„Klaním se nejen před dobou, jakou působí v klubu, ale i tím, co dokázali spolu s vedením, realizákem a hráči,“ říká Habanec před víkendovým startem nadstavbové části, ve které se bude Svědík loučit se Slováckem. „Z hráčů dostal maximum možného.“
Jak moc těžké to bude mít jeho nástupce?
Tak tohle bude velká fuška. Vyrovnat Martinovy úspěchy, nebo se jim jen přiblížit bude až nadlidský úkol. To by se musel rozpočet klubu vyrovnat silné trojce a Baníku.
Svědík ve Slovácku po sezoně z vlastní vůle skončí. Cítím, že se čas naplnil, řekl |
Že po téhle sezoně skončí, se dalo předpokládat, že?
Já cítil, že je potřeba udělat změnu, po čtyřech letech, Martin po šesti. A jestli si chce odpočinout, nebo ho osloví jiný klub a přijme jinou nabídku, je jen na něm. Vedení klubu mu to umožnilo.
Slovácko postoupilo počtvrté za sebou do skupiny o titul. Zaútočí na evropské poháry, nebo to bude nad jeho síly?
Je to obrovský úspěch a vyústění dlouhodobé práce všech v klubu. Na poháry či na kvalifikaci je stále velká šance, ale po náročném dlouhodobém úspěšném období bude nutné vyždímat z hráčů ten citron i s peckami. Porazit Boleslav a Baník a urvat nějaký bod s odskočenými favority vrchní trojky.
Pod vaší taktovkou jste se umísťovali ve středu tabulky, což bylo nad plán, že?
Čtyřleté období považuji za úspěšné, protože ambice klubu byly jasně pojmenované, a to byla záchrana v lize, zabudování mladých hráčů a nastavení fotbalové koncepce napříč všemi kategoriemi. Dokonce i s kádrem mnoha mladíků jsme jeden rok skončili na šestém místě, ale to se ještě skupina o titul nehrála.
Svatopluk Habanec v době, kdy vedl Slovácko.
Co scházelo, abyste se dostali do evropských pohárů? Byly vůbec takové ambice?
Do toho nám chybělo opravdu mnoho. Hlavně doplnění hráči, kteří měli zkušenosti z reprezentace nebo kvalitnějších klubů. My jsme měli Doška a Šumiho (současný sportovní manažer Šumulikoski). Aby šel do Slovácka někdo ze Sparty, Plzně jako teď, to neexistovalo. A celkově rozpočet klubu. Ambice měl pan majitel Zemek vždy ty nejvyšší, i když vnitřně musel cítit, že to je spíše zbožné přání. (úsměv)
Martin Svědík často zmiňuje, že tým stárne a jeho obměna postupuje pomalu. Vidíte to stejně?
Klub zvolil odlišnou strategii. Ztotožnil se s vysokými ambicemi Martina Svědíka. Začali přicházet hráči s velkými zkušenostmi z reprezentace, evropských pohárů. Pak nebyl takový prostor zabudovávat mladíky, což bude mít následky a je třeba to adresně pojmenovat.
Mrzí vás, že jste ve Slovácku minul s legendami Michalem Kadlecem a Milanem Petrželou?
V té době byli na vrcholu svých kariér. Není třeba líčit, co a kde dokázali. Každopádně kdo by takové borce trénovat nechtěl? A to nejen po fotbalové stránce.
Ve Slovácku nastává konec jedné éry. Loučí se Došek, Habanec i jiní |
Tipnete, jestli ještě budou pokračovat?
Neznám jejich ambice, motivace a zdravotní stav. Ale tak jako fanoušci Slovácka, i já bych je rád viděl ještě na hřišti než v jiných pozicích.
Jádro současného týmu se formovalo pod vašima rukama. Překvapilo vás, jaký progres udělali Heča, Daníček, Reinberk, Hofmann, Trávník...?
Ne. Tím, že pravidelně hráli, bylo otázkou času, kdy se díky nabraným zkušenostem posunou ať už ve Slovácku, nebo v jiných klubech.
První ligovou šanci jste dal tehdy sedmnáctiletému Marku Havlíkovi, který po fantastickém podzimu prodloužil v Hradišti smlouvu. Neprošvihl tím jednu z posledních šancí, jak se dostat do ambicióznějšího klubu?
Marek byl vždy skromný kluk a cítil se ve slováckém kraji velice dobře. Myslím, že i proto je základní kámen týmu, a nevím, jestli by mu s jeho povahou změna prostředí spíš neublížila. Ale zůstal a je těžké o tom polemizovat. Podobné typy hráčů – i ze Slovácka – se ve větších klubech těžko prosazovaly.
POHLED: Svědíkův čas ve Slovácku se naplnil. Ztrácel elán, perspektivu |
Jak vidíte budoucnost Slovácka? Neavizuje jarní trápení propad už v příští sezoně?
Nejdůležitější je si popsat krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle. Následně s tím obeznámit veřejnost a pracovat na tom.
Lákalo by vás se vrátit, nebo je Slovácko pro vás uzavřená kapitola?
Je to klub mého srdce, takže odpověď je jednoduchá.
Teď ale trénujete v jihomoravském přeboru. Jaká je to práce?
Jsem šéftrenér v Kuřimi a nikdy by mě nenapadlo, že mě amatérský fotbal tak pohltí. S áčkem i mládežnickými celky chceme postoupit o soutěž výše.
Máte ještě ligové ambice?
Pořád je mám. Nabídku, která se od mého odchodu ze scény několikrát objevila, budu zvažovat. Od prvního jednání bych rád cítil důvěru, ne pochybnosti. Co se děje s trenéry u nás v republice, je úsměvné a pro kolegy zároveň smutné, když někde vymění tři za sezonu.
