Díky umělému vytápění a příznivým denním teplotám sice bílá peřina dávno zmizela a trávník se na první pohled pěkně zelená, stav plochy má však k ideálu daleko.
„Topíme dva týdny. Tráva byla zelená, ale tím sněhem dostala šok. Další šoky jí způsobují výkyvy teplot,“ podotýká Podmela.
Trubky leží pětadvacet centimetrů pod povrchem hřiště a udržují tam konstantní teplotu mezi patnácti až sedmnácti stupni nad nulou. Na povrchu se však přes den mění.
Zatímco přes noc padají i k minus deseti stupňům Celsia, přes den na sluníčku stoupají k plusovým hodnotám. „Ideální by bylo, kdyby se držela teplota pořád nad nulou. Tak by se tráva aspoň trochu probrala,“ přeje si Podmela.
Ani to však nestačí. Příroda se nedá ošidit. „Snažíme se trávník probudit, ale vegetace začne až někdy na konci března. Trávník se neregeneruje, neobnovuje. To je největší problém,“ říká Podmela.
Sekačku tak nechává zatím v garáži, místo ní včera vytáhl válec, aby srovnal největší nerovnosti. A má obavy, jak se hřiště na Letné srovná se zátěží v zimních podmínkách. Jiným využitelným pažitem totiž zlínský klub jako většina ostatních momentálně nedisponuje.
„Jsem zvědavý, na čem se bude hrát na konci jara. Navíc letní pauza mezi sezonami je krátká a to bude stačit jen na základní rekonstrukci,“ líčí Podmela.
Zima navíc zdaleka nekončí. Už na příští týden slibují meteorologové sněžení. „Předpověď sleduji, ale úplně jí nevěřím,“ mávne rukou Podmela.
