Zvenčí to mohlo vypadat, že stačilo, aby slávisté nezvládli boj o Ligu mistrů - a hlavní hvězda byla fuč.
Souček za půl miliardy do Ruska? Nabídku jsme nepřijali, oznámil Tvrdík |
Ale kdepak.
„Tak to vůbec nebylo,“ přesvědčuje Souček. „S panem Tvrdíkem a s manažerem Paskou jsme se dohodli, že zůstanu. Bez ohledu na to, jak to s Ligou mistrů dopadne.“
I když Dynamo nabízelo bláznivé peníze?
Nikdo mi to neřekl, až do odvety s Kluží jsem o tom nevěděl. Tak jsem s manažerem dohodnutý, že mě nebude vyrušovat a probereme to až v klidu. Ale pro mě se stejně ani potom nic neměnilo, do Ruska mě to netáhne. Blíží se Euro a víc mě láká přestup na Západ.
Ale musí být zvláštní žít s pocitem, že za vás někdo je schopný obětovat dvacet milionů eur, ne?
Sám bych to za sebe nedal (smích). Směju se, když si vzpomenu, jak ta cena stoupala. Před dvěma lety někdo nabízel dva miliony eur, pak pět, teď dvacet... Nesmím polevit, aby to za chvíli zase nekleslo na ty dva miliony.
To teď asi nehrozí.
Nikdy nevíte. Budu dělat všechno pro to, abych si cenu udržel. Ale stejně si těžko zvykám - vždyť za takové peníze přestupují borci do top klubů. Nechápu, že mi někteří z nich ještě visí u rodičů v pokoji na zdi a přitom mám mít najednou stejnou hodnotu jako oni.
Potkáte se s někým z nich na podzim?
Spíš ne. Měl jsem tam hlavně hráče z Arsenalu, třeba Girouda, který je v Chelsea, a na jaře jsem s ním byl po zápase na dopingové kontrole. Že jsem si ho věšel na zeď, jsem mu radši neříkal, to by se asi pěkně chechtal.
Zpátky do současnosti: měl jste před odvetou s Kluží nervy?
Celý týden. I partnerka cítila, že je to pro mě nepříjemné, že mám trochu obavy. Říkal jsem jí: Když to nezvládneme, radši na mě tři dny nemluv! (smích) Snažil jsem se to odlehčit, říkat si, že je to jen sport, ale stejně jsem měl v hlavě, jak obrovsky důležitý zápas to pro nás je. Museli jsme ho zvládnout.
Ve skupině naopak nemusíte nic. Ve společnosti Barcelony, Dortmundu a Interu Milán bude úspěch každý bod.
Šrotovalo nám to v hlavě. Je lepší mít skupinu narvanou giganty, nebo takovou, ze které se dá postoupit? Jsme v té nejtěžší, každý soupeř počítá s tím, že nás porazí, ale... Před rokem bych řekl, že si takové zápasy chci užít, teď už ne.
O tolik víc si věříte?
Samozřejmě se těším, že se na hřišti potkám s Messim. Když nám nalosovali soupeře, skákali jsme radostí jako malí kluci. Ale chci to zvládnout i bodově. Nejedeme si nic užívat, proč taky? Abychom za pár let vzpomínali, že jsme tam dostali trojku? Ne, pro nás musí být inspirace to, jak jsme to ustáli se Sevillou. Až když takový zápas zvládnete, můžete si to opravdu užít. Na to se nezapomene.
Berete Ligu mistrů i jako odměnu pro sebe? Za to, co fotbalu dáváte?
Beru. Ve Slavii jsem dlouho, mám dva tituly, dva poháry, úspěch v Evropské lize, ale Liga mistrů mi pořád utíkala. Tohle je nejhezčí fotbalový zážitek, jaký si umím představit.
Kdybyste v létě odešel, utekl by vám. Přitom jste na jaře říkal, že na odchod jste připravený.
Tehdy to vypadalo, že přestup by byl dobrá varianta. Ale pak jsme si sedli já, pan Paska a pan Tvrdík a shodli jsme se, že Liga mistrů je poslední puzzle do skládanky, kterou chci dokončit. Pak už jsem ani nepřemýšlel nad tím, že to nezvládneme. Od léta jsem ani jednou nezalitoval.
