Každé utkání chceme zvládnout. Chceme sérii bez výhry konečně zlomit a dát nějaké góly. To si fotbalisté Slezského FC Opava opakují zápas co zápas. A nic.
„Věděli jsme, že s Příbramí musíme získat tři body, abychom se na ni dotáhli,“ řekl opavský obránce David Březina po remíze 0:0. „Uspět, bylo by to o něčem jiném. Tak jsme si to zase zkomplikovali.“
Opavští i po 19 kolech první ligy zůstávají poslední. Na ligové vítězství čekají třináct duelů, byť herně se protivníkům vyrovnají. Ani jednou vyloženě nepropadli.
„Furt se plácáme po ramenou, jak hrajeme skvěle, ale raději budu hrát naoko špatně a sbírat body,“ prohlásil třiadvacetiletý David Březina, který je jedním z osmi hráčů, kteří přišli Opavu v zimě posílit a zkusit ji vytáhnout ze sestupových pozic. V klubu je na hostování ze Žižkova do konce sezony.
Do sestavy se vrátil poté, co minule v Karviné (1:3) kvůli kartám i zranění chyběl. V předešlém kole s Brnem (0:2) ve 43. minutě po střetu s protihráčem tvrdě dopadl na záda a vyrazil si dech. Notně otřesený střídal.
Už jste v pořádku?
Jen ten den mě trochu bolela hlava, ale podle doktora jsem byl dlouho bez kyslíku, takže jsem potřeboval pauzu. Postupně mě trochu bolelo za krkem. Doktoři, fyzioterapeut i masér odvedli skvělou práci. Za to jim děkuji. Jsem zase připravený.
Fit však není Opava. Stále se jí výsledkově nedaří. Čím to je?
Je to pořád dokola. Chybí nám větší hlad, jít více gólům naproti. Souboje ve středu pole zvládáme, šance si vytváříme, ale schází nám drajv, který by to zlomil.
Jak těžké bylo hrát proti Příbrami, která se nedostala do šance, nestřílela a jen a jen bránila?
Trochu mě to, jak hráli, překvapilo. I úplný laik musel poznat, že přijeli bránit a čekali na brejk, chybu. Tu jsme neudělali. Bylo to těžké. Jen se ukázalo, že nedáváme góly.
Není to už psychický problém?
Hlavy jsme měli nastavené dobře. V tom utkání jsme měli jasně navrch. Šlo jen o to, abychom udrželi koncentraci a byli trpěliví, abychom se úplně nezbláznili a neudělali vzadu nějakou minelu, která by nám zápas zkomplikovala. My však hlavně musíme dávat góly.
Proti Příbrami jste k němu měl blízko i vy z přímého kopu, když brankář Kočí vyrazil míč z levého horního rohu.
Ten přímák byl z nějakých třiceti metrů. Pro gólmana to asi bylo nepříjemné, ale bylo to z dálky. Viděl dlouho, jak balon letí. V tom měl trochu výhodu.
Takže, jak tu střeleckou mizerii prolomit, když jste v minulých osmi zápasech ligy dali ze hry jen jeden gól?
Snažíme se všichni více střílet, jít gólům více naproti, i my obránci. V tom musíme pokračovat. Ale musíme si dávat pozor, abychom nedostávali laciné góly, protože pak to je pro nás těžší, jelikož se sami prosadit nedokážeme. Musíme hrát vzadu na nulu a pořád věřit, že se to zlomí. Věřím tomu, že to přijde. Už by bylo načase.
Trenérovi Radoslavu Kováčovi i manažeru Pavlu Zavadilovi chybí v týmu vůdci, kteří ostatní vyhecují a vezmou zodpovědnost na sebe. Vidíte to stejně?
Soudržnost týmu je dobrá, ale z mého pohledu nám chybí spíše nějaký zabiják, který dostane balon kolem vápna a má čtyři pět střel za poločas. Každý vnímá, že nedáváme góly, ale musíme to zlomit, protože už jsme... Musíme dotlačit balon do branky třeba pr...í.
Před sebou máte ještě 15 kol. Na patnáctou příčku znamenající záchranu ztrácíte pět bodů. Jak reálná je záchrana?
Nemáme nějakou velkou ztrátu. Zápasů je relativně furt dost, i když to ubíhá. Měli bychom si už ale přestat říkat před každým utkáním, že musíme... Je zbytečné se pořád pitvat v tom, proč nám to nejde. Je jasné, že nám stále něco chybí, jenže doufám, že brzy přijdeme na to, co.
