Jedle stříbrná
Jedle stříbrná
Její jehličí má modrozelenou barvu a někdy se leskne až stříbrně. Díky tomu dostala svůj název. Jedle stříbrná pochází z Ameriky. V teplém obývacím pokoji shazuje své „šaty“ asi po čtyřech týdnech.
Není tak bohatá a hustá jako kavkazská jedle, zato má velmi nápadné velké šišky, které mají zelenohnědou a někdy až spíše načervenalou barvu.
Jedle kavkazská
Jedle kavkazská
Rovnoměrný vzrůst i husté silné jehličí dělá z kavkazské jedle nejoblíbenější druh vánočního stromku v severských zemích. Vydrží několik týdnů a její měkké jehličí nepíchá, červenohnědé šišky stojí vždy vzpřímeně.
Pod tmavšími semennými šupinami vykukují ještě jedny – špičatější a světlejší. Je to trik přírody, jak usnadnit cestu pylu k semenům.
Smrk pichlavý
Smrk pichlavý
Díky pravidelně rostlým větvím a namodralému jehličí se tento strom považuje za opravdového krasavce, který ovšem hodně píchá. Na rozdíl od příbuzného smrku ztepilého má silné větve, na nichž dobře drží i těžší vánoční ozdoby.
V teple si svoji krásu uchová dva až tři týdny. Má také hezké šišky, které jsou žluté nebo světle hnědé s načervenalým leskem.
Borovice
Borovice
Borovice patří mezi oblíbené vánoční stromečky. Její jehličí nádherně voní a vydrží bez problémů na stromku i několik týdnů. Velmi hezké jsou její zakulacené šišky, které se hodí také jako vánoční dekorace. Vzhledově se liší od ostatních zmíněných jehličnanů. Má dlouhé, tenké, neuspořádané jehličí, proto není úplně jednoduché ji ozdobit.
Smrk ztepilý
Smrk ztepilý
Jestliže v lese najdete hnědé podlouhlé šišky, pak pocházejí pravděpodobně ze smrku. Vždyť v evropských lesních porostech převažuje právě tento druh jehličnanů.
Proto se smrk dá jako vánoční stromeček pořídit za relativně příznivou cenu. Smrček kupte krátce před vánočními svátky, protože v teplé místnosti ztrácejí tenké větvičky jehličí velmi rychle. To je podstatně pichlavější než jedlové jehličí, proto pozor na ruce.
Borovice douglaska
Borovice Douglaska
Poznávacím znamení douglasky je její vůně jakoby po čerstvých citronech. K nám do Evropy byla přivezena v 18. století ze Severní Ameriky a dnes roste i v našich lesích.
Díky svým leskle zeleným a hustě obrostlým větvím vypadá na pohled půvabně, ovšem moc ozdob neunese. Velmi působivé jsou také její šišky s nápadnými trojcípými šupinami.
Aby se stromek zelenal co nejdéle
ilustrační snímek
Test čerstvosti: Opravdovou záruku budete mít jen tehdy, když sáhnete po sekyře. To si dnes může dovolit jen málokdo.
Nicméně i u stromků prodávaných na trzích se dá poznat, zda jsou poražené čerstvě, a to na řezné ploše. Ta by měla být světlá a vlhká. Pokud je zbarvena došeda, byl strom uříznutý už před delší dobou.
Přeprava: Když se stromeček nevejde do kufru auta, bývá většinou převážen na střeše. Kvůli proudění vzduchu za jízdy ztrácí hodně vody a vysychá. Proto je dobré ho před takovým převozem zabalit do fólie.
Skladování: Doma by měl stromek čekat na svoji chvíli nejlépe postavený v kbelíku s vodou, pokud možno v chladu. Ideálně na terase, na balkonu nebo i ve sklepě. Do tepla ho přeneste až těsně před Štědrým dnem.
Péče: V obývací místnosti by měl stát co nejdále od ústředního topení nebo jiného zdroje tepla. Aby zůstal dlouho zelený, musíte mu dolévat do podstavce denně několik sklenic čisté vody.
