Zapochyboval jste v některém okamžiku před utkáním, zda se zápas vůbec uskuteční?
"Na pochybách jsem byl do poslední chvíle, protože mlha střídavě houstla a slábla, ale v žádném případě neustupovala. Proto jsem také výkop pozdržel o deset minut."
Kdy jste poprvé vstoupil na hřiště?
"Devadesát minut před úředním začátkem zápasu. A protože to už se mlha nad trávníkem vznášela, chodil jsem se každých deset minut dívat, jak se situace vyvíjí."
Co je pro sudího rozhodující, aby se v takových podmínkách hrálo?
"Musí na sebe vidět všichni tři rozhodčí, musí být vidět všechny čtyři rohové praporky a musí být vidět od jedné branky ke druhé. Tahle kritéria byla splněna, tak se mohlo začít. Nikdo z hráčů ani z funkcionářů nic nenamítal, všichni chtěli hrát."
Především v prvním poločase se diváci většinou mohli jen domýšlet, co se na hřišti vlastně děje. Na hřišti zůstávaly podmínky opravdu regulérní?
"Samozřejmě. Co rozhodčí a hráči vidět potřebovali, to viděli."
Zaregistroval jste volání domácích fandů, kteří chtěli, abyste zápas kvůli mlze přerušil?
"Kdepak, jakmile se ponořím do zápasu, vnímám jen to, co se děje na hřišti. Navíc k přerušení opravdu nebyl důvod, to mě během zápasu ani jednou nenapadlo."
Ani v poločase si na mlhu nikdo nestěžoval?
"Nepadlo o tom ani slovo."
Zažil jste někdy coby rozhodčí stejné či podobné klimatické podmínky?
"Nikdy, tohle mě potkalo poprvé. Ale o ještě o něco horší to prý bylo s mlhou v osmadevadesátém na Faerských ostrovech, když tam hrálo naše národní mužstvo kvalifikaci. Trenér Chovanec, který tenkrát kvůli trestu musel do hlediště, si tenkrát v novinách postěžoval, že ten zápas vlastně neviděl."
- neděle 6. května 2001