit, zda pacient takovou léčbu zvládne.
Veterinářka Andrea Štusáková
„Právě teď máme v naší péči pejska, který se nakazil Dirofilaria immitis při krátké návštěvě na Slovensku. Na onemocnění se přišlo náhodou, když jeho majitel řešil jiný zdravotní problém zvířete. Jednoduchý krevní test, který prováděl ošetřující veterinář, odhalil srdeční dirofilariózu. U nás se pak diagnóza potvrdila,“ vysvětluje veterinářka Andrea Štusáková z veterinární ordinace VET-S v Litomyšli, kde se věnuje převážně kardiologickým pacientům.
Léčba zahrnuje opakované injekce látky, která dospělé červy usmrtí. Píchá se hluboko do bederního svalu, často při plném uspání psa. Po každé injekci je třeba zachovat u psa klidový režim.
Rizikem jsou sraženiny
„Hlavní riziko léčby spočívá v tom, že velké množství usmrcených parazitů může způsobit vznik krevních sraženin – tromboembolii. Je třeba vždy dopředu zvážit, zda pacient takovou léčbu zvládne. Majitelům doporučujeme, aby v průběhu léčby měli předem zajištěno pracoviště s pohotovostním režimem pro případ komplikací, které mohou nastat,“ doplňuje Štusáková.
Co dělat, když se nakazíte parazity od mazlíčka. Radí lékař i bylinkářka |
Pokud se majitel se svým psem chystá cestovat do oblastí s rozšířeným výskytem tohoto onemocnění, radí lékaři podat psovi preventivně antiparazitika a případně jej vybavit i repelentem. Majitele tato prevence finančně vyjde přibližně 20× levněji než následná léčba.
Cestovatelé by měli zpozornět
„Infekce často nemá výrazné příznaky. Někdy můžeme u psů pozorovat zadýchávání po aktivitě doprovázené kašlem nebo větší únavu. V takovém případě už je nemoc v pokročilém stadiu. Proto je vhodné alespoň jednou ročně absolvovat krevní test, který nemoc umí zachytit dříve, než se objeví klinické příznaky,“ radí Martina Miterpáková z Parazitologického ústavu Slovenské akademie věd v Košicích.
Nejvíc podle ní hrozí nákaza ve Spojených státech, především v části východního pobřeží, dále v zemích jižní Afriky a Austrálie. V Evropě je nemoc rozšířená především v Maďarsku, Řecku, Španělsku nebo Itálii.
Odborníci vyzývají majitele psů, aby své mazlíčky během cest a pobytu v oblastech s rizikem tohoto onemocnění preventivně chránili přípravky proti vnitřním parazitům.
Zatím se šířila jen podkožní forma
V posledních letech se však do zemí s chladnějším podnebím přesouvá i nebezpečná forma tohoto onemocnění. Dlouhodobé šetření na Slovensku ukázalo, že především v Podunajské, Záhorské a Východoslovenské nížině je vysoký počet případů nakažených psů.
A potom vám v mozku naklade vajíčka... Jaké jsou nejčastější mýty o zvířatech |
„Letos na jaře bychom chtěli udělat nový monitoring – ideálně na celém Slovensku, abychom získali přesné informace o výskytu onemocnění,“ dodává Miterpáková. Ve střední Evropě byli veterinární lékaři doposud zvyklí setkávat se spíše s variantou takzvané podkožní dirofilariózy.
I toto onemocnění způsobují parazité přenášení komáry. Neusídlují se však v orgánech, ale v podkoží a neohrožují tak svého hostitele na životě. Výzkum, který probíhal před třemi lety v České republice odhalil ohnisko tohoto onemocnění na jižní Moravě.
Velrybí mršiny patřily jen urozeným a jejich krev sající parazité se jedí |
Oběma typy dirafilarióz se může nakazit také člověk. „Nákaza lidí je poměrně vzácná, ale možná. Člověka neinfikuje nemocný pes. Přenos zárodků probíhá stejně jako u zvířat prostřednictvím komářího bodnutí. V našich končinách evidujeme u lidí zatím spíše případy podkožní formy dirofilarie,“ shrnuje Miterpáková.
