„Byly tam určité změny, chtěli jsme, aby to bylo ve větší intenzitě, což absolvovali velmi dobře,“ chválí je emotivní trenér. „Je to takový můj charakteristický rys, protože jsem možná trošku víc energičtější než někteří trenéři. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, nicméně je to můj základní projev. Myslím, že pro hráče je lepší, když trenéra slyší, než když ho neslyší.“
Hráči si změnu trenéra pochvalují. Někteří mimo záznam, útočník Juraj Halenár po prohraném, ale kvalitním výkonu s Mladou Boleslaví pak veřejně. A nečekaně otevřeně.
„Všechno je to o tréninku, záleží na tom, jaký je tréninkový proces a jak se v něm maká. Řekl bych to tak, že rovnice je jednoduchá: jaké jsou tréninky, je potom i zápas. Když člověk netrénuje, těžko může očekávat, že v zápase podá stoprocentní výkon. Zlepšilo se to. Je to na nás vidět, i chuť je větší.“
A pokračoval: „Od té doby, kdy přišel nový trenér, je to diametrálně odlišné. Je to vidět i na naší hře. Toto mužstvo nepatří tam, kde je teď.“ Co konkrétně se u třináctého týmu ligy změnilo? „Je to impulz. Každý se zaměří na sebe a začne tvrdě pracovat,“ přidá Halenár obvyklou formulku o novém koštěti, co zprvu dobře mete.
„Jaké jsou tréninky, je i zápas“
Tréninky jsou teď náročnější ve větším tempu? „Přesně. Vše je hlavně o rychlosti, větší dynamice i chuti do tréninku. Zodpovědnost hráčů je úplně jiná, než jaká byla předtím.“
Jsou to sice slova otevřená, ale od hráče, jenž pod Kalvodou přestal nastupovat, můžou být i zhrzená. Ovšem spoluhráč Jakub Petr, jenž se těšil z důvěry Kalvody i nyní Jílka, dodává: „To je na delší povídání. Všichni vidí, že jedeme jeden za druhého, nikdo nic nevypustí. Ze hřiště odcházíme úplně na káry, v tom je asi největší změna.“
Copak neměl Kalvoda tým na své straně? Copak jeho tréninky nebyly náročné? Nebo hráče nudily? „To nebudu komentovat,“ nechce se trenérský matador pouštět do přestřelky přes noviny. „Ale ani jednou za mnou nepřišel hráč s tím, že by chtěl na tréninku něco změnit.“
Není tedy chyba u hráčů, že pod Kalvodou neměli tak profesionální přístup a teď je jejich zodpovědnost úplně jiná, jak tvrdí Halenár? „Neříkám, že to nebylo za trenéra Kalvody, ale nový trenér přinesl nové prvky do tréninku a ukazuje se, že je to dobré,“ opakuje zkušený Slovák.
Kalvoda patří do starší trenérské školy, má kupu poznatků z praxe profesionálního hráče, na rozdíl od nejmladšího ligového kouče Jílka, jenž je zase progresivní a učí se moderním prvkům.
Kalvoda, někdejší hráčská ikona Olomouce, vrátil Sigmu po sestupu do ligy, ale často tým za nevyrovnané výkony veřejně ostře kritizoval, čímž však kritizoval i sebe, neboť herní projev je trenérovou vizitkou. I to, jestli mužstvo stojí na jeho straně, či nikoli, třeba i z povrchních, avšak platných zákonitostí fotbalové kabiny.
Kalvoda neskončil v Olomouci ve zlém, jednoznačně jí pomohl, ač po postupu to herně i výsledkově drhlo.
„Já jsem moc rád, že tady Leoš působil a vrátil nás do první ligy, to není jednoduché. Za práci mu můžu jenom poděkovat,“ loučil se s ním šéf klubu Josef Lébr. „To, že se vstup do sezony nepodařil a bylo potřeba udělat změnu, je věc druhá. Taky jsem doufal, že bodů bude víc a nebudeme k tomu muset přistoupit. Nedělám to rád. Je to nepopulární krok. Leoš tady byl rok a kousek, není to úplně krátká doba, ale není to zrovna doba, co bych chtěl, aby trenéři vydrželi.“
Výměna však byla nezbytná a zdá se, že obrozené Sigmě (rozumějte hráčům) svědčí. Hrají pohlednější kombinační fotbal, ale hlavně na hřišti nic nevypustí, a jak zmínil Petr: odchází z něj úplně na káry. A to je asi ta největší změna.
Nemá smysl přemítat nad tím, zda platí rovnice, že hráči dělají trenéra, nebo naopak. Trenér je šéf. Dokud se podřízeným nezprotiví.
