Při častém používání dezinfekčních přípravků hrozí naproti tomu nebezpečí, že zahubíte užitečné bakterie a choroboplodné zárodky si vytvoří rezistenci proti antibakteriálním čistidlům a lékům. Která hygienická opatření tedy mají opravdu smysl?
Chladnička
Ledničku čistěte vlhkým hadříkem namočeným v octové vodě.
Patří k největším hnízdištím bakterií. Pokud je chladnička špinavá, potraviny jsou znečištěné nebo uložené při příliš vysoké teplotě (nad 7 °C), můžou se rychle šířit zdraví škodlivé bakterie.
Když se v lednici potraviny zkazí, měli byste umýt celý vnitřní prostor včetně veškerých drážek a koutů vlhkým hadříkem namočeným v octové vodě (1 lžička octa na půl litru vody) nebo přípravkem na mytí nádobí.
Obecně takové čištění stačí provádět jednou měsíčně. Nezapomínejte vytřít i odtok.
Myčka nádobí
Filtr byste měli důkladně vyčistit zhruba každých pět týdnů.
Filtr byste měli důkladně vyčistit zhruba každých pět týdnů. Nezapomeňte při tom ani na ostřikovací ramena myčky, i ta snesou při této příležitosti údržbu, protože i v jejich tryskách se někdy usazují zbytky jídla.
Otočné rameno vyndejte a špičatým předmětem (např. párátkem) trysky vyčistěte. A také pod těsněním dvířek se snadno tvoří plíseň. Těsnění se dá ovšem snadno odtáhnout, vyčistit a zase nasadit.
Pračka
Pračku čistěte tak, že necháte projít cyklus alespoň na 60 °C.
Bakterie a plísně v bubnu odstraníte tak, že vyperete prádlo na 60 °C – především, když současně použijete přípravek na bělení prádla. Horká voda se ale bohužel nedostane do přihrádky na prací prostředky a prostoru za ní. Obojí umyjte nejlépe každé tři měsíce.
Přívod aviváže pod přihrádkou se dá – tam, kam je možné dosáhnout – vyčistit kartáčkem na lahve. Kromě toho by se měl občas umýt prostor pod gumovým těsněním.
A jak můžete vzniku choroboplodných zárodků obecně předejít? Jednoduše tak, že budete dvířka pračky a přihrádku na prací prostředek nechávat otevřené.
Vodovodní baterie
Vodovodními kohoutky, které jste nepoužívali déle než dva dny, nechte asi dvě minuty proudit studenou vodu, než začne téct čerstvá a čistá.
Téměř v každé vodě se nacházejí v nepatrném množství bakterie legionelly. Ani naše pitná voda není výjimkou.
V nízké koncentraci jsou neškodné – nebezpečné začnou být, až když se v teple rychle rozmnoží. Jestliže se bakterie dostane do těla, může způsobit zápal plic a horečku, která může být doprovázena silnými bolestmi hlavy, třesavkou, průjmem a dýchacími potížemi.
Odborníci proto radí nechat všemi vodovodními kohoutky, které se nepoužívají déle než dva dny, asi dvě minuty proudit studenou vodu, než začne téct čerstvá a čistá.
Toaletní nádržka
Štětku vyčistíte tak, že ji po nalití dezinfekčního prostředku ponoříte do vody na 20-30 minut.
Průzkumy dokazují, že se s vodní mlhou, která vzniká při splachování, šíří po okolí fekální bakterie, a usazují se pak například na zubním kartáčku. Proto platí jednoduché pravidlo: při splachování vždy sklápějte prkénko.
Záchodová štětka je ostatně mnohem méně riziková, než si možná myslíte. K jejímu vyčištění stačí, když ji při mytí toalety namočíte. Poté, co nalijete do mísy čisticí přípravek a necháte ho v ní působit, postavte do vody na 20 až 30 minut štětku.
Ruční mytí nádobí
Pomůcky pro mytí pravidelně oplachujte pod vřelou vodou.
Choroboplodné zárodky se často hromadí tam, kde je vlhko a připravují se potraviny – proto je jejich oblíbeným místem kuchyně. Nejlépe se tam cítí na houbičkách, hadřících a kartáčích na nádobí.
Proto je po umytí vždy propláchněte nejprve vroucí a pak studenou vodou a po vyždímání je pověste, aby uschly. Nebezpečných mikrobů můžete kartáče, houbičky a hadříky na nádobí zbavit i v pračce, když je vyperete na 60 °C. Ostatně i rukavice na nádobí byste měla po použití nechat zevnitř dobře uschnout (např. je obrátit naruby).