Jenže teď máte ve Slavii smlouvu na pět let a nechce se věřit, že byste ji dodržel až do konce.
Proč ne? Může to tak být. Máme dohodu, že když přijde oboustranně dobrá nabídka, můžeme si sednout a ze dne na den se domluvit. Ale když budeme hrát o titul a o Ligu mistrů každý rok, klidně se může stát, že zůstanu celou dobu.
Zato pět parťáků ze zlaté sezony je pryč. Nepřekvapuje vás, že to zatím není znát?
V první chvíli jsme všichni trochu pochybovali, ale všechno klape. V deseti zápasech jsme dostali jeden gól - to se nám nepovedlo ani s Ngadeuem a Delim ve středu obrany. Může to znít odvážně, ale myslím, že i minulá sezona se dá překonat. Noví kluci si během pár týdnů zvykli, přirostli nám k srdci.
I Stanciu, bývalý sparťan?
Zapadl až nečekaně dobře. Nechtěli jsme mu dát nic zadarmo, muselo mu být jasné, že u fanoušků ani u nás to nebude mít snadné, ale vytáhl se na hřišti a i v kabině si nás získal. Rychle jsme ho vzali.
Co děláte vy, abyste nezpychl?
Připomínám si těžší chvíle. Dobu, kdy jsem hrál na Žižkově, bydlel na intru a viděl, jak někteří kluci žijí z ruky do huby. Pak mě Slavia poslala na půl roku hostovat do Liberce... O to víc si všeho vážím. Vždycky mi proběhne hlavou, že můžu zase spadnout dolů, když fotbalu nebudu dávat všechno.
To stačí?
Mně jo. Mám takovou povahu, že se umím uhlídat. Rodiče mě občas varují, když vidí, jak dopadli jiní kluci, ale sám dobře vím, že ve fotbale je to často nahoru dolů. Když nic neošidím, vrátí se mi to - tak to mám v hlavě nastavené a snažím se podle toho žít. Neláká mě prohánět se v drahých autech, chci žít normální život s rodinkou.
Vyvezete ji na výlet do Barcelony?
Budu rád, když přijedou. Byli za mnou na Chelsea, ve Wembley, v Bordeaux, Kodani, Tel Avivu... Jsem rád, když vyrazí. Měli by těžké si vybrat, tak třeba vyjedou víckrát. Bude to pro ně zážitek.
A byl pro vás zážitek, když Messi dával v Edenu tři góly Plzni?
Byl, koukal jsem v televizi. Když běží fotbal, dívám se vždycky. Třeba teď jsme v úterý hráli play-off, já hned druhý den koukal na další zápasy, pak i ve čtvrtek na Evropskou ligu. O víkendu taky sleduju, co se dá, protože fotbal miluju.
A Messiho, který platí za fotbalového boha?
Messi se narodil, aby hrál fotbal. V kabině si říkáme, že hraje jen levou, ale i když to víte, stejně je rychlejší než vy. Jsem zvědavý na video, co nám trenéři ukážou. Možná se budeme jenom smát. Ale těším se na něj moc, tak jako na celou Ligu mistrů.
Kdy jste ji začal vnímat?
Kolem osmi devíti let jsem to už bral hodně vážně a sledoval, co se dalo. S taťkou jsme doma fandili, koukali na nároďák, na ligu, na Ligu mistrů. Výkop byl až před devátou, byl jsem malý, někdy jsem měl povolený jen poločas (úsměv). Těšil jsem se, až zazní ta hymna.
I vám přirostla k srdci?
Miluju ji. Pouštíme si ji teď před každým tréninkem, během týdne před odvetou zněla z kabiny často. A když pak duněla na stadionu, užíval jsem si to jako nikdy. Je to jedna z nejkrásnějších melodií.
Jak vás poslouchám, máte ji asi i jako zvonění na telefonu, ne?
To zase ne. My stejně musíme mít vypnuté vyzvánění, aby nebyly pokuty (smích).
Na podzim ji i tak uslyšíte ještě šestkrát.
A uděláme všechno pro to, abychom ji slyšeli i na jaře. Víme, kde jsme, soupeři jsou ne jednou, ale víckrát lepší než my. Ale to byla Chelsea taky a potrápit jsme ji dokázali. Nelekneme se. Nebudeme zalezlí, rozdáme si to na férovku.
