S dvojzápasem jste spokojený?
Lepší by bylo, kdybychom měli tři body, ale věděli jsme, že to bude náročnější, že Jablonec je kvalitní. Přesto se šance na výhru naskytla.
Jenže Greššák trestuhodně pokazil akci dva na gólmana.
Tam se zápas lámal. Tým by se ještě víc semkl, kdybychom dali do šatny v 45. minutě v oslabení na 2:0. Jako by se zalekl. Mohl to řešit jinak, natáhnout si to doprava. Ale to je fotbal. My jsme mohli na konci dostat gól na 1:2 a byli bychom bez bodu, zachránilo nás břevno.
Co jste řekl hráčům?
Klukům jsem poděkoval za výkon. Do zápasu jsme vstoupili dobře, vytvořili jsme si šance. Jablonec byl na nás ale nachystaný. Dobře nás zavřel v rozehrávce, zaměřili se na Jemelku, hodně to tlačili do Štěrby. Ale celkem jsme to zvládali. První poločas byl v pořádku až na chybu, co jsme udělali při červené kartě, stopeři otevřeli prostředek. Druhý poločas jsme se zatáhli do bloku, čekali jsme na šanci. Jednu jsme měli Vepřekem. Soupeř nás tlačil, ale hráčům nemám co vyčítat, i když jsme ztratili dva body.
Gonzálezovi ale vyloučení vytknete, ne?
Chyby tam byly. Mohl to pustit, Jemelka ho křižoval. González tam ale vůbec neměl být. Měl tam být stoper, nebo defenzivní záložník Greššák. Kde byli? Nasekali jsme několik chyb po sobě.
Váš tým ukázal v oslabení dobrý morál, vydal se na maximum.
Ale na začátku druhého poločasu jsme se zatáhli zbytečně hluboko, prostrkávali nám tam míče. Od 60. minuty jsme to trošku předsunuli, presovali jsme, získali jsme spoustu míčů a už to bylo lepší.
V sestavě jste po poháru podržel svého syna. Co pro něj rozhodlo před zkušenějším Sladkým?
Měli jsme dvě varianty: chtěli jsme celou sestavu překopat a dát odpočinuté hráče - Zahradníčka, Faltu, Sladkého, ale rozhodli jsme, že do sestavy, která hrála dobře, nebudeme chytat. Vyměnili jsme jen nemocného Breiteho za Greššáka.
A jak hodnotíte výkon syna?
Nechci hodnotit jednotlivé hráče. To si uděláme u videa.
Dvakrát vám nepomohlo video, i když rozhodlo správně, musela to být rána pro psychiku týmu. Jak jste s tím mohl pracovat?
Přál bych vám to zažít... Mužstvo musíte uklidnit. Všichni navíc cítili, že jsme neproměnili tu velkou šanci. Ale odhodlání bylo. Něco jsme si v šatně pověděli, jak couvneme do bloku. Mojmír Chytil nám udržel spoustu míčů, sklepl je, pracoval výborně. Od 60. minuty jsme i v oslabení kombinovali.
Dvakrát jste vymazali kanonýra Doležala. Chystali jste se na něj?
Neděláme přípravu přímo na hráče, ale na soupeře. Víme jeho přednosti, že je nebezpečný ve vápně, v hlavičkových soubojích, má dobré krytí míče. Vyhodnotili jsme si pohárový zápas a připravili se, ale to bylo vidět i na Jablonci, který to také předsunul a už nás nepouštěl tolik do rozehrávky. My máme ale vepředu dva kluky (Chytila s Julišem), kteří umí míč sklepnout a rozehrát. To je teď naše výhoda.
Jste také méně čitelní, jako trenér máte víc možností. Vnímáte větší konkurenci i na tréninku?
Ano, do poslední chvíle jsme čekali, jak to postavíme. V tomhle je to příjemné. Máme potom i střídání, můžeme mužstvo oživit.
A snít o finále českého poháru na svém stadionu. V semifinále hostíte Liberec, ideální stav?
Ideální stav to bude, až postoupíme. Je to padesát na padesát. Neberme to tak, že přijede Liberec a máme všechno v kapse. Přijede můj kamarád Hoftych, který se na nás těšil. Bude to vyrovnaný zápas, naše jediná výhoda bude domácí prostředí, to může rozhodnout. Každý má v hlavě, že finále by se mohlo hrát tady, každý jásá... Chtěli jsme hrát doma, je to jednodušší než hrát se Spartou nebo s Plzní, ale aby si nikdo nemyslel, že přijede Liberec a jsme ve finále. Za měsíc se navíc může stát spousta věcí.
