Když Jiří Jarošík v létě 1997 přicházel do Liberce na dvouleté hostování ze Sparty, bylo mu pouhých 19 let. V kabině se tenkrát potkal s reprezentačním brankářem Ladislavem Maierem nebo legendárním argentinským kanonýrem Leandrem Lazzarem, mužstvo vedl trenér Jiří Štol.
„V kabině byla tenkrát skvělá parta a starší kluci mě na začátku kariéry všechno naučili, za což jim budu vždycky děkovat. Třeba tehdejší spoluhráči Láďa Maier nebo Luděk Klusáček mi už teď k trenérskému angažmá v Liberci gratulovali,“ říká nový liberecký asistent. „Liberec jsem vždycky sledoval, byl jsem tady i na vojně. Slovan mi dal šanci na začátku kariéry a jsem rád, že mi teď dává šanci i podruhé.“
Mezi prvním a nynějším Jarošíkovým angažmá v Liberci uplynulo téměř dvacet let. Během nich vysoký záložník či obránce získal neuvěřitelných osm mistrovských titulů - v české, ruské, anglické a skotské lize.
Vrcholovou kariéru ukončil v létě 2015 ve druholigovém španělském týmu Deportivo Alavés. „Pak jsem si dal rok pauzu, ale u fotbalu jsem chtěl zůstat, protože mě vždycky naplňoval. Jsem rád, že jsem dostal nabídku od Michala Horňáka do sparťanského béčka. Tam jsem strávil rok a teď přišla příjemná změna,“ popisuje 40letý začínající trenér.
Když dostal nabídku od o tři roky mladšího kolegy od sparťanské mládeže Davida Holoubka, jestli by mu nešel dělat asistenta do ligového Liberce, byl Jiří Jarošík ještě na dovolené. Nová možnost ho dost překvapila. Přihlásil se totiž na studium trenérské licence a myslel si, že ho absolvuje ve Spartě. „Ale moc jsem se nerozmýšlel. Bude to pro mě velký skok a moc se těším, juniorské týmy jsou přece jen něco jiného. Liberec navíc hraje nahoře a má kvalitní kádr.“
Už po roce trenérské práce se tak Jiří Jarošík vyšvihl do nejvyšší soutěže, byť zatím jako asistent. V Liberci se o tuto roli bude dělit s Miroslavem Holeňákem, novým trenérem brankářů je další velká postava libereckého fotbalu Marek Čech. „Jsem na začátku trenérské kariéry, ale v budoucnosti bych si to rád zkusil i na místě hlavního trenéra,“ řekl Jarošík. Inspirovat ho může třeba rychlá kariéra Jindřicha Trpišovského, který si v Liberci v uplynulých sezonách udělal takové jméno, že po něm nyní sáhla pražská Slavia.
Jedno se v Liberci za tu dlouhou dobu, co zde nebyl, nezměnilo. „Je to rodinný klub, což je jedině dobře. Je to lepší, než když se kolem motá padesát lidí a nemá to hlavu ani patu,“ podotkl nový liberecký asistent.
Dnes Jiří Jarošík vyráží s fotbalisty Liberce na kondiční soustředění na Kypr. „Tam budeme mít dost času si říct, jak přesně si u týmu rozdělíme úkoly,“ plánuje Jarošík.
