Kakadu Lady se mi na ruce celá načepýří a pak začne za veselého vykřikování tancovat. „Křídla, ukaž křídla!“ ponouká ji Pavel. Lady ochotně roztáhne křídla, potom se ke mně přitulí a nechá se podrbat. Už chápu, proč ji představují jako miláčka publika.
Pořídit si velkého papouška bylo můj sen už od prvního setkání s Oskarem kdysi v dětství. Oskar je žako, ukecaný obyvatel prodejny s potřebami pro mazlíčky v mém rodném městě. „Ahoooooj Oskare!“ hulákal na mě a pak se diskrétně naklonil, aby mě gentlemansky a zcela správně informoval: „Tady se nekaká!“ Právě papoušek šedý – žako, jehož inteligence se přirovnává ke zhruba pětiletému dítěti, je nejčastěji chovaným druhem.
Velké hejno papoušků je náročné na péči (a to na snímku nejsou všichni), což pro Vlaďku a Pavla Klikovy znamená, že nejezdí ani na dovolenou,
Zamilovala jsem si ho a rozhodla se, že až jednou vyrostu, musím mít podobného roztomilého parťáka doma. Jenomže potom jsem začala zjišťovat, co takový chov obnáší, a zjistila, že to není tak snadné, jak se zdálo. Ostatně potvrzují to i manželé Klikovi, majitelé rodinné společnosti Království papoušků. Ta poskytuje možnost přijít se seznámit a pomazlit, případně pokecat se čtyřmi žaky, dvěma kakadu a sedmi ary.
„Pořídit si jakékoliv zvíře je velký závazek,“ upozorňuje Pavel Klika. „U velkých papoušků to platí dvojnásob. Jsou citliví na dostatek pozornosti. Pokud ji nemají, můžou sobě nebo někomu z rodiny ubližovat. I ti nejlíp vedení papoušci dokážou svým mohutným silným zobákem zlikvidovat dřevěný nábytek jako nic.“
Jak se později při posezení u kávy uvnitř domu můžu přesvědčit, nepřeháněl. Zápas, v němž do ringu proti nic netušící židli nastoupil ara, jen pár chvil osamělý, dopadl jednoznačně ve prospěch papouška.
„Pokud chováte jenom jednoho papouška, může se stát, že si vybere svého oblíbeného člena rodiny, kterého považuje za partnera, a ostatním může být nebezpečný,“ varuje Vlaďka Kliková. Protože takový ara v klidu rozlouskne vlašský ořech, dovedete si jistě představit, co by jeho zobnutí mohlo udělat s prstem.
Papoušci jsou velice chytří, umí používat i nástroje.
15. listopadu 2012 |
Jak vlastně začala u Klikových láska k papouškům? „Jako dítě jsem měla zkušenost s andulkami a korelami. Tatínek jednou slíbil známému, že než se vrátí z operace, pohlídá mu čtyřicet andulek ve voliéře. Bohužel známý se už nevrátil a ani papoušky nestihl pořádně předat. Tatínek se tedy učil za chodu. Dokonce k andulkám pořídil dvanáct korel, protože věděl, že to bývalo kamarádovo přání,“ vypráví Vlaďka.
O pár let později si děti manželů Klikových přály za vysvědčení papouška. Žadonily tak dlouho, až rodinu doplnil první žako. Postupně dostal kamarády, nakonec se rodina dopracovala k momentálnímu třináctihlavému pestrobarevnému gangu pěkně velkých zobanů.
Ukaž křídla, Arny!
Děti už dávno vysvědčení nenosí, odrostly a žijí samostatně, ovšem papoušci se stali středobodem života Klikových. A to natolik, že se dokonce poskytováním zážitků s papoušky oba živí. Ani jim nevadí, že se odpovědi na otázku: „Kam jedete na dovolenou?“ stejně jako na otázku: „Jaké máte jiné koníčky?“ shodují na lakonickém: „Máme papoušky.“
„Péče o ně je opravdu časově náročná. Nejen co se čištění a krmení týká, především jde o to, že potřebují denně hodně pozornosti. Navíc na sebe žárlí, takže musíme dávat pozor na to, v jakém pořadí se jim věnujeme,“ vypráví na zahradě Vlaďka, zatímco Pavel se vydal do domu pro prvního pernatého kamaráda, který se mi představí.
