Země původu:
Velká Británie
Zařazení:
FCI sk. VI - honiči a barváři
Standard č. 294
Historie:
Velká Británie je mimo jiné zemí, v které mezi nejoblíbenější sporty patří rybaření. Velké škody v rybářských revírech páchala vydra říční. Mrštnou a někdy až 10 kg vážící šelmu nebylo snadné lovit a stejně jako u jiných druhů zvířat, to bez pomoci dobrého loveckého psa nešlo. Proto bylo vyšlechtěno plemeno, které je svojí povahou, stavbou těla i kvalitou srsti předurčeno pro práci ve vodě, a kterému vydry daly jméno (otter- vydra) otterhound čili vydrař. Historie chovu vydrařů je dlouhá. První zprávy o nich jsou z 18. století a smečku vydrařů, na kterou byli patřičně pyšní, mívali angličtí králové. Postupně začaly vydry z anglických řek mizet. V sedmdesátých letech minulého století vstoupil na území Velké Británi v platnost zákon na jejich ochranu a z pytláka se tak najednou stalo chráněné zvíře. Otterhound přišel o svůj životní úkol. Příjemné, střapaté a přátelské plemeno si přesto udrželo své příznivce. Dnes se otterhound nechová pro lov vyder, ale pro svůj neopakovatelný půvab a příjemnou povahu.
Vzhled:
Psi měří kolem 69 cm, feny 61 cm. Tento velký pes se vyznačuje pružnou chůzí a dá se říct vznešeným vzhledem. Srst je dlouhá a hustá, výborně odolává rozmarům počasí a zachovává si typický rozcuchaný vzhled. Barev může mít hned několik (modrá, šedavá, pšeničná, červená, ocelová), a to v jednobarevné variantě nebo s bílými skvrnkami, např. hlava, tlapky.
Průměrný věk:
12 - 13 let
Péče:
Otterhound se výborně vyrovnává s nepříznivým počasím. Dobře snáší pobyt v kotci a nevadí mu zima, sníh ani bláto. Jeho výživa musí být přizpůsobena fyzické zátěži. Chundelatá srst nepotřebuje úpravu, je ale třeba ji pravidleně česat a kartáčovat. Plemeno potřebuje klidnou a důslednou výchovu a fyzickou a psychickou zátěž.
Chovatelský klub:
Klub chovatelů honičů
