V malém oploceném výběhu v Bavorsku u česko-německých hranic běhá neklidně čtyřletá vlčice. Snaží se podhrabat, překousat pletivo. Dovnitř vstupuje ošetřovatel s uspávací puškou. Vlčici čeká cesta do Čech. Stane se první samicí, která bude žít v novém výběhu u Srní, založí zde novou generaci vlků a vyvede vlčata.
Muž vystřelí první uspávací šipku, látka z ní se uvolní, hrot ulomí, ale vlčice pobíhá dál. Po čtvrt hodině je jasné, že usnout se jí rozhodně nechce. Elánu má dost. Ošetřovatel se nestrefil, šipka pravděpodobně minula zvíře a její hrot se zlomil o kmen stromu, kámen, či oplocení.
Nabíjí proto znovu. Napodruhé už je úspěšný, šipka se zabodává vlčici do stehna. „Teď to bylo dobré. Je třeba být potichu a nerušit ji. Pro zvířata je uspání samozřejmě stresující,“ říká německý ošetřovatel.
Vlčice mezitím už chodí po výběhu rozvážným krokem, začíná vrávorat a u jednoho z vyvrácených kmenů si sedá. Po chvilce ji látka uspává zcela, padá s vyplazeným jazykem do čerstvého sněhu.
Čeští ošetřovatelé ze zoologické zahrady v Plzni přinášejí bednu pro přepravu, kterou ještě vystýlají senem, a s ní vstupují do výběhu. Musí opatrně, zezadu, aby je šelma neviděla. Může spát zatím pouze lehce. Zooložka zdejší zahrady kontroluje tep zvířete.
Po chvilce jej něžně poplácá a ukazuje na své české kolegy, že mohou vlčici dát do přepravního boxu. Zvíře čeká hodinová cesta z bavorské zoologické zahrady Bayerwald - Tierpark v městečku Lohberg na Šumavu do Srní. Tam vzniká nové zoocentrum s výběhy právě pro vlky.
Samec, kterého do nového vlčího safari dovezli ošetřovatelé z plzeňské zoo před pár hodinami, už ve výběhu čeká. Přesněji ve stejné přepravní krabici, v jaké teď putuje samice.
„Vlk je narozený 29. května 2013 u nás v zahradě. Máme tam pár, takzvaného alfasamce a alfasamici. Ti mají mláďata, ale ta mohou s nimi být jen do určité doby, pak se samci rvou mezi sebou a stejně tak si svou pozici drží alfasamice,“ vysvětluje ošetřovatel šelem plzeňské zoologické zahrady Tomáš Košatka a dodává, že obě zvířata chtějí vypustit ošetřovatelé společně.
Předpokládá, že vlci si na sebe v novém výběhu, nad nímž povede lávka pro turisty, zvyknou rychle. Zároveň očekává, že se budou rovnou pářit.
„Vždy, když chcete založit chov vlků, musíte začít od páru. Přidat do již fungující smečky úplně cizího vlka je nemožné. Tito vlci jsou přitom zvyklí, že do zoologických zahrad chodí lidé, takže nebude s jejich adaptací problém. Ze začátku si zřejmě najdou skrytý kout, kde budou přebývat, možná ani nepřijdou na žrádlo, ale brzy si zvyknou,“ dodává Košatka.
Dodávka se samicí mezitím po zasněžených šumavských silnicích přijíždí až do Srní a lesem míří k novému výběhu. Čtyři hektary oploceného lesa jsou na první pohled úchvatné - plné kamení, polámaných stromů, strmých skalních převisů.
„Je to strašně krásné území. Kdybych byl vlk, určitě si ho vyberu. Je tam kamenné moře, staré stromy, hromada schovávaček a prostředkem povede čtyři metry nad terénem lávka pro turisty,“ popisuje Jiří Kec, pracovník šumavského parku v Srní, který má na starosti třeba i přezimovací obůrky jelení zvěře.
„Pro vlky tam bude i území, kde nebudou nijak rušeni,“ dodává a vyndává z auta přepravku s bavorskou vlčicí.
Ta už se probrala z narkózy, avšak zatím je apatická. Ošetřovatelé oba vlky vypouštějí z přepravních boxů. Po chvíli mizí na horizontu soutěsky. „Teď už potřebují jen klid,“ říká spokojeně ošetřovatel Košatka.
Správa šumavského parku návštěvní zoocentrum otevře v září letošního roku. Do té doby nebude zveřejňovat, kde se výběhy nacházejí ani v které části jsou vlci vypuštěni. „Potřebujeme pro ně zajistit klid na páření,“ vysvětluje mluvčí parku Jan Dvořák.
Podobné centrum roste i v Kvildě. Bude zaměřené na jeleny.
