Při vašem televizním rozhovoru bezprostředně po páteční výhře Ostravy nad Spartou jste mnohým připadal až provinile. Jako by vás mrzelo, co jste tím výsledkem svému budoucímu zaměstnavateli způsobil.
"To není pravda. Kdo mě zná, dobře ví, že nejásám po žádném běžném vítězství. A pro mě i pro Ostravu to byl zápas jako každý jiný. Pravda, sparťané tou porážkou ztratili hodně, ale proč bych se měl škodolibě radovat. Takže jsem zachoval klid a rozvahu. A s tím mým budoucím zaměstnavatelem, to zase jen spekulujete.
Jenže není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Připusťme, že jste pro Spartu opravdu nejžhavějším kandidátem. Nemáte v tom případě obavy, aby nakonec všechno nebylo jinak? Podobně, jako když jste byl koncem loňského největším kandidátem na post trenéra národního mužstva.
"O mých údajně největších šancích stát se trenérem reprezentace jsem se dozvídal z novin, stejně jako teď o šancích být ve Spartě. Obojí je záležitostí veřejného mínění, které nijak neovlivňuju a nevytvářím. A obavy nemám, protože jsem přesvědčen, že nějaká zajímavá práce se pro mě vždycky najde."
Nelitoval jste, že jste se nakonec reprezentačním trenérem nestal?
"Možná bych to neměl říkat, ale za atmosféry, která kolem národního mužstva a ve svazu panovala, jsem toho nakonec nelitoval. Říkal jsem si něco špatného pro něco dobrého, život jde dál. Prostě jsem si na téhle trenérské funkci nijak nezakládal. Kdyby ano, mohl jsem nějakou iniciativu vyvíjet, mohl jsem chodit po různých lidech a slibovat. Řekl bych, že pak by to bylo jiné. Jenže to já nikdy nedělal, protože podle mého soudu to k tomu nepatří."
Kontaktoval vás už někdo ze Sparty?
"Na to nebudu odpovídat."
Takže kontaktoval?
"Neodpovídám."
Co tedy vaše avizované angažmá v bratislavském Slovanu. Tomuto klubu jste příslib dal, což jste v zimě veřejně přiznal.
"Už koncem prosince k jisté dohodě mezi mnou a Slovanem došlo. Neříkejme teď, co kdo na té předběžné dohodě porušil, ale faktem zůstává, že Slovan je ve hře pořád."
A existuje i možnost, že byste pokračoval v Ostravě?
"Existuje."
Sparťanský šéf v minulých dnech prohlásil, že záležitost nového trenéra bude řešit až po skončení ligy. Neznervózňuje vás to?
"To by bylo to poslední, co by mě znervózňovalo. Co vyjde, to vyjde. Jak už jsem říkal, nemám strach, že bych v létě zůstal bez práce."
Jak vzpomínáte na svůj prosincový vyhazov ze Sparty v roce 1995?
"Nic příjemného, ale zároveň cenná zkušenost. Bylo to složitější, než se na první pohled zdálo. Sparta tehdy za šéfa Macha prožívala finanční kolaps, což se v klubu proijevovalo na každém kroku. Byli na odchodu nějací hráči, my prohráli poslední kolo v Plzni, kde se proti nám spikli všichni, kterým tenkrát Sparta byla trnem v oku. Ano, vidím to jako dnes, byl to podivný zápas. Tím pádem jsme na vedoucí Slavii ztráceli pět bodů. Ale ten den, co po mně nastoupil Petržela, jsem ještě skoro celé dopoledne jednal s Machem, který to chtěl vzít zpátky. Jenže to už nešlo."
A jak by se vám zamlouvala dnešní, finančně zdravá Sparta?
"Tady se odpovědi taky radši zdržím."
