„Zlín mě oslovil, jestli bych se přijel podívat a něco odtrénoval. Dorazil jsem ve středu a už tady zůstanu,“ povídal Jeřábek po sobotním přípravném zápase se Sigmou Olomouc.
Táhlo vás to domů?
Byl jsem otevřený všemu. Jsem rád, že můžu být zpátky v Česku, že tady budu zase hrát na nejvyšší úrovni. Těším se, že Zlínu pomůžu k záchraně a ligu udržíme.
V Michalovcích vám to ale fotbalově sedlo, ne?
Odehrál jsem tam dobrý půlrok. Předem jsme se dohodli, že tam půjdu na půl sezony. Tak byla nastavená i smlouva. Chtěl jsem se dostat zpátky do tempa s tím, že pak uvidím. Mohl jsem pokračovat, ale Michalovce jsou trochu z ruky.
Vrbova premiéra se Zlínem skončila nerozhodně, v přípravě remizoval se Sigmou |
Hrálo roli, že leží kousek od hranic Ukrajiny, kde zuří válka?
O té tam nebylo slechu. Tohle roli nehrálo. Byli jsme jediný mančaft na východě Slovenska, cestování jsme měli složitější. Na každý zápas jsme jezdili pět šest hodin autobusem. Po fotbalové stránce jsem si to v Michalovcích užíval.
Prý je slovenská liga techničtější než česká?
Je to pravda. Když se mě kluci ptali, jaká je slovenská liga, tak jsem jim odpovídal, že je asi fotbalovější. Hráči chtějí hrát víc s míčem, není v ní tolik soubojů jako v české. Je tam hodně technických zahraničních hráčů. V Michalovcích to bylo padesát na padesát, já jsem se počítal za Slováka.
Měl jste jiné možnosti než Zlín?
Chtěl jsem mít o budoucnosti co nejdříve jasno. Loni jsem čekal a pak se to úplně nevyplatilo. Zlín byl nejrychlejší, tak jsem tady.
Co vás napadlo, když jste se dozvěděl, že Zlín trénuje Pavel Vrba?
Když to přeženu, tak když mi manažer volal, že mám jít za panem Vrbou na Letnou, tak jsem si řekl, to bude asi Sparta. (smích) Je to špičkový trenér. Za posledních deset let byl vyhlášený nejlepším českým trenérem. Těším se, že budeme ve Zlíně spolupracovat.
Tkáčův návrat se blíží. Zlínská kometa už se hlásila na startu přípravy |
Co od vás čeká?
Bavili jsme se první den. Pak šly tréninky rychle za sebou, v sobotu zápas. Bude dost času probrat, co ode mě očekává, třeba na soustředění na Maltě.
Jak vzpomínáte na vzájemné zápasy se Zlínem?
Vždycky to byl nepříjemný soupeř. Vybavuji si, když tady hráli v útoku Beauguel s Poznarem, měli výšku. Než jsem odešel z české ligy, pohybovali se většinou nahoře. Podzim měli obvykle hodně silný a pak jim na jaře docházely síly.
A teď bude hrát Zlín o záchranu.
Je to klišé, ale budeme muset jít zápas od zápasu. Před námi je určitá propast, ale musíme koukat i za sebe. Bude to těžké, ale to každý ví.
Vachtang Čanturišvili ze Zlína (vlevo) a Tomáš Zlatohlávek z Olomouce v souboji o míč.
Koho ve Zlíně znáte osobně?
Hrál jsem s Martinem Fillou, Robertem Hrubým, Markem Hlinkou. Asi bych jmenoval i více kluků, ale s nimi nejvíce.
Už za tři týdny startuje liga. Vyhovuje vám krátká příprava, nebo byste potřeboval delší čas na sehrání?
Jsem rád, že nebude tolik dvoufázových tréninků a běhání. Odpoledne jsme měli silovou část, běhání, ale dopolední část na hřišti všechno s míčem. To bylo super.
Byt už máte?
Ještě ne. Bylo to moc rychlé. Zůstal jsem na hotelu. Až se vrátíme z Malty, budu to řešit. Našel jsem si bydlení v Kazachstánu i v Michalovcích, tady to bude v pohodě.
Jak vzpomínáte na Kazachstán?
Byla to exotika a velká zkušenost. Byla tam spousta zajímavých hráčů u nás v týmu. I trenérů – za rok se vystřídali čtyři. Odehrál jsem prakticky všechno, mimo pár zápasů kvůli kartám. Poznal jsem jiný svět.
A jeden rok v Asii stačil?
Byl jsem v Kazachstánu i ve špatné době, když řádil covid. Prakticky celý rok jsem tam žil sám, což bylo docela těžké. Asi bych tam hrál, ale třeba za nějaký čas.
Ve Zlíně se zdržíte jak dlouho?
Je to na delší čas. Samozřejmě prvním předpokladem je, že udržíme ligu. Proto jsem sem přišel.
