„V současné době je na trhu tepelných čerpadel a solárních panelů taková poptávka, že i několikaměsíční čekací doba není výjimkou,“ říká technický expert a provozní ředitel společnosti Schlieger Pavel Matějovič. Oblibě tepelných čerpadel nahrává i fakt, že domácnosti musí do 1. září 2024 nahradit nevyhovující kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy ekologičtějším způsobem vytápění.
Nespornými výhodami tepelných čerpadel je jejich prakticky bezúdržbový chod, kdy není potřeba skladovat topný materiál, nízké provozní náklady a šetrnost k životnímu prostředí.
Tepelné čerpadlo… Ale jaké?
V první řadě je důležité vybrat si prověřeného a zavedeného dodavatele s bezpočtem úspěšných instalací. Existují tři základní typy čerpadel, každé s jiným zdrojem čerpání tepla.
„V Česku je nejoblíbenějším typem tepelného čerpadla systém vzduch-voda a to pro jeho cenovou dostupnost, snadnost a rychlost instalace a rychlou návratnost investice,“ vysvětluje Matějovič. Čerpadlo bere teplo z venkovního vzduchu a ohřívá s ním vodu, a to jak užitkovou, tak pro vytápění.
Princip fungování tepelného čerpadla vzduch–voda
Prodeje tohoto typu čerpadla v Česku podle ministerstva obchodu a průmyslu (MPO) trvale rostou. Jen za loňský rok jich firmy dodaly do domácností přes 28 tisíc.
Druhým typem je čerpadlo země-voda, které teplo získává z půdy prostřednictvím zemního kolektoru. To je systém potrubí umístěný ve smyčkách v nezámrzné hloubce pod povrchem země v těsné blízkosti vytápěného domu.
Dodavatelé energií znovu zdražují, ceny stoupají i o desítky procent |
Počáteční investice je oproti čerpadlu vzduch-voda vyšší právě o nezbytnou instalaci zemního kolektoru. Ta je zhruba 100 tisíc korun a potřebná plocha k položení kolektorů je zhruba 600 metrů čtverečních.
Na druhou stranu má čerpadlo země-voda až o 30 % nižší spotřebu elektřiny než typ vzduch-voda. Finanční investice se tak rychleji vrátí. Ve srovnání s čerpadlem vzduch voda jsou prodeje v Česku však násobně nižší. Podle MPO se těchto tepelných čerpadel loni prodalo přes 1 500 kusů.
Poslední typ tepelného čerpadla, v Česku nejméně běžný, je systém voda-voda, jež čerpá energii ze zásobáren povrchové nebo spodní vody. Jejich prodeje historicky klesají, loni se jich podle MPO prodalo pouze bezmála 60 kusů.
Životnost a návratnost
Průměrná životnost čerpadla je 15 let. Máte-li nárok na dotaci, je návratnost ve srovnání například s elektrokotlem necelý rok. Pokud přecházíte na čerpadlo z plynu, nárok na dotaci nemáte a návratnost ve srovnání s plynem je necelé čtyři roky (tady mají ti, kdo ještě nedávno přecházeli z uhlí na účinný kondenzační kotel, trochu smůlu). Nejefektivnější cestou, jak ušetřit na výdajích za energie, je kombinace tepelného čerpadla a fotovoltaických panelů.
Pražská plynárenská zvedne ceny plynu o 30 procent. Zdražuje i E.ON |
Fotovoltaika na střeše pokryje nejen spotřebu elektrických zařízení v domě, ale napájí také tepelné čerpadlo. To pak ohřívá nádrž s vodou, která proudí do kohoutků v domě a také dům vytápí.
Při kalkulaci návratnosti, je potřeba počítat s metry vytápěné plochy, s kvalitou izolace, ale i s typem teplovodní soustavy, kterou doma máte. „Nejvhodnější je čerpadlo pro podlahové vytápění, ale současné systémy zvládnou i starší radiátory, které potřebují vodu teplou kolem 50–60 stupňů,“ vysvětluje Pavel Matějovič, který je také průvodcem nového videoseriálu „Jak ušetřit na energiích“ (uvidíte ve videu).
To by mělo být u prvního hovoru s technikem to nejdůležitější, aby věděl, který systém u vás v domě provozujete. A podle toho se mohl rozhodnout pro model vhodný pro váš dům. Určitě taky bude muset znát tepelnou ztrátu budovy anebo současný výkon vašeho současného zdroje vytápění, aby podle toho mohl dimenzovat nový zdroj.
Čerpadlům fandí celá Evropa
Obliba tepelných čerpadel neroste jen v Česku, ale v celé Evropě. Důkazem jsou i nové továrny.
Například japonský výrobce čerpadel společnost Daikin investuje 7,8 miliardy korun do výstavby továrny na tepelná čerpadla u polského Gdaňsku. Jde o jednu z největších zahraničních investic u našich severních sousedů za několik posledních let.
