Na Českolipsku lze potkat minimálně sedm vlků. Zachytila je videopast

  19:25aktualizováno  7. ledna 16:25
Vypadá to, že smečka vlků, která poblíž Máchova jezera předloni poprvé vyvedla mláďata, a to pravděpodobně tři, se v uplynulém roce rozrostla minimálně o další dvě vlčata. Potvrdil to nedávno získaný videozáznam z fotopasti.

Přírůstek z léta 2014 potvrdila u páru vlků obecných, který se usadil v CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj (více o jejich příchodu z Lužice zde), nahrávka vytí a záznamy z fotopastí správy CHKO. Pravděpodobně se jednalo o tři vlčata.

A čerstvé informace dokládají, že aktuálně by se v této oblasti měla pohybovat minimálně sedmičlenná smečka, což znamená, že se vlčímu páru usazenému na Kokořínsku podařilo další mláďata odchovat i v loňském roce.

Vlk obecný je zpět v Česku

Rozrůstající se vlčí smečku zachytil videozáznam fotopasti Hnutí DUHA Olomouc. Jedná se o dva záběry následující těsně za sebou: nejprve projdou kolem fotopasti tři vlci (celkově jich je ovšem na záběru vidět šest). Poté kolem fotopasti proběhnou ještě čtyři zvířata (z toho první tři jsou ti vlci, kteří jsou vidět v pozadí na předchozím záběru, fotopast totiž záznam každých 10 sekund ukládá).

Ochránci přírody podle toho odhadují, že vlčí smečka na Dokesku - tedy v nejbližším okolí Máchova jezera - by aktuálně měla mít minimálně sedm členů, některý totiž na záznamu nemusí být zachycen vůbec.

Přesný původ pravděpodobně zastřelené vlčice nalezené začátkem října u Brenné na Českolipsku není zatím znám. Až detailnější genetické analýzy mohou prokázat, zda přece jen měla nějaký příbuzenský vztah k českolipské smečce.

Bude mít rozrůstající se smečka dost potravy?

Podle experta na velké šelmy Miroslava Kutala z hnutí Duha se v současné sedmičlenné smečce mohou vyskytovat jak mláďata z předloňského, tak loňského vrhu. Momentálně již totiž všechna dosahují velikosti dospělých vlků a na záznamech fotopastí tedy nemusí být jednoznačně odlišitelná.

Některá z vlčat narozených v létě 2014 již také mohla smečku opustit, počet vlků narozených v roce 2015 tak může i vyšší než dva. Ve vlčí smečce to totiž funguje podobně jako v lidské rodině; některý mladý vlk se drží u původní rodiny déle, jiný ji opustí co nejdříve je to možné.

Co vlci na Kokořínsku loví?

Odborníci jsou si naprosto jisti, že v oblasti výskytu dokeské vlčí smečky je dostatek kořisti, a to jak divoká prasata, tak daňci, jeleni či srnci.

Právě regulace těchto v české krajině přemnožených zvířat je podle nich jedním z největších přínosů přítomnosti vlka u nás. „Vlk je na vrcholu potravního řetězce, má tak v přírodě své nezastupitelné místo. V dnešní kulturní krajně zároveň zůstává dost prostoru i pro rozumné myslivecké hospodaření s divokými kopytníky,“ ujišťuje expert na ochranu velkých šelem Miroslav Kutal, expert z Hnutí DUHA Olomouc.

„U vlků nehrozí rozrůstání smečky do nějakých obrovských počtů, sami si její velikost regulují, přičemž ideální počet zvířat je zhruba pět až sedm. Velikost vlčí smečky je totiž limitovaná velikostí jejího teritoria, při vyšším poštu zvířat by již hrozil nedostatek potravy. A to smečka nedopustí,“ vysvětluje pro čtenáře iDNES.cz Miroslav Kutal.

Mladí vlci a vlčice si tak podle něj dokáží hledat volné území pro svoji budoucí, nově založenou smečku, i stovky kilometrů daleko. „Je například zdokumentovaný případ mladého vlka z Německa, který přešel celé Polsko a pokračoval až do Běloruska, kde po třech měsících putování potkal mladou vlčici a na okraji území její původní smečky založili novou smečku,“ vysvětluje odborník, jak má příroda zařízeno, že se vlci nemohou přemnožit. Naopak, ještě přirozeně regulují stavy ostatní zvěře.

