V Česku ubývá losů. Pytláci pracují na jejich vyhubení

aktualizováno 
Od 80. let minulého století u nás klesá populace losa evropského. Pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, chráněný druh u nás může v příštích letech vyhynout.

Losu evropskému (Alces alces) hrozí u nás vyhubení. | foto: Profimedia.cz

Podle přírodovědců za to může především pytláctví, legální odstřel v Dolním Rakousku, úbytek vhodných biotopů i střety na silnicích a železnicích. 

"V minulých letech již u nás tři menší populace losů zanikly, v dalších dvou je počet zvířat nižší než v osmdesátých letech," uvedla zooložka Pavlína Wiedenová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Například na Jindřichohradecku se populace losů za posledních třicet let zmenšila o polovinu až o dvě třetiny.

Právě vědci z Jihočeské univerzity formulovali v roce 2010 Záchranný program losa evropského (Alces alces) v České republice. Ve spolupráci s ochranářskou organizací Česká krajina by se nyní měly některé body tohoto programu uplatňovat v praxi. "Ve spolupráci se zahraničními ochranářskými organizacemi budeme například usilovat o omezení lovu v Dolním Rakousku," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Vymizeli v 16. století

Los evropský

Los evropský je největší příslušník čeledi jelenovitých a na našem území má jeho výskyt především hodnotu kulturní, jako obnovení původní součásti naší fauny.

V dospělosti váží samec cca 220–450 kg, délka jeho těla je 2–3 m, výška v kohoutku 180–235 cm. Losi mají roztažitelné spárky s velkou našlapovací plochou pro pohyb v měkké půdě a také dobře plavou.

Paroží je lopatovité s hmotností až 20 kg, naši losi ale mívají zpravidla jednoduché parohy bidlovitého typu.

Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím, některé prameny uvádějí rok 1570 jako letopočet ulovení posledního losa. Důvodem vyhynutí místní populace byl především lov, ale i další změny způsobené člověkem. Od druhé poloviny 20. století se k nám losi začínali postupně šířit z polské populace. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Losi pak přicházeli na české území ve třech migračních fázích, první byla v letech 1957 až 1966, druhá na konci 60. a začátku 70. let a třetí v polovině let 80. let.

V roce 1973 se na Jindřichohradecku narodilo první mládě. Od té doby se los na našem území opět pravidelně rozmnožuje, do roku 1987 se v jindřichohradecké oblasti narodilo 23 losích mláďat. Losi se postupně rozšířili až na třetinu území České republiky. V roce 1980 byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku.

Další silná populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže až po hranice s Rakouskem. První mládě se tu narodilo roku 1977. Zbývající tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.

V osmdesátých letech se růst zastavil

Růst populace se však zastavil a losi naopak začali ubývat, hlavní příčinou bylo pytláctví. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích klesaly. Kromě pytláctví patří mezi další příčiny odstranění bariér pro migraci zvířat a také snadné získávání výjimek k lovu losů v hraniční oblasti Dolního Rakouska, ale i turistika, zkulturňování krajiny a stoupající zalidněnost oblastí se stálým výskytem losa a další.

Osud populace na Lipně mohou zpečetit některé developerské plány v této oblasti. Významnou příčinou je také nedostatek bezpečných přechodů pro zvěř nad komunikacemi, příčinou 40 procent úmrtí losů jsou střety na silnicích nebo železnicích.

Pro porovnání. Například v Polsku žilo po II. světové válce 18 jedinců v oblasti Augustovského pralesa, v polovině 80. let už žilo ve východním a severním Polsku několik tisíc losů. V současnosti žije v Polsku zhruba 2 800 losů. "Na příkladu Polska je vidět, že při důsledné ochraně je možné tento ohrožený druh zachránit i z velmi malé počáteční populace," uvedl zoolog Lukáš Plánka, další z autorů záchranného programu.

"Výskyt losa evropského je u nás vázán na mokřady a oblasti s vodními plochami s bohatou mokřadní a keřovou vegetací. V oblastech, kde není dostatečné zastoupení těchto dvou biotopů, případně jsou tyto biotopy nedostatečně velké, může dojít k úbytku losů. Pomocí vhodných nástrojů je proto třeba zvětšit rozlohu těchto biotopů, včetně vytvoření porostů měkkých dřevin a bohatšího keřového patra," vysvětluje zoolog Vladislav Mašín, který je spoluautorem studie.

Autor:
  • Nejčtenější

Tragédie v přírodě. Žirafa usmrtila své mládě při obraně před lvicí

Scénu nafotil jihoafrický fotograf Mike Dexter, který zároveň působí jako průvodce v přírodních parcích. Žirafa se...

Premium

Kouzlil u Horníčka, Hlaváčové zničil kytku. Teď zametám, říká Větvička

Přestože Václav Větvička už překročil osmdesátku, denně dojíždí do zámeckého parku ve Štiříně, který deset let vedl....

Musíme se vrátit k přírodě a pěstovat potraviny pro obživu, říká Cílek

Výkyvy počasí jsou v posledních letech stále častější a rady si s tím nevědí ani přední odborníci celého světa. Podle...

Jak připravíte svatomartinskou husu s chlupatými knedlíky a zelím

Pečená husa, chlupatý knedlík a zelí je jako kombinace naprostá klasika. Když se k tomu přidá tradiční podzimní ovoce,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lapinkoira je věčně usměvavý přizpůsobivý pes, dodnes pase stáda sobů

Lapinkoira, netradiční finské plemeno s krkolomným názvem, se v Česku začíná těšit oblibě. Mezi chovateli a majiteli...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Lapinkoira je věčně usměvavý přizpůsobivý pes, dodnes pase stáda sobů

Lapinkoira, netradiční finské plemeno s krkolomným názvem, se v Česku začíná těšit oblibě. Mezi chovateli a majiteli...

Malí psi mají povoleno spát v posteli s páníčkem, ukázal průzkum

Kolik lidí v Česku chová psa? Jak velký pes je v Česku nejčastější? A spí čeští psi nejčastěji v boudě, v pelechu nebo...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

Čeští musheři přivezli z MS „off-snow“ 9 medailí. Čtyři zlaté, tři stříbra

Skvělá příprava na sucho na závody na ostro, tedy na sněhu a ledu. Tak hodnotí čeští musheři světové klání, které...

Najdete na iDNES.cz