VIDEO: Na švýcarský relaxační buben hraje po Praze moravské lidové

Jiří Šámal už třetím rokem provozuje pouliční hraní na relaxační buben hang drum. V roce 2008 si pro nástroj na objednávku musel sám dojet do švýcarského Bernu.

Lidový umělec se tak zařadil mezi příznivce životního stylu busking, tedy provozování pouličního umění. „Ten nástroj jsem viděl poprvé v Irsku na dovolené v roce 2007 a naprosto mě okouzlil. Ten můj je laděný do d moll,“ shrnuje začátky Jiří Šámal.

Začal se zajímat, kdo takový buben vyrábí, a zjistil, že se musí pídit po švýcarské firmě Panart. Její majitelé Sabina Scharerová a Felix Rohner si hlídají tajemství patentovaného materiálu, ale když si Šámal vyčekal roční termín, kdy měl být jeho nástroj hotov, pozvali ho domů a nechali ho vybrat si kousek, který se mu bude nejvíce líbit.

„Tak si to zkuste, jdete si vybrat nástroj, na který neumíte hrát. A s vědomím, že za něj zaplatíte 1 200 eur,“ vzpomíná. Nakonec dal na selský rozum a vyloučil nástroje, kde se ozývaly jakékoliv pazvuky a naopak zvítězil ten, který nabízel nejbohatší zvukové spektrum.

Bubínek je laděný do d moll na principu pentatoniky, to znamená, že chybí 4., a 7. stupeň. „Jako rodákovi z Moravy mi to připomíná cimbál,“ neubrání se nostalgii a odpovídá tomu i jeho repertoár, třeba Ej lásko lásko nebo Za tú horú, za vysokú.

Tvrdí, že když se mu zblázní ruce, tak si lidé klidně hang drum mohou s cimbálem splést. „Jednou jsme hráli na společné akci s Jurou Pavlicou. A když uhodil blesk a pódium zůstalo bez ozvučení, byli jsme jediní, kdo mohl hrát naživo. A šlo nám to dohromady tak, že jsem si zahrál i sóla,“ chlubí se Jiří Šámal.

Tvrdí, že u nás je jenom jediný stejný buben, jako má on. „Kdysi ho dostal pan prezident Václav Havel, takže zůstal v jeho pozůstalosti. Ještě jsem neměl čas zeptat se paní Dagmar, co s ním hodlá dělat,“ usmívá se lišácky.