Start do sezony pro něj přitom nebyl vůbec snadný. Sebevědomí neměl Pacanda zrovna na rozdávání, o to větší konkurence se sešla v brněnském útoku. Typově podobný Musil, dravý Šustr, urostlý Došek a na poslední chvíli i z Drnovic slavný příchozí Cupák, ti všichni se s ním prali o pouhá dvě místa na hrotu.
"Moc jsem si nevěřil. Jakmile se mi nepovedl zápas, byl jsem na tom hodně špatně a trenér Večeřa mě musel nechat na lavičce," vzpomíná Pacanda na krušné začátky. Pořád prý ale cítil podporu okolí, především spoluhráčů. "Brali na vědomí, že jsem byl dlouho mimo hru," těší ho.
Pak ale přišlo jedenácté kolo a zápas ve Starém Městě. Pacanda dal dva góly, Brno poprvé vyhrálo venku a spravilo si chuť po debaklu s Bohemians, který smutně otevřel nablýskaný stadion v Králově Poli. Od té doby už nechyběl v jediném zápase, až na čtyři výjimky se vždy vešel do základní jedenáctky.
"Přišla mu forma a konečně byl úplně zdráv. Hlavně ale dával góly a věřil si," glosoval Pacandův vzestup brněnský trenér Karel Večeřa. Více se mu dařilo venku, za ryku soupeřových fanoušků slavil devět ze svých třinácti gólů. "Venku hráči necítí takový tlak jako doma, hrají uvolněně a z toho pramení i jejich osobní úspěchy," vysvětlil analyticky Večeřa.
V závěru ligy získala Pacandova forma reprezentační glanc. V posledních čtyřech kolech vstřelil pět gólů, zejména výkony v Blšanech a Liberci byly excelentní. "Nějaké ohlasy ze strany národního týmu se ke mně ale nedostaly," krčí rameny Pacanda. Ač je bez výraznějších zkušeností z mezinárodního pole, mluví se o zájmu elitních českých klubů.
Případná jednání ale probíhají v přísném utajení, zveřejnění informace by mohlo Pacandovu cenu na přestupovém trhu vystřelit do astronomické výše. Dávno už se o něm nemluví jako o nespolehlivém dítěti, závislém na blikání automatů. Za období, kdy svoji pověst zlomil, se dá považovat loňská zima. Brněnský klub z obav o útočníkovu pověst tutlal autonehodu, při níž si Pacanda zranil rameno, a zamlčel i skutečnost, že si zranění obnovil na soustředění.
Pacanda se k situaci postavil čelem a bez okolků vyprávěl, co se mu přihodilo. Jen tehdy špatně dopadl na zem a dostal volno. "Myslím, že když povím, co se děje, nevzniknou spekulace a bude to tak lepší," oznámil. Zanedlouho zaujal i jako hráč.
Třináct letošních branek je pozoruhodných. Zůstal hračičkou, ale k baletu nad míčem přidal i důraz. Kdo by jeho branky chtěl pro sebe, nejspíš by se pořádně prohnul. Pacanda je pod smlouvou, která vyprší až v roce 2008.
V Brně je po fotbalové stránce spokojen. "Myslím, že máme dobrý kádr, příští sezonu bychom měli jít v tabulce ještě nahoru," plánuje si Pacanda. Sám by se spokojil se zopakováním letošních výkonů, o koruně pro Krále střelců neuvažuje.Neměl k ní však daleko, vítězný Štajner z Liberce byl jen o dva zásahy lepší.
