Plzeň dominovala, dva góly vstřelil Čermák |
S Plzní získal Hubník tři tituly, pomohl ji dotlačit do Ligy mistrů. Nosil kapitánskou pásku.
Přestože v poslední době moc nehrál a po problémech s palcem na noze vypadl ze sestavy, budou na něj na západě Čech vzpomínat jen v tom nejlepším. Až přijede v olomouckém dresu, dočká se potlesku, to je jasné.
Jak jste si užil loučení a poslední minuty za Plzeň?
Hrálo se mi dobře. Věděl jsem, že do hry v průběhu půjdu a byl jsem nachystaný. I když v hlavě jsem to pořád měl, že jde o posledních třicet minut. Zvládl jsem se rozloučit na hřišti, což je to nejdůležitější. Něco neskutečného. Nečekal jsem, že to bude až takové. Nejsem rád středem pozornosti, ale nějak jsem to ustál.
Po konečném hvizdu jste okamžitě dostal do ruky mikrofon. Jak složitě jste hledal slova?
Bylo to náročné. Měl jsem chuť už zvednout mikrofon a něco konečně říct, ale stadion pořád tleskal. Nakonec jsem ze sebe dostal něco, co jsem ani nechtěl. Byly ve mně emoce. Ale jsem rád, že jsem mohl poděkovat. Fanouškům, hráčům, vedení i celému realizačnímu týmu.
Na jaký moment budete ze svého působení ve Viktorii nejraději vzpomínat?
Vypíchl bych dva. Postup do Ligy mistrů a první titul. Všechno, co člověk zažije poprvé, je nezapomenutelné.
Plzeň - Liberec 4:0 |
Chystáte ještě nějakou rozlučku se spoluhráči?
Nic speciálního. Máme akorát nějaké sezení s vedením týmu a společnou večeři.
Poslední vteřiny na trávníku jste ale strávil symbolicky. Vyměňoval jste si přihrávky s Davidem Limberským, jedním z posledních veteránů ve Viktorii.
Limba ten moment pochopil a věděl, že tu něco končí. Věděl, že už bude přihrávat jenom mně, a mně to bylo taky jasné. Jsem rád, že poslední dotyky s míčem jsme měli takhle mezi sebou.