Barevné ptačí mámení má smysl. Odhalí dobrou partii a láká k sexu |
Přichází hvězda televizních reklam, ara zelenokřídlý Arny. Ozdoben kšírami, které mu mají zabránit v případném pokusu o emigraci, je usazen na bidlo. Je poměrně chladný den, což teplomilnému ptákovi, původem jihoamerickému, evidentně příliš nevyhovuje. Vůbec nevypadá, že by měl v úmyslu někam odlétat. Sedí na bidle, choulí se do sebe a evidentně si o tomhle počasí myslí svoje.
„Ukaž křídla, Arny!“ pobízí ho Pavel. Vím, že arové nepatří mezi nejupovídanější ptáky, byť umějí být dost hluční. Chybějící slovní zásoba nás možná uchránila od názoru na odhalování břicha, když je jednomu zima. Nakonec se Arny nechá přemluvit a ukázkově předvede své víc než metrové rozpětí křídel.
Hlavně slušně!
„Arny, udělej kotoul!“ vybízí Pavel pestrobarevného kamaráda k aktivitě. Arny se na bidýlku ukázkově protočí dokola. „Zábava, hry a oceňování jsou naprosto stěžejní aktivity při výchově papoušků,“ vysvětluje Vlaďka. Dodává, že v zimě papouškům návštěvníci vysloveně chybějí. Milují zpestření a rádi se předvádějí.
Všimnu si, jak příjemným tónem na papoušky Pavel mluví. „Jsou extrémně citliví na emoce. Je opravdu neuvěřitelné, jak vycítí, kdo to s námi nemyslí dobře. Musíme si dát pozor při jakémkoliv jednání, abychom případné nepříjemnosti neřešili před papoušky, jsou pak nervózní,“ vysvětluje Pavel.
Je ještě jedna věc, na kterou je potřeba si v domě Klikových dávat setsakramentský pozor. Když mi Pavel umístí Arnyho na rameno a vyzve, abych se s ním prošla, napadne mě asociace s piráty. Rádoby vtipně se zamyslím nad tím, jak asi vypadají záda piráta, který má celý den na rameni tak velkého ptáka. Použiju přitom ovšem poněkud expresivnější výraz.
„Musíme si dávat extrémní pozor na to, abychom nikoho nenechali před papoušky mluvit vulgárně. Jsou jako děti, okamžitě vycítí, které slovo si zapamatovat a potom opakovat v nejnevhodnější okamžik,“ varuje Vlaďka, že si mám dávat pozor na jazyk.
VIDEO: Papoušek vás nakazí ďábelským smíchem. Napodobuje majitele |
Okamžitě mě napadá ohromná výhoda takového soužití s mluvícími papoušky: Klikovi se nemůžou hádat! Jistě by to na ně někdo z jejich hejna vykecal a navíc by byli papoušci v napětí. Mít v napětí životního partnera, to se přežít jakžtakž dá. Ale rozčílit si domácího mazlíčka? To je kruté.
„Člověk by je asi úplně neopil rohlíkem. Kdybychom byli naštvaní a jen tak před nimi něco hráli, byli by z nás nervózní. Dokonce poznají dřív než my, že budeme nemocní. Jsou opravdu obdivuhodní,“ chválí si své svěřence Vlaďka poté, co jsme se pohlazením rozloučili s Arnym a Pavel se vydal pro dalšího pernatého kamaráda.
Alfa samec nemusí být největší
Vrací se s překrásným arou hyacintovým. „Tohle je náš Oskar,“ představí ho Pavel. Už pro to jméno si krásného zobatého milovníka ořechů zamiluju. Má kobaltově modré tělo, jen oči a zobák má obkroužené žlutým kroužkem. Jde o největšího papouška schopného letu.
Úctyhodná velikost je až druhá věc, která mě zaujme. Především mě nadchne jeho výraz. Oskar se podle mě usmívá a zároveň se tak trochu tváří, že má něco za lubem. Ukáže mi křídla, nechá se pomazlit i ponosit. Když začne trochu mžít, zavrtí se a moudře situaci zhodnotí slovy: „Sprcha! Sprcha!“
Pavel nakonec Oskara za pomoci povelu „Miminko“ převrátí na záda a položí mi ho na natažené dlaně. Oskar je stejně jako většina papoušků taky zkušený herec, vypracoval se dokonce až do pohádky Zdeňka Trošky.
V Království papoušků dovolená neexistuje |
Zajímavé je, že ačkoliv je Oskar jednoznačně největší člen hejna, skutečným alfa samcem skupiny je Erik, samec ara ararauna, který je mimochodem rovněž hereckou hvězdou některých reklam. „Okamžitě hlásí jakékoliv potenciální ohrožení. Včetně toho, že je potřeba uklidit klec, blíží se podezřelé auto, zaslechl divný zvuk nebo ve skupině vznikla nějaká třenice. Erik si všechno srovná,“ popisuje dynamiku vztahů mezi papoušky Vlaďka.
