V Česku ubývá losů. Pytláci pracují na jejich vyhubení

aktualizováno 
Od 80. let minulého století u nás klesá populace losa evropského. Pokud bude vývoj pokračovat stejným tempem, chráněný druh u nás může v příštích letech vyhynout.

Losu evropskému (Alces alces) hrozí u nás vyhubení. | foto: Profimedia.cz

Podle přírodovědců za to může především pytláctví, legální odstřel v Dolním Rakousku, úbytek vhodných biotopů i střety na silnicích a železnicích. 

"V minulých letech již u nás tři menší populace losů zanikly, v dalších dvou je počet zvířat nižší než v osmdesátých letech," uvedla zooložka Pavlína Wiedenová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Například na Jindřichohradecku se populace losů za posledních třicet let zmenšila o polovinu až o dvě třetiny.

Právě vědci z Jihočeské univerzity formulovali v roce 2010 Záchranný program losa evropského (Alces alces) v České republice. Ve spolupráci s ochranářskou organizací Česká krajina by se nyní měly některé body tohoto programu uplatňovat v praxi. "Ve spolupráci se zahraničními ochranářskými organizacemi budeme například usilovat o omezení lovu v Dolním Rakousku," uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Vymizeli v 16. století

Los evropský

Los evropský je největší příslušník čeledi jelenovitých a na našem území má jeho výskyt především hodnotu kulturní, jako obnovení původní součásti naší fauny.

V dospělosti váží samec cca 220–450 kg, délka jeho těla je 2–3 m, výška v kohoutku 180–235 cm. Losi mají roztažitelné spárky s velkou našlapovací plochou pro pohyb v měkké půdě a také dobře plavou.

Paroží je lopatovité s hmotností až 20 kg, naši losi ale mívají zpravidla jednoduché parohy bidlovitého typu.

Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím, některé prameny uvádějí rok 1570 jako letopočet ulovení posledního losa. Důvodem vyhynutí místní populace byl především lov, ale i další změny způsobené člověkem. Od druhé poloviny 20. století se k nám losi začínali postupně šířit z polské populace. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Losi pak přicházeli na české území ve třech migračních fázích, první byla v letech 1957 až 1966, druhá na konci 60. a začátku 70. let a třetí v polovině let 80. let.

V roce 1973 se na Jindřichohradecku narodilo první mládě. Od té doby se los na našem území opět pravidelně rozmnožuje, do roku 1987 se v jindřichohradecké oblasti narodilo 23 losích mláďat. Losi se postupně rozšířili až na třetinu území České republiky. V roce 1980 byla celková populace odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku.

Další silná populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže až po hranice s Rakouskem. První mládě se tu narodilo roku 1977. Zbývající tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.

V osmdesátých letech se růst zastavil

Růst populace se však zastavil a losi naopak začali ubývat, hlavní příčinou bylo pytláctví. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích klesaly. Kromě pytláctví patří mezi další příčiny odstranění bariér pro migraci zvířat a také snadné získávání výjimek k lovu losů v hraniční oblasti Dolního Rakouska, ale i turistika, zkulturňování krajiny a stoupající zalidněnost oblastí se stálým výskytem losa a další.

Osud populace na Lipně mohou zpečetit některé developerské plány v této oblasti. Významnou příčinou je také nedostatek bezpečných přechodů pro zvěř nad komunikacemi, příčinou 40 procent úmrtí losů jsou střety na silnicích nebo železnicích.

Pro porovnání. Například v Polsku žilo po II. světové válce 18 jedinců v oblasti Augustovského pralesa, v polovině 80. let už žilo ve východním a severním Polsku několik tisíc losů. V současnosti žije v Polsku zhruba 2 800 losů. "Na příkladu Polska je vidět, že při důsledné ochraně je možné tento ohrožený druh zachránit i z velmi malé počáteční populace," uvedl zoolog Lukáš Plánka, další z autorů záchranného programu.

"Výskyt losa evropského je u nás vázán na mokřady a oblasti s vodními plochami s bohatou mokřadní a keřovou vegetací. V oblastech, kde není dostatečné zastoupení těchto dvou biotopů, případně jsou tyto biotopy nedostatečně velké, může dojít k úbytku losů. Pomocí vhodných nástrojů je proto třeba zvětšit rozlohu těchto biotopů, včetně vytvoření porostů měkkých dřevin a bohatšího keřového patra," vysvětluje zoolog Vladislav Mašín, který je spoluautorem studie.

Autor:

Nejčtenější

Jídlo se má zapíjet, klidně i ryba mlékem. Panák na vytrávení je však zlo

Pivo je oblíbené zejména v kombinaci s obtížněji stravitelnými pokrmy. Ty jsou...

Zatímco Francouzi a Italové při jídle obvykle sáhnou po sklence vína, drsní seveřané dávají přednost...

Vrcholným projevem kočičí lásky je olizování, prozradila expertka

Kočičí psycholožka Klára Nevečeřalová v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel....

Kamkoliv přijde, usadí se na zem, aby měla co nejblíž ke kočkám, kterým rozumí jako málokdo. Většinou si ji zvou k těm,...

Nejjednodušší zabezpečení domu a bytu. Funguje pravidlo pěti minut

Podle průzkumu zloději většinou volí okna nebo terasy ze zahrady, kde mají čas...

Cena vybavení v domácnosti je mnohdy vyšší, než se předpokládá. Když se sečte hodnota elektroniky, nábytku, vybavení...

V Ugandě staví odolná kola z bambusu. Vydrží víc než z oceli nebo hliníku

Noordin Kasoma z Ugandy se rozhodl vyrábět kola z bambusu.

V Kampale, která leží v africké Ugandě, žije Noordin Kasoma, který se rozhodl pro neobvyklou výrobu kol. Místo dnes...

Kysané zelí je vitaminová bomba, kterou si snadno vyrobíte doma

Kysané zelí je vitaminová bomba, která od pradávna sloužila přes celou zimu...

Udělejte si zásoby vitaminů na zimu a rozjeďte pořádný zelný proces. Návod je zároveň fermentačním autopilotem, který...

Další z rubriky

Kastrace je pojistkou proti množení a utrpení koček, lze ji proplatit

Toto koťátko se našlo odložené u popelnic (spolu se svou matkou s třemi...

Přeplněné kočičí útulky, koťata odhozená do popelnic či do škarpy, zvířata žijící na ulici. Stav, který způsobil...

Zácpa dokáže psům i kočkám znepříjemnit život, pomůže vláknina

Zácpa u psů vzniká nejčastěji důsledkem pozření nestravitelného materiálu,...

Opakované zácpy u zvířat mohou vést ke vzniku megakolonu, kdy se tlusté střevo rozšíří nahromaděným suchým a tvrdým...

Odstartoval Šediváčkův long, nejslavnější český závod psích spřežení

Šediváčkův long je považován za nejprestižnější závod u nás.

Na extrémní závod psích spřežení Šediváčkův long, který 22. ledna odstartoval na hřebenech Orlických hor, je letos...

Najdete na iDNES.cz