Díky tomu patří k nejlepším hráčům Brna, tři góly už dal, další dva připravil. A posměšky z tribun nahradil uznalý potlesk. Velký fotbalový válečník Besta však mimo hřiště zůstává skromným mužem. "Já jsem rád, že mám vůbec místo v základní sestavě," říká čtyřiadvacetiletý útočník.
Povězte, máte nyní životní formu?
To nevím. Teď se mi zrovna trošku daří, ale to se může během jednoho zápasu otočit.
Užíváte si aspoň ty poslední týdny?
Já to nijak nevnímám. Určitě jsem rád, že se mi daří. Ale jak říkám, momentální forma je taková, ale za měsíc může zase být všechno jinak.
Cítíte aspoň určité zadostiučinění? V Brně jste si prošel i složitými časy.
Takový je prostě fotbal. Jednou jste dole a jednou nahoře. Proto je třeba k tomu přistupovat pořád stejně, protože nikdy nevíte, kdy se do toho dostanete.
Vy už v Brně kroutíte třetí sezonu. Přitom hned na začátku té první na vás trenér Kotrba křičel, ať se vrátíte zpět do Púchova. Vzpomínáte?
Ano, lítal po kabině a řval na mě, že mě pošle zpátky do Púchova. Bylo to takové divné.
A co se mu na vás nelíbilo?
Hráli jsme nějaký přátelák s Polákama a o poločase jsme prohrávali dva nula. Tak vletěl do kabiny a začal tam vyvádět.
Vzal jste si z toho incidentu něco? Třeba to, že jste se obrnil?
Hlavně jsem si z toho tolik nedělal (smích).
Další krizové období jste si prožil ještě na podzim 2005 poté, co jste dal Mostu gól rukou a nepřiznal to . Zachoval byste se nyní jinak?
Určitě. I když si myslím, že se to tehdy zbytečně nafukovalo. Ale svůj trest jsem za to dostal a dál už bych to nerozebíral.
To jsem ani nechtěl, spíš mě zajímá, jestli vás to třeba v něčem poučilo, nebo vám to jinak pomohlo?
Určitě mě to posílilo, protože ten mediální tlak a ty věci okolo, toho bylo celkem dost. A já jsem se z toho dostal, takže mě to určitě posílilo.
Dával vám to pak někdo najevo?
Ani ne, asi jenom diváci v Mostě. I teďka nedávno na mě pokřikovali: Besta ven.
|
Aleš Besta Narodil se 10. 4. 1983, s fotbalem začínal v Hrabůvce. Poté působil v Baníku Ostrava, kde se ale neprosadil, a hostoval na Slovensku v Žilině a Púchově. Odtud v létě 2005 odešel do Brna. V jeho dresu se nejprve "proslavil" aférou ze zápasu proti |
Vy jste ale velký bojovník, kterých v Česku moc neběhá. Kde se ve vás bere taková zarputilost a energie?
To asi musí mít člověk v sobě. A hlavně chci každý zápas vyhrát, já úplně nesnáším prohry.
Nevadí vám, když někdy vidíte, že někteří vaši spoluhráči nebojují na maximum, zatímco vy do hry dáváte víc než sto procent?
Já to beru tak, že každý na hřišti má svůj úkol. Někdo umí dávat góly a finální přihrávky, někdo musí bojovat. Já musím bojovat, a když k tomu přidám něco navíc, tak je to jenom nadstavba. Na té bojovnosti mám svoji hru postavenou.
Jenže letos na podzim k tomu přidáváte i dřív nevídané technické kousky. Někteří fanoušci už vás dokonce nazývají Brazilec Besta. Kde se to ve vás vzalo?
Ani nevím. Prostě mi některé věci vychází. Já jsem za to rád a doufám, že to bude pokračovat.
Pracoval jste na tom v létě? Protože spoustu lidí vaše letošní finesy opravdu hodně překvapují.
No já jsem změnil polohu, místo kraje teď hraju v útoku, kde mi to víc sedí. Mám tam víc prostoru a víc času se vydýchat, takže můžu jít naplno dopředu. A v tom je, myslím si, moje hlavní síla, ve hře dopředu.
Technické triky jste tedy nepiloval?
To ne. Ono to souvisí se vším. Když se člověku daří, tak jde sebevědomí nahoru a víc si na hřišti dovolí.
Takže hlavní zásluhu na vašich nynějších výkonech má to, že vás trenér Uličný posunul ze zálohy na hrot?
Tak on mi hlavně řekl, že nejsem záložník. To si zrovna až tak nemyslím, podle mě můžu klidně hrát i z toho kraje. Ale momentálně hraju v útoku a jsem rád, že vůbec mám místo v základní sestavě.
Takže se cítíte stejně útočníkem jako záložníkem?
Já se cítím tak, že kam mě trenér postaví, tam budu hrát. Ale momentálně mi to víc sedí v útoku, protože tam víc pomáhám mužstvu.
Pomáháte mu opravdu hodně, letos jste dal už tři góly. Předloni jich bylo dokonce pět, ale v poslední sezoně naproti tomu jen jeden. Proč vám tolik nevyšla?
Tak minulou sezonu jsme hráli dost zezadu, hlavně na nulu vzadu. Tím pádem jsme museli my na krajích hodně bránit a nedostávali se k zakončení. Nějaké šance i tak byly, ale prostě mi to tam nepadlo. Neměl jsem takové štěstí.
Takže nyní se asi celému mužstvu hraje lépe, když má za cíl evropské poháry a hraje útočněji...
Určitě. Ty poháry by si chtěl každý zahrát. Já jsem to zažil v Žilině, kde jsme hráli Pohár UEFA, a je to úplně něco jiného, super pocit. A já doufám, že se nám to teď v Brně podaří vykopat.
Věříte, že na to mužstvo má? Jak jste vlastně přijali, že vedení klubu před začátkem sezony vyhlásilo jasný cíl skončit do 3. místa? Mnozí to považovali za příliš vysokou metu.
No právě. Já nejsem moc zastáncem toho, že se už před sezonou něco vyhlašuje. Já jsem spíš zastáncem toho, že se má útočit pomalu a potichu. Takhle veřejně by se nám to taky nemuselo moc vyplatit.
Prozradíte na sebe, co je vedle fotbalu vaše největší záliba?
Moje největší záliba je, že když je hezké počasí, tak hodně chodím na ryby.
To by do vás možná člověk neřekl, na hřišti jste takový hodně emotivní typ. Uklidňuje vás rybaření?
Hlavně tam chodím s kamarády, se kterými probíráme úplně jiné věci než fotbal. O tom se skoro nebavíme. Takže chodím do přírody odpočívat a relaxovat.
 Brněnský fotbalista Aleš Besta. |
