Tomáši, kolik si toho pamatujete ze zápasu?
Moc vám toho neřeknu. Z prvního poločasu skoro nic. Jen si matně vzpomínám, jak jsem jednou uháněl na Řepku a pak snad fanoušci skandovali moje jméno. Mám výpadek. Najednou jsem se podíval na tabuli a tam byla 42. minuta. Vůbec jsem nevěděl, která bije.
Takže Kladrubského zákrok si nevybavíte?
Ne. Kluci mi vyprávěli, že mě kopnul do obličeje, měla to být penalta. Mám rozbitý ret.
Křištálová lupa Kladrubský se hájil, že jako první zasáhl míč.
To musí vědět on. Pokud to říká a má svědomí čisté, nic proti tomu. Ale i tak měl asi nohu hodně vysoko.
Byl jste otřesený, přitom jste o přestávce nevystřídal. Proč?
Kluci říkali, ať jdu dolů, úraz hlavy není sranda. Ale já se na tenhle zápas těšil půl roku. Na Spartě jsem prožil skoro celý život. Teď si musím pustit video, abych věděl, jak jsem vlastně hrál.