V prvním týmu rozjetých Hanáků je přitom pravý obránce, záložník či křídlo teprve měsíc a půl. "Je to super pocit. Doufám, že budu předvádět takové výkony, aby si mě trenér tady nechal," přeje si univerzál.
Jako střídající útočník naskočil Přikryl do dvou utkání, dohromady na třicet pět minut. Při výhře 4:0 nad Libercem na sebe upozornil drzým průnikem přes dva soupeře: u rohového praporku se vyhnul skluzu Papouška a elegantně se protancoval i přes Vulina. Diváci tleskali a ptali se: "Kdo je ten kluk?"
Přikryl Tomáš, rychlost a technika jsou jeho doména.
Ve středu v českém poháru pomohl krásnou střelou do šibenice vyřadit Hulín. "Snažím se být ofenzivní a stále zkoušet souboje jeden na jednoho. V tom si věřím," prozrazuje.
Kličkování ho zkrátka baví. Jenomže, byť za béčko a v dorostu nastupoval na pravém kraji obrany, na defenzivu často zapomíná, což mu trenéři vyčítají.
"Zatím u Tomáše vidím veliké rezervy v objemovém pohybu – málo práce směrem dozadu při presinkových situacích. V určitých fázích je schopen předvést svůj obrovský talent a zaujmout diváka, ale pro týmový výkon je to málo. Bude muset víc potrénovat," zdůrazňuje kouč Zdeněk Psotka. "Patří k největším talentům, kteří nejen v Olomouci, ale vůbec v republice jsou. Ale čekal jsem od něj větší pracovitost, větší houževnatost. Představoval jsem si od něj takového druhého Honzu Navrátila."
Přikryl, stejně jako další odchovanec Sigmy Jan Navrátil, obdivuje hru nejlepšího fotbalisty planety Messiho. Útočení mu je prostě bližší.
Mladík s roztomilou mezírkou mezi předními zuby si nečekané šance rozhodně váží. Ještě před půl rokem ho totiž trápilo vážné zranění – takzvané "skokanské koleno" čili chronické zánětlivé onemocnění, které se často vyskytuje především u basketbalistů.
"Bylo to docela vážné. Dlouho se nevědělo, jak koleno léčit. Pořád se mi to vracelo. Naštěstí je to už dobré," oddychl si.
Teď si Přikryl může plánovat, jak se "proskáče" do základní sestavy Sigmy a nebojácnými kousky nadchne publikum.
