„Na stáži v Německu u trenéra Domenica Tadesca se mně neskutečně líbilo, jak měl propracovanou práci s detaily. To se snažím přenést i na svoje hráče. Aby pracovali s detailem v situacích, které jsou pro zápas důležité,“ líčí 46letý kouč Zbrojovky Brno a stále ještě hráč Bosonoh v krajském přeboru.
Brněnský kouč Dostálek: Na fantastický fotbal musíme být sebevědomější |
Také říká: „Ve Zbrojovce je plno hráčů, kteří netuší, že jsem hrál fotbal. Zeptejte se deseti z nich, devět vám dá špatnou odpověď.“
Na jaře ho s tímto týmem čeká první velká výzva v trenérské kariéře: zachránit pro Brno první ligu.
Jak se hraje fotbal podle vašeho gusta?
Strašně by se mi líbil náročný agresivní fotbal, jako jsme hráli kdysi my za Lužánkami. Dnes jsou ale hráči už vedeni jinak. Hlavně to není o mně. Snažím se z hráčů dostat, co to jde. Vycházíme z pozice šestnáctého týmu první ligy s devíti body, a abychom se zachránili, tak potřebujeme uhrát body. A ty můžeme uhrát jedině naprosto perfektní prací do defenzivy, v deseti lidech, ze které pak můžeme vycházet do útočné fáze.
Při zápasech lze na vás těžko číst emoce. Bublají ve vás uvnitř?
Už při studiu trenérské licence nás učili, jaké jsou trenérské typy. Každý si může vybrat, co je mu blízké. Někdy to ve mně bublá, někdy bych hrozně rád vybouchnul, ale není to tak jednoduché. Je potřeba pořád zůstat koncentrovaný, protože jinak vám emoce mohou změnit úsudek a vidění situace.
Snažíte se tedy na hráče nepřenášet nervozitu?
Pamatuji si ze svých hráčských let, kdy trenér řádil tak, že rozkopal kabinu. Mně by se to taky někdy hrozně líbilo, ale myslím si, že to stejně k ničemu není. Někdy je potřeba na hráče zvýšit hlas, a to i v momentě, kdy mužstvo funguje - proto, aby se neuspokojili, aby zůstali koncentrovaní, aby přemýšleli. To je pak věc, kdy člověk musí udělat, co ani nechce. Spíš je to takové hrané.
Pomůžu si konkrétní situací: má s vámi těžké pořízení hráč, který vypustí klíčovou situaci utkání tak jako Jan Hladík v Teplicích, a váš tým inkasuje? Máte nutkání ho ihned střídat, jak by to možná udělal váš předchůdce Miloslav Machálek?
(zamračí se) Hladík v Teplicích přišel na hřiště pár minut předtím... Není řešením střídajícího hráče znovu vystřídat za to, že udělá chybu. Trenér Machálek měl v tomto občas štěstí, že se nebál rychle zasáhnout. Ve druhé lize do toho uměl „hrábnout“ po třiceti minutách, někdy po dvaceti. Hráči zpozorněli. Nevím, jestli se tohle dá praktikovat i v nejvyšší soutěži... Samozřejmě na to musíte mít (na lavičce) i kvalitu, abyste si mohli dovolit vyndat už po dvaceti minutách hráče, o kterém jste byli v týdnu přesvědčeni. Nejsem tak temperamentní typ trenéra, abych za chybu hned střídal.
Věříte víc trénování během týdne než koučování během utkání?
Myslím si, že to je trochu spojené. Nechci svoji práci v žádném případě srovnávat s prací trenéra Machálka, který je ve Zbrojovce podepsaný pod postupem do první ligy a neskutečně si ho vážím. Ale jde o to, že on měl k dispozici nás jako realizační tým a práci jsme dělali společně v tom duchu, že on rozhodoval a my jsme mu k tomu chystali servis. Momentálně jsem v pozici hlavního trenéra já, máme o jednoho asistenta méně, a proto neplním roli kouče, ale trenéra.
Byla by zbabělost to nevzít, říká o povýšení ve Zbrojovce trenér Dostálek |
Vnímáte rozdíl mezi rolemi kouče a trenéra?
Koučování zápasu je vrcholem celého týdne, ale je to jen těch konkrétních 90 minut. Vy potřebujete na ten zápas mužstvo nachystat, a tahle práce je podle mého názoru podstatně důležitější.
Nevěříte, že koučováním doženete, co se v týdnu nestihlo?
V dnešní době, kdy na stadionu nejsou lidi, je to pro nás jednodušší. Pokyny se k hráčům dostávají celkem snadno. Stejně jsou ale někteří hráči, kteří jsou zabednění jak berani, můžete na ně křičet desetkrát a oni tu hlavu na vás neotočí. Přitom to s nimi nemyslíte zle, chcete jen předat pokyn. To je někdy na zbláznění. Mužstvo se ale koučuje líp, protože je bez atmosféry všechno slyšet.
Je pro vás pro jaro důležité dostat na svoji stranu záložníka Ondřeje Vaňka, kterého chtěl už na jaře ve druhé lize trenér Machálek vyhodit z mužstva?
Nechci Ondru Vaňka vysazovat na nějaký piedestal nad ostatní. Je součástí týmu. Samozřejmě musí prodávat kvalitu, která v něm je a kterou od něho očekáváme. Je pro nás dost důležitým hráčem pro výstavbu útočných věcí. Potřebujeme po něm, aby byl ještě víc aktivní do finální fáze, protože to nám hrozně chybí. Máme za sebou sérii zápasů, v nichž jsme nedali gól, přestože jsme si vypracovali vynikající šance. Nemůžeme samozřejmě góly chtít jenom po hrotovém útočníkovi nebo po podhrotovém hráči a křídlech. Musí se do toho zapojit celé mužstvo a Ondra je jeho důležitým členem. Střelu má výbornou, má nadstandardní myšlení. My ho jen potřebujeme dokopat, aby byl víc tam, kde se rozhodují zápasy, tedy v šestnáctce nebo těsně před šestnáctkou soupeře.
Máte to s Vaňkem taky postavené tak, že ve Zbrojovce není hráčem na lavičku nebo na tribunu? Že buď bude hrát a bude hrát dobře, nebo v mužstvu nemůže být?
My jsme s Ondrou vedli rozhovor. Bavili jsme se o tom, jaká je moje vize směrem k němu, on mi řekl, jaké má on představy. Myslím, že se na tom shodujeme.
Ani on neskrývá, že je spokojený se změnou na místě trenéra Zbrojovky.
Tohle samozřejmě slyším nerad. Hráči musí respektovat toho, kdo je v ten moment jejich vedoucí, když to řeknu takhle. I pro nás je potom nepříjemné, když se musí řešit nějaké věci, které narušují chod celého týmu.
Co čekáte od Jiřího Texla, který přichází jako tvořivý hráč do středu zálohy a se Zbrojovkou už začal trénovat?
Už jsem předeslal, že chceme zvýšit konkurenci ve středové řadě. Jirka Texl je střední záložník.
