V neděli se trefil popatnácté v sezoně, pošesté v dresu Plzně, kam v zimě přišel ze Zlína.
A na místě je otázka: Kde by Viktoria byla, nemít na hrotu francouzského čahouna?
Zřejmě ne dva body za Slavií a zpátky ve hře o titul. Tam ji vrátil pravě Beauguel: hlavičkou z 85. minuty zápasu s Jabloncem, kterou zařídil šťastné vítězství 2:1.
Znovu ukázal, že je na něj spoleh. I když si s sebou do Plzně nesl pověst náladového hráče, se kterým není snadné vyjít, zatím Viktorii vrací důvěru.
Nevypustí souboj, pere se o každý balon a lepí mu to: podobně jako na podzim 2014, kdy coby neznámý do ligy vtrhl a zaujal.
Vypadalo to, že Dukla v něm našla poklad. Gólové kladivo na hrot.
„Trenér Kozel měl tehdy požadavek přivést kvalitního gólového útočníka. Klasickou devítku,“ vybavuje si Günter Bittengel, sportovní ředitel Dukly, který na Beauguela dostal tip od nizozemského manažera. „Moc času jsme na to neměli, ale viděli jsme ho na pár videích z nizozemské ligy. Dohodli jsme se, že ho zkusíme v přípravě, a on dal v prvním zápase čtyři góly. Hned jsme podepsali smlouvu.“
Z Waalwijku, kde nehrál pravidelně, přišel zanedbaný, chyběla mu kondice. Ale i tak bylo znát, že v něm něco je.
I když měří bez čtyř centimetrů dva metry, umí zrychlit krok. Míč mu neodskakuje, umí se zapojit do kombinace, soupeři od něj odpadávají a ještě si ví rady před brankou.
Takových není nikdy dost!
Jenže po povedeném půlroce se pohádkový příběh zašmodrchal. Zbytečně: při exhibičním zápase na vesnici, v rámci projektu Kopeme za fotbal, si francouzský objev utrhl vazy v kotníku.
„Od té doby to nebyl on. Zranění ho trápilo dlouho. Když už nastoupil, moc se mu nedařilo,“ vzpomíná Bittengel. „Tvrdil nám, že má v Marseille výborné fyzioterapeuty, k tomu se přidaly rodinné problémy, často létal domů. Najednou bylo všechno takové roztříštěné, už to bylo spíš oboustranné trápení.“
Dukle začala docházet trpělivost, protože Beauguel se na fotbal nesoustředil tak, jak by se slušelo. Čím dál častěji žádal o den volna navíc, a když ho dostal, vrátil se ještě o den později a dostal pokutu. Kdyby dál dával góly, leccos by se dalo prominout, ale...
Na jaře se trefil už jen jednou.
V následujících dvou sezonách dohromady dvakrát.
A to bylo zoufale málo - očekávání se nepotkávala s realitou.
„David je moc milý, přátelský kluk. Ale vysledovali jsme u něj, že má občas sklony k pohodlnosti: hlavně ve chvíli, kdy cítí jistotu,“ popisuje Bittengel. „První půlrok šlapal jak hodinky, byli jsme s ním spokojení. Uměl za to vzít, hrál výborně a zlepšoval se. Ale pak se projevilo, že povahou není úplně rafan. Nezakousne se, když nemusí.“
Jean-David Beauguel z Plzně (uprostřed) se proplétá mezi dvojicí protihráčů z Bohemians.
Stejnou potíž řešili s Beauguelem i ve Zlíně, který mu dal novou šanci. I minulou sezonou se protrápil, brzdila ho zranění i matná forma.
„Pořád leží na lehátku a někdo ho ofoukává, protože ho neustále něco bolí,“ vztekal se trenér Vlastimil Petržela. „Pokud takový chlap nemá v těle sílu, je to trapné.“
Jenže znovu se ukázalo, že když o něco jde, Beauguel do toho umí šlápnout. V posledním kole hattrickem zničil Liberec a od Petržely si vysloužil svéráznou pochvalu: „Říkal jsem mu před zápasem, že dá dva góly. A on ten pitomec dal tři!“
Pokračování? Devět gólů za podzim, konec smlouvy, přestup do Plzně, která hledala náhradu za zraněného kanóna Krmenčíka. A jarní jízda, která klidně může skončit titulem: s výrazným Beauguelovým příspěvkem.
Trefil tři body proti Ostravě. Předtím dvěma brankami během deseti minut pomohl porazit Bohemians. V úvodu jara zařídil bod proti Mladé Boleslavi, jistil i veledůležité vítězství nad Slavií.
A v neděli další klíčový gól, který Viktorii vrací do hry o trůn.
„Prostředí v Plzni mu svědčí. Je tam tlak, konkurence, hraje se o titul, to přesně David potřebuje,“ usmívá se Bittengel. „Posunul se, je odolnější, už se tolik nevzteká a zapracoval i na kondici. Držím mu palce, vždyť u nás odvedl kus práce.“
Teď ji odvádí pro Plzeň. Další šichta je na programu v neděli, hit jara proti Slavii.
A když o něco jde...
