Vedení klubu přitom dlouhou dobu ujišťovalo, že s několikaletým kapitánem týmu počítá i nadále. Měl se stát hrajícím asistentem v juniorce. Ta možnost ale padla.
"V určitých věcech jsme se neshodli se sportovním ředitelem Jinochem a nebylo možné, abychom dál spolupracovali a denně se vídali. On sice pár dní poté taky odešel, ale Slovácko už se neozvalo. Víc se k tomu vyjadřovat nechci. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím vyrovnal a nechci si to prožít znovu,“ povídá posmutněle a je znát, jak s ním stále cloumají emoce.
Ve Slovácku jste byl dlouho kapitánem, čtyři roky pilířem obrany. Nejste zklamaný z takového konce?
Jsem hodně zklamaný. Na éru Synotu i Slovácka se nedá zapomenout. Ale život jde dál, teď se přede mnou otevírá další kapitola. A jsem přesvědčený, že tu s názvem český fotbal mám už napořád za sebou a na její závěr chci co nejrychleji zapomenout.
Jan Palinekfotbalový obránceDatum narození: 13. února 1969 (dosud nejstarší hráč 1. ligy) Ve Slovácku od 1. února 2002, od 1. července 2006 bez angažmá Počet ligových zápasů: 335 Počet ligových branek: 13 Počet žlutých karet: 49 Počet červených karet: 4 Fotbalová kariéra: Přerov (1977 89), Ostrava (1989), VTJ Tábor (1989 - 91), Ostrava (1991 - 93), Drnovice (1993 - 95), Brno (1995 01), Slovácko (2001 - 06). |
Když loni na podzim přišel trenér Levý, poslal vás na hřiště jen do prvních tří zápasů, pak jste nedostal žádnou šanci... Ani minutu. Překvapilo vás to?
Mluvili jsme spolu v zimě, kdy mi naznačil, že nebudu dostávat moc příležitostí. Ale že na trávník nevyběhnu ani na minutu, to mě trochu překvapilo. Ale takový je život.
Jak jste se s tím vyrovnával?
Makal jsem pořád dál, to ostatně potvrdí i trenér. Byl jsem sice zklamaný, ale o nějakých naschválech nebo trucování nemůže být řeč. Udržoval jsem se ve formě, čtyři zápasy odehrál za béčko. Do poslední chvíle jsem věřil, že budu pokračovat. O to byly pro mě poslední dny tvrdší.
Cítíte, že v 37 letech ligovým útočníkům nestačíte?
Vůbec ne. Jsem naprosto v pohodě, poslední měsíc jsem trénoval individuálně a byl bych dál připravený naskočit.
Byl jste nejstarším ligovým hráčem, ale třeba o dva dny mladší Horst Siegl v minulé sezoně nastřílel za Most devět branek. Spoustu lidí jeho výkony překvapují. Vás taky?
Pořád tvrdím, že na věku vůbec nezáleží. Nejen 37letí hráči, ale i mnohem starší, mohou být důstojným partnerem mladších kolegů a navíc je převyšovat zkušenostmi, které jsou k nezaplacení.
Každopádně se zdá, že jste moc stál o to, abyste v klubu zůstal. To pro vás Slovácko tolik znamená?
Přirostlo mi k srdci. Lidmi ve městě, fanoušky klubu, atmosférou v Uherském Hradišti. Slovácko se stalo mým pověstným druhým domovem. O to víc mě mrzí, jak to dopadlo.
Nebylo to jen jedno z mnoha vašich ligových působišť?
Každé mé angažmá mělo něco do sebe, na co budu vzpomínat do konce života. Ve Slovácku, tehdy ještě Synotu, byla cítit velká euforie z přechodu na nový stadion. Na něm jsme pak zažívali krásné atmosféry v zápasech před vyprodaným hledištěm. To bylo něco nádherného. Cítil jsem, že to bude můj poslední klub, ale věřil jsem, že mu budu moct ještě dál určitým způsobem pomoct. Škoda.
Necítil jste už v době, kdy klub vlastnila rodina Valentů, že jste nedokázali naplnit ambice, jaké tehdy Synot měl?
(důrazně odpovídá) Zůstávám přesvědčený, že kdyby nedošlo k odvolání trenéra Jarolíma a klub pokračoval stejným směrem, do dvou let by se na Slovácku určitě hrály evropské poháry, minimálně Pohár UEFA.
Obraně Slovácka teď pevnou rukou vládne Jan Rajnoch, který přišel coby neznámý záložník z druholigových Bohemians. Jste pyšný, že vedle vás vyrostl v jednoho z nejlepších stoperů v lize?
Určitě to necítím jako výsledek mé práce. On byl nadějný už před příchodem k nám. Jestli jsem mu přece jen pomohl poskočit v kariéře o trochu výš, jsem rád. Ale zásluhy na jeho výkonech si nedělám. Teď se mi zdá, že už mu Slovácko začíná přerůstat přes hlavu, potřeboval by změnu, jít za lepším. To je ale jen můj dojem, záleží na něm.
Od léta mají dostat ve Slovácku větší prostor odchovanci Fotbalové akademie i další mladící z druhé ligy. Je to cesta, jak může klub zůstat v lize konkurenceschopný?
Určitě přišel ten správný čas. Pan Valenta nastolil dobře celý systém výchovy fotbalistů. Je jasné, že její práce není znát hned, ale až po několika letech. První hráči už se prosazují. Ale nejde hrát fotbal pouze s mladíky, vždycky musí být v týmu i zkušení.
A co bude dál dělat ten nejzkušenější v celé lize? Jaké plány s kariérou a životem má Jan Palinek?
Fotbal rozhodně nevěším na hřebík, věřím, že budu hrát ještě několik let. Mám něco rozjednané, ale víc o tom zatím mluvit nechci.
Říkal jste, že na český fotbal chcete zapomenout. Kam do ciziny tak zamíříte?
Tam, kam se chodí nejčastěji. Asi do Rakouska.
A pak? Za několik let?
Z nižších českých soutěží mám už několik nabídek. O spolupráci mě třeba požádal trenér v rodném Přerově, kde stále bydlím. Klub hraje 1. A třídu, už osm let se tady fotbal trošku topí a je potřeba jej pozvednout. Padesátitisícové město minimálně divizi potřebuje, spíš třetí ligu. Rád bych pomohl klubu, odkud jsem jako dorostenec odešel za vrcholovým fotbalem.