Zoo Praha otevřela v roce 2019 ráj pro vzácné papoušky.
25. září 2019 |
Nejvzácnějším druhem papoušků, které můžete v Království papoušků osobně poznat, je kriticky ohrožený ara kaninda, samec jménem Rio. Ve volné přírodě už poletují jen stovky kusů. Rio je sice nejmenší z arů, ale jeho perleťově lesklá modrozelená barva ho řadí mezi největší fešáky.
Údajně nejkrásnějším arou je však podle některých zdrojů národní pták Hondurasu ara arakanga. Vůbec se neodvažuju soudit, zda je jeho vzhled skutečně ten nejhezčí, podle mě jsou nádherní všichni. Klikovi z této skupiny arů chovají samce Marka. Ten taky miluje sprchování a je rovněž velmi temperamentní.
Pavel mi ukáže ještě Rockyho a Marušku, ary vojenské. Rocky Marušku údajně miluje, mně se však nesvěřil, jen si vzal ořech a dělal jakože nic.
Roztomilý kakadu není pro začátečníky
Možná si vybavíte starší písničku s textem Otoč se, má milá, dozadu, sedí tam papoušek kakadu – a po této zmínce ji celý den nedostanete z hlavy, omlouvám se předem. Je čas, abych se taky takříkajíc otočila, přichází totiž Lady, dáma z rodu kakadu molucký, který už patří mezi ohrožené druhy. Jak Klikovi předestřeli, je to nejmazlivější z jejich svěřenců.
Autorka s Lady, samičkou kakadu moluckého, která vám i zatancuje.
Po usazení na mazlicí židli mám příležitost ověřit si, že pověst nelhala. Krásná lososově narůžovělá Lady si mě nejdřív trochu prohlídne, a když shledá, že jsem neškodná a mohlo by ze mě kápnout nějaké to pomazlení, nakloní hlavu a nechá se podrbat za krkem. Pak nastaví křídlo, abych pochopila, že pod ním je drbání taky prima. A hlavu. A křídlo. Pomazlit. Hned.
Lady je rozkošná. Na povel roztáhne křídla, zatancuje mi a vydá u toho i veselý zvuk. Jeden by si myslel, že není mezi papoušky většího miláčka. „Pozor, kakadu jsou v tomhle hrozně zrádní. Jsou krásní a roztomilí, ale taky nejzáludnější. Samičky bývají mírnější, ale samec může být dost nevyzpytatelný. Rozhodně to není papoušek pro nezkušené chovatele,“ varuje Vlaďka.
O tom, jaký je rozdíl v povaze mezi samečkem a samičkou, se můžu vzápětí přesvědčit při seznámení s Angelem. Angelo je kakadu žlutočečelatý. Zatímco Lady zcela v souladu se svým jménem spíš jenom elegantně přijímá přízeň davů, Angelo je zvědavý, rychlejší, energičtější. Jako by i jeho jméno předurčovalo k povaze. Angelo je jižanský typ plný vášně.
Papoušek Einstein umí štěkat i mňoukat. Návštěvníky zoo baví už 25 let |
V rámci zážitku se procházím s jednotlivými, později i s několika papoušky na rameni. Všichni jsou velmi slušně vychovaní. Jen tu a tam proběhne kontrola šperků, nenechavec je však okamžitě citlivě usměrněn Pavlovým: „Nebudeme si to půjčovat!“
Papoušci herci mají i hvězdné manýry
Jen díky pečlivé zásadové výchově můžou být papoušci použiti pro práci s cizími lidmi. Jejich program je obohacen nejen návštěvníky Království papoušků nebo hraním v reklamách či pohádkách. Oskar hrál i ve vinohradském divadle, kde pokaždé sklidil obrovský potlesk.
„Jednou nás požádala známá tanečnice, zda bychom mohli zkusit vymyslet choreografii tance s papouškem. Ukázalo se, že to jde. Papoušci samozřejmě nemají rádi trhavé pohyby, tanec se jim ovšem přizpůsobil a nakonec se choreografie velice povedla,“ vzpomíná Pavel.
Velcí papoušci jsou oblíbenými mazlíčky pro svou inteligenci a schopnost naučit se opakovat zvuky. Jsou to r-ara-chové. Ara zelenokřídlý Arny a jeho kamarád ara ararauna Erik se tváří jako neviňátka. Jejich zobáky ale umějí leccos rozebrat.
