Největší zvířecí stavbou světa je Velký bariérový útes, více než 2 000...

Největší zvířecí stavbou světa je Velký bariérový útes, více než 2 000 kilometrů dlouhé korálové dílo. | foto: Shutterstock

Korálové útesy mizí, ryby vymírají. Musíme je chránit jinak, nabádají vědci

  • 12
Klimatické změny přetvářejí tropické korálové útesy od základu. Dokonce natolik, že to, co jsme se během posledních dekád naučili o jejich ochraně, už podle odborníků nemusí platit. Varují, že pokud nezměníme přístup, přijdeme o cenné ekosystémy i celé druhy ryb.

„Změny klimatu proměňují strukturu a složení ekosystémů na korálových útesech tak zásadně, že způsob, jakým nyní funguje jejich ochrana a konzervace, bude potřeba velmi pečlivě přehodnotit. Pravidla, na která jsme si zvykli spoléhat, už neplatí,“ řekl Daily Mailu vedoucí nové studie Nick Graham z britské Lancaster University.

Jeho tým spolupracoval se Západoaustralskou univerzitou a organizací Seychelles Fishing Authority, která se zabývá udržitelným rybolovem. V rámci společného výzkumu, jehož výsledky publikovali v žurnálu Nature Communications, porovnali data nasbíraná za dvacet let na jedenadvaceti korálových útesech na Seychelách.

Zjistili, že ani přes zvýšenou ochranu nemají mořské rezervace tváří v tvář obrovským klimatickým změnám velkou šanci. Znamená to podle nich, že specialisté na konzervaci krajiny budou muset „přehodnotit svou roli“. 

Skupina výzkumníků volá zejména po urgentním a celosvětovém omezení emisí skleníkových plynů, ale také ekologicky necitlivých aktivit, které znečišťují pobřežní vody. To všechno je pro ochranu korálových útesů potřeba.

Když útesy blednou

Data, která zkoumali, zahrnují dvě desetiletí. Začínají rokem 1998 – ten je mezi ekology známý rozsáhlou globální vlnou takzvaného bělení korálů. K tomuto nebezpečnému jevu dochází kvůli oteplování moří a oceánů.

Za normálních okolností žijí koráli v symbióze s některými mořskými řasami, především s obrněnkami. Ty jim obstarávají až devadesát procent potravy a díky nim jsou také korálové útesy zářivě barevné. Jenže když se moře příliš ohřeje, jsou koráli ve stresu a řasy vypuzují. Obrněnky odumírají (nepomáhá tomu ani znečištění moří a případné infekce), koráli přicházejí o živiny a blednou.

Vybledlost korálů automaticky neznamená, že jsou mrtví, ale ukazuje na výrazné oslabení a značí hrozbu jejich postupného úhynu. Někdy se sice obnoví, ale většinou zůstane jen rozpadající se bílý útes. Postupně ho začnou obrůstat jiné druhy řas, ty však korálům brání v novém usídlení a růstu. Původní ekosystém se už neobnoví.

29. dubna 2017

Ze Seychel mizí život

„Vlny“ bělení jsou vlivem klimatických změn čím dál častější. Jak se během let v různých částech světa opakují, rozvracejí celé mořské ekosystémy. Mnoha druhům to brání v přístupu k potravě a přístřeší – v tom se právě spoléhaly na korálové struktury.

„Naše dlouhodobé záznamy ze Seychel ukazují, že před rokem 1998 byly tamní mořské rezervace zhusta pokryty korály, žila tam spousta různých živočišných druhů a velká biomasa masožravých i býložravých ryb,“ uvedl Nick Graham. Po vyblednutí asi devadesát procent korálů v oblasti zcela uhynulo a role mořských rezervací se zásadně změnila.

Biodiverzita je teď ve zkoumaných místech mnohem nižší. A to napříč potravním řetězcem. Jak mizí menší a slabší druhy ryb, vymírají i predátoři, kteří se jimi živí, například ostnoploutví kanici nebo chňapalové. Kolem mrtvých korálových útesů se shlukuje pouze několik druhů ryb, jež se živí řasami, které útesy obrostly. Jsou to hlavně králíčkovci a ploskozubci.

Jak má vypadat nová ochrana?

Současná ochrana křehkých korálových útesů a jejich ekosystémů stojí zejména na tom, že se zabraňuje jejich mechanickému poškození. V mořských rezervacích se také kontroluje nadměrný rybolov s cílem zachovat rybí biomasu v původním stavu. Podle tohoto vzoru pak ochránci postupují i v jiných poškozených oblastech, kde je potřeba biodiverzitu posílit nebo obnovit.

Jenže to už podle vědců nestačí. Kromě zmíněné redukce emisí a dalších celosvětových opatření je podle nich potřeba rychle jednat i na lokální úrovni. To znamená například vytvořit nové rezervace kolem korálových útesů, u kterých se zatím moře ohřívá nejpomaleji, a je tedy největší šance tam bělení zvrátit.

Hlavní je to prý „neodpískat“. I přes všechny změny, které prodělaly, hrají chráněné oblasti pořád klíčovou roli v konzervaci oceánů a tamního života. „I když se biodiverzita za posledních dvacet let snížila, stále je důležité zachovat aspoň stav, ve kterém jsou ekosystémy teď. A zabránit dalšímu vymírání ryb,“ říká Gilberte Gendronová ze Seychelles National Parks Authority, která na studii spolupracovala.