Znají se především díky tenistovi Radku Štěpánkovi. Oba patřili ve svém oboru k nejlepším na světě, v Česku roky kralovali. Jeden se stal devětkrát fotbalistou roku, druhý hned dvanáctkrát triumfoval v hokejové obdobě. Uznávají se.
„Být jeden z nejlepších fotbalistů planety je ale daleko víc, než být jeden z nejlepších hokejistů na světě. Fotbal je fenomén a je mnohem těžší se dostat na nejvyšší úroveň,“ říká Jaromír Jágr o Petru Čechovi.
A zatímco šestačtyřicetiletý hokejista se konci kariéry stále brání, o deset let mladší fotbalový brankář už s předstihem oznámil, že tohle je jeho poslední sezona.
Do léta a sbohem. Brankář Čech ukončí profesionální kariéru |
Co říkáte na jeho oznámení?
Sám musí vědět, jak se cítí. Je ale ošemetné být gólmanem a vydržet takhle dlouho. Já vždycky říkal Martinu Brodeurovi (legenda New Jersey), že je neuvěřitelné, jak dlouho dokázal být jedničkou. Gólman jí musí být, to útočníkovi „stačí“ dostat se mezi těch dvanáct. Není takový tlak. Když jste brankářská dvojka, je to těžší pozice. Kdyby byl Petr stále jednička v týmu, kde je spokojený - protože on může být jednička, kdekoliv jinde by chtěl - tak by možná kariéru prodloužil. Je ale obdivuhodné a strašně složité zůstat tak dlouho na vrcholu jako Petr.
Vím, že je velký fanoušek NHL, píše si s brankářem Petrem Mrázkem, vede mu i statistiku.
Pamatuji si, že když měl rozlučku Martin Havlát, šel do brány. Má zálibu v chytání i v hokeji, z čehož je vidět, že ten sport miluje. Vím, že chodí hrávat hokej i v Londýně. Z toho je jasné, že se nebojí. To já bych do brány nikdy nevlezl.
Kolegy novináře i fanoušky fascinuje, jaký je to profesionál. V přípravě i ve vztahu k veřejnosti.
Vyjadřovat se k přípravě brankáře bych si nedovolil ani v hokeji. Je to liga sama o sobě. Je důležité být daleko vyrovnanější než hráči v poli. Neřešit až tak chybu, kterou uděláte, protože příští zápas musíte být zase nejlepší a nikdo vám nepomůže. Jste v bráně sami. Musíte být velmi psychicky silný, odolný. Někdy je možná lepší neházet vinu na sebe a hodit ji na ostatní, abyste se psychicky nesložil. Znáte to, když útočník udělá chybu, má tam ještě obránce a brankáře. Když udělá chybu brankář, nikdo ho nezachrání.
Mě udivovalo, jak měl naplánovanou kariéru. Nejdřív Blšany, pak přes Spartu a průměrný francouzský klub se probil mezi elitu. Co vy na to?
Myslím, že tady ty věci lidi nepromýšlejí. U Petra prostě rozhodlo, že někde dostal šanci a využil ji. Nestagnoval na jednom místě, ale pořád se zlepšoval, a tak dostával příležitost v lepších a lepších klubech. Nebyl žádná rychlokvaška, ale u něj je obdivuhodná dlouhověkost. Srovnávám to s hudebními skupinami, které jsou na scéně třicet padesát let a pořád skládají hity. Ne když zpěvák vyletí jeden rok a pak už o něm neslyšíte.
Jaromír Jágr byl vyhlášen nejlepším českým hokejistou roku dvanáctkrát, Petr Čech byl zvolen nejlepším českým fotbalistou devětkrát.
Britské The Times píší, že mu Chelsea nabídne trenérské angažmá. Neměl by si odpočinout?
Lidi, kteří si myslí, že když si někdo vydělá, měl by odpočívat, by byli velice zklamaní. Když začnete odpočívat a nebudete nic dělat, je to ta nejhorší věc, která se může stát. Proto nám dal Bůh ruce a nohy, abychom pořád pracovali. To vám dává radost, energii. Vím, že si spousta lidí říká: Kdybych měl peníze, tak už jen ležím. Ale to je největší blbost, kterou dokáže člověk říct. Nedokážou se do té situace vžít, třeba je to dané tím, že dělají práci, kterou nemají rádi. Petr má fotbal rád, tak je úplně jedno, co v něm dělá. Znám spoustu hráčů, kteří skončili a byla otázka času, dokdy bez sportu vydrží být. Postupně se vraceli jako televizní komentátoři, asistenti, trenéři. Atmosféra a pocit být součástí klubu, který máte rád, je něco, co jinde nenajdete.
KVÍZCo (ne)víte o Petru Čechovi? |
V Česku vás sleduje veřejnost, ale většina světa nezná hokej ani Jágra. Fotbal a Čecha znají téměř všude. Jak těžký to je život?
Fotbal je fenomén po celém světě. Je to dané tím, že není drahý a může se hrát kdekoliv včetně relativně chudších oblastí. Být jeden z nejlepších fotbalistů planety je daleko víc než být jeden z nejlepších hokejistů na světě.
Jde se tedy „schovat“?
Jsou dny, kdy vám zájem lidí nevadí. Ale pak jsou dny, kdy něco řešíte, máte starosti, ale stejně musíte být k lidem laskaví, protože oni nemají šanci potkat vás někdy jindy. V tom to mají třeba herci daleko horší. Když mají rodinné problémy, stejně musí vyjít před lidi a bavit je. Je vaše strasti nezajímají, protože si zaplatili lístek a chtějí se bavit. To musí být ještě víc psychicky náročné než pro sportovce.
Teď o vás. Jak to vypadá s návratem na led?
Už jsem měl nastoupit minulý týden, ale v posledním tréninku před zápasem jsem se zase zranil. Takže až to bude, tak to bude.
