Do konce století změní polovina oceánů barvu, jsou přesvědčeni vědci

Globální oteplování změní barvy oceánů, přišli s novým zjištěním vědci. Ale proč je dnes zatím moře modré, a ne třeba červené nebo fialové, zjišťoval magazín Víkend.

Podle odstínu modré lze z letadla zhruba odhadnout, jak je moře pod ním hluboké. | foto: Shutterstock

Zdánlivě dětinské otázky jsou často paradoxně nejzajímavější. My dospělí jsme ztratili schopnost dívat se na svět překvapenýma dětskýma očima a divit se, jak je fascinující. Nemáme odvahu zeptat se na úplné banality, i když jim třeba pořádně nerozumíme. Co kdybychom se takzvaně ztrapnili?

Nejlepší fotografie z dronů

Zobrazit fotogalerii

Jenže právě kvůli tomuto strachu nám unikají zázraky založené na obyčejné fyzice. Třeba pravda o barvě moří a oceánů.

Temný blankyt

Sluneční záření obsahuje kromě člověku neviditelné ultrafialové a infračervené části spektra i viditelné světlo. To ve skutečnosti není bílé, jak se nám zdá. Je to směs všech vlnových délek představující všechny barvy spektra. To ví každý, kdo se někdy těšil pohledem na duhu.

Když sluneční světlo proniká vodou, její molekuly z něj jednotlivé barvy postupně pohlcují. Blízko u hladiny nejdřív mizí dlouhé vlnové délky počínaje červenou barvou (780–700 nanometrů).

magazín VÍKEND 2. 3.

Přečtete si mj., jaké zázraky dokážou lékaři už nyní a jaké chystají za pár let i rozhovor s architektem legendárních papírových modelů. V rámci seriálu 100 objevů lidstva se dozvíte, kdy nastal zásadní zlom v dámském šatníku.

Pak se ze spektra postupně ztrácí oranžová, žlutá, zelená… Ve vodě hluboké kolem 40 metrů zbývá už jen modrá (kolem 470 nanometrů), jejíž odstíny se s přibývající hloubkou stávají stále tmavšími. Kdyby voda měla jiné fyzikální vlastnosti, bylo by moře třeba žluté.

Kvetoucí rybník

Podle odstínu modré tak můžete z letadla zhruba odhadnout, jak je moře pod vámi hluboké. Nebo pokud jste právě coby potápěč pod hladinou, kolik metrů vody máte nad sebou.

Záleží i na čistotě vody, takže hloubkoměr bude vždy přesnější. A záleží také na tom, kolik je ve vodě mikroskopických řas, takzvaného fytoplanktonu. Pokud řasy žijí v menších hloubkách, k získávání energie a k fotosyntéze používají chlorofyl – stejné zelené barvivo jako u pozemských rostlin.

Chlorofyl pohlcuje jen krajové části viditelného světla, tedy modrou a červenou. Střední, zelenou část spektra chlorofyl odráží, a právě proto ho vidíme jako zelený.

Pro rostliny a mikroskopické mořské řasy by bylo efektivnější využívati zelené světlo. Kupodivu to neumějí.

Modré zajímavosti

• Světové plíce
  Oceány a moře pokrývají 71 % povrchu Země a představují 96,5 % celosvětových zásob vody. Na rozdíl od všeobecně panující představy o důležitosti rostlin se asi 70 % kyslíku, který dýcháme, tvoří v oceánech.
• Nejhlubší smetiště
  V nejhlubším místě Tichého oceánu (Mariánský příkop,10 994 m) je tlak asi tisíckrát vyšší než na hladině. Už i tam se ale dostaly odpadky. Ponorka našla na dně plastové tašky a plechovky od coly.
• Bublající hladina
  Oceány se na Zemi objevily před 4,4 miliardy let. Teplota zemského povrchu tehdy dosahovala asi 70 až 100 °C, takže oceány připomínaly vroucí polévku.

Existuje několik hypotéz, proč se to během evoluce nenaučily, ale přesnou odpověď věda dosud nezná. Víme jen, že jak se bude globálně oteplovat, ve svrchních vrstvách oceánů začne fytoplanktonu přibývat. Čím víc řas, tím víc zeleného chlorofylu.

Naši vnuci tak možná z letadla spatří jinou barvu oceánů, než jakou známe my. Podle zprávy amerických vědců v prestižním časopise Nature toto přebarvení postihne do konce století polovinu rozlohy oceánů.

Bude pak voda jen lehce tyrkysová nebo brčálově zelená, jako když v létě „kvete“ rybník? To prozatím nelze přesně určit.