Detektor kovů: investice, která zabrání velkým škodám

Každá vyvrtaná hmoždinka s sebou nese nebezpečí, že se trefíte právě tam, kde je to nežádoucí. Do rozvodu elektřiny nebo vody. Opravy jsou pak daleko dražší než případná koupě detektoru. Nemluvě o tom, že za několik desetikorun je možné si ho půjčit.

Typická situace v kuchyni: kam přivrtat hmoždinku? | foto: Bosch

Lze i půjčit

Pro toho, kde se domácími opravami zabývá jen občas, není třeba detektor kupovat. Je možné ho zapůjčit zhruba za dvacetikorunu na den. O této možnosti se ale zřejmě moc neví. "Máme ho tady asi tři roky a zatím se půjčuje jen minimálně. Jedině, když si ho někdo najde na našich stránkách, když vyhledává, kolik stojí a za kolik se dá koupit, a omylem zabrousí i do půjčovny," říká František Levý z půjčovny Půmevek.

Ceny hobby přístrojů se pohybují od pětistovky do tří tisíc korun. Hodí se v domácnosti, kde se hodně přestavuje, vrtá, dodělává vnitřní zařízení. To vše jsou činnosti, které se neobejdou bez vrtání.

Typické použití

Představte si typickou činnost: postaví se dům, v kuchyni pod horními skříňkami linky jsou zásuvky s elektřinou. Jenže časem si rodina uvědomí, že by chtěla k zádům linky přimontovat tyče drátěného programu. A jako naschvál to vychází právě do míst, kde je nebezpečí, že se někde nepříliš hluboko pod obklady a omítkou nachází elektrický rozvod. V okamžiku, kdy by se do něho vrták zakousl a zničil ho, ocitá se majitel bytu v téměř bezvýchodné situaci: buď oželet používání zásuvek pod linkou, anebo se pokusit vysekat část obkladů, poškozené místo opravit pomocí "krabice" a znovu obkládat (pokud ještě zbývají náhradní kachlíky).

Jako druhý příklad praktického použití poslouží další možnost, kterou detektory umějí. Například u sádrokartonových stěn je třeba najít místo, kam zavěsit těžší předměty, třeba při instalaci těžké plazmové či LCD televize. Detektor pak spolehlivě najde rozmezí, kde je možné vrtat do kovových profilů tvořících nosnou konstrukci sádrokartonové příčky.

Cena odpovídá citlivosti

Na trhu je možné najít detektory v cenové relaci od 300 korun až po profesionální přístroje za dvacet tisíc. Pro domácí využití se ale vystačí s přístroji do dvou tisíc korun. "Rozdíl mezi amatérským a profesionálním přístrojem je hlavně v hloubce, do které je schopen přístroj materiály objevit, a taky v přesnosti zaměření," říká Petr Čtvrtník ze společnosti Bosch, která se řadí mezi výrobce podobných zařízení.

"Pro běžné domácí použití je ale zbytečné kupovat tak drahý profesionální přístroj. Jen by si měl každý předem rozmyslet, co všechno bude potřebovat hledat. Základní funkci indikace rozvodu pod napětím splní i přístroj za několik stokorun. Dražší přístroje umožní přepnout přístroj tak, aby nehledal, kde se vrtání vyhnout, ale naopak aby vyhledal nosné příčky, které k vrtání potřebujeme," radí.

Skoro všechny přístroje jsou schopné hledat napětí a železné kovy, vyšší třídu tvoří ty, které najdou i měď a další neželezné kovy, anebo dokonce dřevěné konstrukce. Přičemž je pravidlem, že dosah indikace kovových prvků je podstatně vyšší než u dřeva, kde se u amatérských výrobků dosah pohybuje kolem dvou centimetrů pod omítkou.