Přesto se chybička vloudila. „Při jednom vystoupení v Lucerně jsme vzali jak Filipa, kterého jsme tenkrát měli, tak Erika. Po vystoupení se plánovalo focení. Když jsem ale viděl, jak se Filipovi zúžily zorničky, že tancuje Erik a on ne, bylo mi jasné, že s takhle rozrušeným ptákem se nikdo fotit nemůže, mohlo by to být nebezpečné,“ vypráví Pavel.
Nezbylo než situaci se žárlivým kámošem vysvětlit tanečnici a publiku. „Muselo se tancovat dvakrát, aby se mohli předvést oba dva. Až potom se Filip uklidnil,“ směje se Pavel. Tato historka znovu výstižně ilustruje, jak citlivě se k papouškům musí přistupovat. „Představte si, že se dokonce poznají na fotce. Mít tady plakát jen s jedním z nich, to by taky nebyl úplně dobrý nápad,“ přidává postřeh Vlaďka.
Pavel dodává další příhodu: „Jednou jsme při procházce po Václavském náměstí potkali slepou paní. Zaslechla hlas papouška, tak nás poprosila, jestli by si ho nemohla osahat. Byla sochařka a chtěla ho získat takříkajíc do rukou. Arovi Arnymu jsem se to snažil předem vysvětlit. Samozřejmě jsem dával velký pozor, ale papoušek jako by to pochopil a ani se nehnul.“
Zaujme mě fakt, že chodil po Václaváku s papouškem na rameni. „Bydleli jsme tam a chodili je venčit,“ pokrčí rameny Pavel, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.
Už jsem zmiňovala, že papoušci jsou vybaveni kšírami, které jim zabrání v odletu. „Existují způsoby výchovy, které umožňují volný prolet. My se toho ale obáváme. Stokrát to vyjde a jednou papouška něco vyruší. Jsou dobří letci, než by se z leknutí vzpamatovali, byli by bůhvíkde,“ říká Vlaďka. Rizikem pro papoušky při volném letu jsou i elektrické dráty, volně puštění psi a především volně žijící ptáci, kteří bývají přenašeči nemocí, někdy pro papouška i smrtelných“.
Když vidím Oskara, jak si sešplhá z bidla a zobákem se pokouší velmi zručně a rychle odháknout karabinku, je mi jasné, že mají bezpečnostní prvky své opodstatnění.
S papoušky jste stále ve střehu
„Už poznám podle tónu volání, když Erik hlásí, že se někdo dostal z klece. Jsou překvapivě šikovní, leccos rozpletou, přeštípnou nebo vysadí. Člověk musí být pořád ve střehu,“ postěžuje si Pavel, zatímco Oskara pacifikuje. Ten zůstane ztuhlý v pozici, ve které byl přistižen, a dělá, že tam není. Což je vzhledem k jeho „úsměvu“ a kulišáckému výrazu naprosto k sežrání.
Na závěr si po venkovním mazlení a procházení s papoušky jdeme dopovídat pár detailů do domu. „Dáme si kafíčko?“ ozve se z vedlejší místnosti. Ale no tak co by ne, kávou nepohrdnu, ale kdo mě k ní vyzývá? „Tady máme klece,“ pootevře dveře Pavel. Jeden ze žaků mi navrhl kávu hlasem tak věrným, že bych spíš věřila, že tam Klikovi drží zavřeného souseda.
Pamatujete si žaka, který parodoval prezidenta Zemana?
7. srpna 2015 |
„Žakové skutečně mluví nejlíp. Dokážou se naučit stovky slov i vět a rozumí tomu, co říkají,“ potvrdí Vlaďka. V tom případě by bylo velmi neslušné nabízenou kávu odmítnout! V místnosti s klecemi se strhne lehká roztržka, kdo bude teď mluvit. Nakonec zvítězí některý ze žaků, který se nadále domáhá kafíčka.
„Tak já ho jdu uvařit,“ zvedne se Pavel, zjevně připravený splnit povely svých papouškům. „Kafíčko! Bude kafíčko!“ ozve se odvedle. „Káva, stejně jako avokádo nebo výpary z teflonu, jsou pro papouška toxické, takže papoušci pochopitelně nikdy kávu nedostanou. Mají jen rádi tu naši pohodu u kafíčka,“ pro jistotu dodává Pavel.
Jak vidíte, papoušci jsou tak chytří a šikovní, že co nezvládnou sami, aspoň si domluví. Ostatně, mají na to lidi. manipulaci s ptáky je potřeba dodržovat pravidla bezpečnosti.