I mladí vlci, kteří se narodili na Českolipsku tak mohou svoji novou smečku založit kdekoliv. „V Polsku žije přes tisíc zvířat, v Německu je doloženo minimálně třicet vlčích smeček. Je tedy výbornou zprávou, že se vlčí smečce žijící u nás podařilo i v druhém roce vyvést mláďata a že dokážou žít i v naší kulturní krajině, dokonce i v turisticky hodně zatíženém Máchově kraji. Mohou tedy přibýt i další.“

Že vlci nejsou agresivní, ale krajině prospěšní, a není důvod se jich ve volné přírodě bát, vysvětluje i milovník přírody Václav Chaloupek (více v článku zde):

Také Luboš Beran z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, věří, že se vlci stanou trvalou součástí zdejší přírody: „Záběry z fotopastí potvrdily naši domněnku, že se smečka v loňském roce rozrostla. Jen v průběhu října zaznamenaly naše fotopasti vlka více než dvěstěkrát, ale nepodařilo se zachytit celou smečku pohromadě.“

Videozáznam byl pořízen v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska „Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000“, na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, dvě univerzity a Správy Krkonošského národního parku a Národního parku České Švýcarsko.

Podívejte se, jak taková odrůstající štěňata vlka řádí ve dne, v horkém letním dni. Jde o ilustrační záběry ze slovenských Beskyd, kde jsou naprosto odlišné podmínky. Fotopast v Máchově kraji podobné obrázky zřejmě nikdy nezachytí, protože je tu takový turistický ruch, že se vlci přes den neukážou:

O postupném návratu velkých šelem do Česka pojednává také nový dokument Jana Svatoše Causa Carnivora, který bude mít v pondělí 18. ledna severočeskou premiéru v Doksech (v budově Správy chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, pracoviště Doksy, Komenského 48). Chybět nebudou ani záběry divokých vlků z Dokeska, které při natáčení vznikly.

Po filmu bude následovat beseda s odborníkem na velké šelmy Miroslavem Kutalem, zoologem Správy CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj Lubošem Beranem a předsedou okresního mysliveckého spolku v České Lípě Petrem Lípou.

Lokalita výskytu vlčí smečky dodatečně upřesněna. Konkrétně žijí na Českolipsku, poblíž Máchova jezera. Tedy v oblasti patřící administrativně pod správu CHKO Kokořínsko-Máchův Kraj.


Nejčtenější

Jižní Morava může za 50 let vypadat jako spálené vnitrozemí Středomoří

Jak bude vypadat Jižní Morava v roce 2069? Odborníci se shodují, že se oteplí...

Také jste četli, že u nás kvůli globálnímu oteplování vznikne step, či dokonce další Sahara? Tak zle nebude. Magazín...

Chtěl bydlet v lese. Tak postavil dům na kraji města a kolem vysázel stromy

Jezírko má plochu zhruba 1 000 metrů čtverečních, lesní porost okolo vznikl...

Takový malý soukromý les si pro sebe a svou rodinu založil na okraji Pardubic pan Milan. Takzvaně na zelené louce,...

Čtenáři ocenili citlivý přístup k téměř stoleté zahradě po předcích

Vítězné zahrady 1. kola soutěže Nejkrásnější zahrada

Celý týden měli čtenáři iDNES.cz možnost hlasovat a vybrat pětici nejkrásnějších zahrad, u nichž oceňují jak jejich...

Tatarák s koňakem i indické kari. Uvařte si oblíbená jídla Karla Gotta

Takto si Karel Gott užíval v restauraci u italského kuchaře Emanuela Ridiho.

Karel Gott, který 14. července slaví životní jubileum, nepatří k vybíravým celebritám. Miluje tradiční česká jídla, ale...

Statek v malebném údolí s rozlehlou zahradou, které dopřávají volnost

Jezírko v zahradě založili rodiče před třiceti lety. (Statek v údolí na...

Téměř tři čtvrtě hektaru na jihovýchodním svahu a na něm zpustlá zahrada se starými třešněmi. To byla před třiceti lety...

Další z rubriky

Kanibalismus či probodnutí patří k běžným sexuálním praktikám zvířat

Samička kudlanky nábožné samečkovi během páření často ukousne hlavu. Evolučním...

Pravděpodobně vás překvapí, že divocí kačeři hromadně znásilňují nezadané kachny, nebo že australští myšáci často...

Rodinu poštolek z pražského Spořilova sledují lidé z celého světa

Adélka rodině Zajtkové zcela důvěřuje.

Judita Zajtková má netradiční spolubydlící. Za oknem v truhlíku se jí usadil pár poštolek, který se zde rozhodl...

Do Česka se blíží požíračky včel. Sršeň čínská už je v Bavorsku

Sršeň čínská (neboli asijská) hodující na ulovené včele. Ty tvoří 75 procent...

Blíží se k nám invazní druh, který potrápí hlavně včelaře. „Pokud bude sršeň čínská postupovat ze západní Evropy naším...

Najdete na iDNES.cz